Plán Babišovy koalice na zrušení poplatků ČT: Zase všechno jinak! Komu je chce prominout?
Vládní koalice se chystá ve Sněmovně podat nový poslanecký návrh, který by odpustil poplatky za ČT a ČRo části občanů. Jd eo lidi nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let či osoby ze zdravotním pojištěním. Šéf ČT Hynek Chudárek to již dříve označil za likvidační. Tomio Okamura (SPD) mluví o prvním kroku před úplným zrušením poplatků v budoucnu.
- Vládní koalice chce v úterý ve Sněmovně podat poslanecký návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby s tělesným postižením.
- Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona ve Sněmovně.
- Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci.
- Návrh má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Úplná změna systému financování veřejnoprávních médií by podle vládních plánů měla nastat od roku 2027.
- Podle ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy) by měl zákon platit již od poloviny letošního roku.
- Podle ČT a Českého rozhlasu bude mít návrh v případě schválení zásadní dopad na financování veřejnoprávních institucí.
- „Naši voliči chtějí zrušení koncesionářských poplatků. První fáze bude, že chceme vrátit úroveň toho rozpočtu do roku 2024,“ uvedl Okamura.
- Zpráva se objevila jen krátce poté, co radní ČT Pavel Matocha šokoval návrhem, aby se na obrazovkách vedle zastánců očkování začali objevovat i tzv. antivaxeři.
- Ředitel ČT Hynek Chudárek oznámil, že bude dělat kroky k zachování stávajících poplatků.
Koncesionářské poplatky z velké části financují provoz ČT a ČRo. Podle opozice i většiny pracovníků ČT chystá vláda změny financování bez přesvědčivých argumentů, obávají se snah o ovládnutí médií veřejné služby.
První fáze před zrušením poplatků?
Poslanecký návrh bude podle Okamury obsahovat vedle prominutí poplatků části Čechů také zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Jde podle něj o první fázi před úplným zrušením poplatků, které má vláda v programovém prohlášení.
„Já se svým týmem připravuji komplexní novelu, která ještě zabere nějaký čas a bude předložená v řádech několika týdnů. Tento návrh poslanců je dobrá cesta, jak ulevit některým skupinám obyvatel, které mají hluboko do kapsy. Hlavním cílem, ke kterému ale míříme, je však úplné zrušení koncesionářských poplatků,“ uvedl ministr kultury Klempíř.
Na koaliční radě prošel návrh na zrušení koncesionářských poplatků pro lidi starší 75 let, podnikatele / OSVČ a studenty do 26 let, který má ambici jim ulevit od již 1.7. 2026.
— Oto Klempíř (@OtoKlempir) March 23, 2026
Já se svým týmem připravuji komplexní novelu, která ještě zabere nějaký čas a bude předložená v… pic.twitter.com/Un5VOhBWO4
Koalice opět návrh podává formou poslaneckého zákona, stejně jako v případě nahrazení služebního zákona novým předpisem nebo zrušení nominačního zákona. Kvůli postupu, který odůvodňuje tlakem na rychlost, čelí koalice kritice, že se návrhy vyhýbají běžnému připomínkovému řízení.
Havlíček: Jasná garance
Podle místopředsedy vlády Karla Havlíčka (ANO) poslanecký návrh mimo jiné napravuje nefér krok minulé vlády, která zpoplatnila firmy podle toho, kolik jejich zaměstnanců má chytrý mobilní telefon, aniž by v práci sledovali televizi. Přípravě zákona o zrušení poplatků podle něj bude předcházet velká odborná diskuse, která začne v řádu týdnů.
„Ukážeme jasnou garanci, že to neohrozí nezávislost veřejnoprávních médií. To ale neznamená to, že jako správný hospodář nebudeme chtít, aby se ve veřejnoprávních médiích chovali hospodárně,“ uvedl Havlíček.
Minulá vládní koalice prosadila v první polovině loňského roku zvýšení poplatků a rozšíření okruhu poplatníků. Televizní poplatek vzrostl o 15 korun na 150 Kč a rozhlasový o desetikorunu na 55 Kč měsíčně. Vedle toho nově platí poplatek domácnosti s internetovým připojením, naopak jej neplatí malé firmy do 24 zaměstnanců.
Úplná změna systému financování veřejnoprávních médií by podle vládních plánů měla nastat od roku 2027. Poplatky z velké části financují provoz České televize a Českého rozhlasu. Podle opozice i většiny pracovníků veřejnoprávní televize chystá vláda změny financování bez přesvědčivých argumentů, obávají se snah o ovládnutí médií veřejné služby.
Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má Česká televize hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U Českého rozhlasu v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získala média z poplatků zhruba o miliardu korun méně.
Chudárek chce poplatky udržet
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování Česká televize i Českého rozhlasu, vyplývá z vyjádření ČT a ČRo.
Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat.
„Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným,“ řekl mluvčí.
Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let.
Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily.
Dozvěděli se to z médií
Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby,“ uvedla Erlebachová.
Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami.
Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Opozice: Nebudeme mlčet
Šéf ODS Martin Kupka označil částečné zrušení konsecionářských poplatků za brutální zásah, který zaplatíme všichni. „Demontáž ČT a ČRo právě začala. Vůbec nejde o nějakou vyváženost nebo větší objektivitu a podobné zástěrky. Skutečné zadání je jasné: po slovenském vzoru přetvořit veřejnoprávní televizi a rozhlas na poslušná média papouškující vládní názory,“ míní Kupka.
Návrh kritizuje také jeho stranický kolega a bývalý ministr kultury Martin Baxa (ODS). Podle něj je po osekání poplatků dalším logickým krokem zestátní ČT a ČRo. „Ministr bezpochyby minulý týden věděl, co se chystá, a proto rovnou vyloučil veřejnou debatu. K návrhu ve sněmovně určitě nebudeme mlčet,“ je přesvědčený Baxa, který tím upozornil na fakt, že současný ministr Klempíř odmítl o tématu se zástupci médií debatovat.
„Oslabit veřejnoprávní média za každou cenu a co nejrychleji. To je cílem Okamurova návrhu, na který dnes kývla Babišova vláda. Dva dny poté, co čtvrt milionu lidí na Letné snahy o zasahování politiků do fungování médií veřejné služby hlasitě odmítlo. Budeme tomu ve sněmovně bránit všemi prostředky,“ reagoval na zprávu šéf STAN Vít Rakušan.
Machota chce v ČT antivaxery
Kolem ČT je přitom v posledních dnech rušno hned z několika důvodů. Radní Pavel Matocha například šokoval návrhem, aby veřejnoprávní televize do svých debat zvala vedle zastánců i ty, kteří očkování, především nepovinné, neschvalují. Píše o tom server Mediář.
Od ředitele ČT Chudárka si vyžádal statistiky, kolikrát byli v roce 2025 a v roce letošním v pořadech ČT i ti, kteří se staví kriticky k očkování proti chřipce a ti, co aplikaci vakcín nerizikovým skupinám nedoporučují. Specificky zmínil například pořad Hyde Park Civilizace. Chudárek slíbil, že tato čísla dodá. Vyjádřil se ale také tak, že jsou do pořadů zváni relevantní hosté.
„Odborné hosty do vysílání zve redakce na základě jejich odbornosti a expertízy. K tématu očkování proti chřipce jsou tak zváni relevantní experti, jako jsou například praktičtí lékaři, infektologové nebo virologové,“ popsal Chudárek v odpovědi radnímu Matochovi.
„Odborná veřejnost zpravidla vychází z doporučení vydávaných Českou vakcinologickou společností nebo Evropským centrem pro kontrolu a prevenci nemocí. Tito experti v rozhovorech zmiňují i možné vedlejší účinky očkování,“ dodal. Matocha nicméně požaduje konkrétní jména a názvy pořadů i termíny jejich odvysílání.
Další rána po odchodu Moravce
Rada ČT v posledních týdnech zasahuje do struktur pořadů ČT hlouběji. Před nedávnem si nad rámec zákona vyžádala také statistiky účasti předsedů a místopředsedů parlamentních stran a obou komor parlamentu za posledních 8 let. Rada ČT by přitom neměla zasahovat do programu či přímo zasahovat do výroby a vysílání pořadů.
Radní Tomáš Řehák v případě antivaxerů požádal, aby ale byla doložena jejich expertnost a aby nešlo o pouhé odpůrce očkování bez patřičného vzdělání.
Na ruku SPD
Mediář přidává i vyjádření bývalého ředitele ČT Jana Součka, podle kterého je zvaní odpůrců očkování v rozporu s memorandem o naplňování veřejné služby České televize. Děje se tak navíc v době, kdy vláda nynějšího premiéra Andreje Babiše (ANO) škrtla finanční podporu na kampaň na podporu očkování proti chřipce.
„Ministerstvo zdravotnictví vyhodnocuje očkovací strategii, kterou přijala Fialova vláda v demisi 10. 12. 2025, pár dní před nástupem naší vlády 15. 12. 2025. Určitě škrtneme 100 milionů na propagaci,“ napsal Babiš Novinkám poté, co se sešel se zástupci SPD, a tedy s koaličními partnery.
Členové SPD dlouhodobě mluví o tom, že stát zbytečně nutí občany, aby se nechali očkovat i nepovinnými vakcínami. Navíc na propagaci látek vyčleňuje miliony korun.
Pan Baxa a další s politiku pěti koalice s tím budou určitě souhlasit ?
Doufám že vedeni ČT zaplati ze svého veškeré náklady na vysílání proti vládni demonstraci , proti vládě která byla demokraticky zvolena ?A k poplatkům ? Tam všichni křičeli je to naše televize my si ji vzít nenecháme tak až si ji platí je to jejich ! Sami to přiznali že to je jejich TV tak až si je politici pěti koalice, voliči pěti koalice a milion chvilek platí!! Pan prezidentem ze svou ženou můžou klidně platit 400 000 měsíčně ?,Pořád jim zůstane i výsluhami asi tolik co 😕 bere průměrný důchodce za 20 měsíců ?? Ta tam údajně taky byla a asi že vším souhlasila ?? proč by jsme to měli platit ČT my co to nesledujeme ???