Knast nastoupila do čela galerie v lednu 2021 – a hned do nelehkých podmínek. Pandemie covidu zavřela výstavní prostory, navíc bojovala s jazykovou bariérou i nedůvěrou části české umělecké scény. Ta proti ní vystoupila už po pár měsících, kdy umělci jako Jiří David, Jaroslav Róna nebo František Skála protestovali proti prázdným sálům ve Veletržní palác.
Ani přes kontroverze ale galerie neztrácela návštěvníky. Loni ji navštívilo přes 555 tisíc lidí. Hitem byla výstava „Ženy, mistryně, umělkyně 1300–1900“. Letos přitom měla galerie slavit velké jubileum – 230 let od založení. Jenže oslavy proběhnou bez ženy, která ji poslední roky vedla. V plánu jsou i velké projekty, třeba výstava věnovaná legendám českého surrealismu jako Toyen, Jindřich Štyrský nebo Jan Švankmajer.
Málo peněz
Galerie hospodaří s rozpočtem kolem půl miliardy korun ročně, většinu peněz dodává stát. Přesto se dlouhodobě potýká s nedostatkem financí – velkou část spolyká provoz historických budov, mezi které patří třeba Šternberský palác nebo Klášter svaté Anežky České.
Proč přesně musela Knast skončit, zatím není jasné. Jedno je ale jisté: v Národní galerii je znovu pořádně rušno.
