Expert pro Blesk: Hrozí útoky Íránu na země EU a pozemní válka? Klidně budou prolévat krev, varuje
Už více než tři týdny se Blízký východ nalézá ve válečném stavu. Konflikt, který vypukl po společném americko-izraelském leteckém útoku na Írán, zasáhl i další země v regionu. Proč íránský režim útočí i na země, které s útokem neměly nic společného? A kde je nový nejvyšší vůdce? I o tom se Blesk bavil s analytikem Matoušem Horčičkou, který se v Asociaci pro mezinárodní otázky věnuje právě Íránu. Případná americká pozemní operace v Íránu by podle něj vyústila v enormní krveprolití.
Blesk: Konflikt na Blízkém východě je ve své horké fázi už více než tři týdny, známe dnes již cíle, se kterými Spojené státy a Izrael spustily bojové operace?
Já bych řekl, že to naopak jisté moc není. Z hlediska toho, jakým způsobem jsou ta vyjádření vlastně často protichůdná, tak tu jistotu nemáme. A naopak mám pocit, že ty cíle se do jisté míry teď rozmělňují v tom, jak se ten konflikt protahuje a zhoršuje se třeba i celosvětová ekonomická situace.
Jak se tedy ty cíle proměňují?
Ty prvotní zájmy, ať už to mohlo být buď rychlé svržení režimu, což samozřejmě asi nemohlo být úplně jako z hlediska nějakých zpravodajských informací podle mě úplně tím nejjistějším tahem, tak stejně tak z hlediska třeba toho jaderného programu, kterým sice Írán disponuje, ale vlastně nebylo úplně jasné, v jaké fázi je, už dneska nejsou tak horké.
Jak Spojené státy, tak Izrael tvrdí a shoduje se na tom i většina analytiků, že mají momentálně zásadní převahu ve vzduchu. Mohlo by podle Vás dojít ke konci toho konfliktu, zkrátka proto, že Írán už se nebude mít jak bránit?
To bych řekl, že není úplně z mého pohledu reálná vize, protože převaha ve vzduchu nezajišťuje vítězství na zemi. To znamená, ten íránský režim je nutné vnímat tak, že na té zemi je přítomen, má nějaké své podporovatele, kteří jsou velmi mobilizovaní, momentálně jsou schopni být jako velmi krutí a velmi připravení na jakýkoliv střet. Budou klidně prolévat svou krev i krev běžných Íránců a Íránek. Takže bych řekl, že to nelze očekávat (porážku Íránu skrze bombardování - pozn.red.), byť to samozřejmě bude narušovat třeba fungování toho státu i právě toho režimu.
V tom případě je potřeba se ptát, zda by se měl režim obávat pozemní invaze? Pošlou USA svoje speciální síly přímo na íránskou půdu?
Dovedu si představit, že Spojené státy a Izraelci nad tím přemýšlí, protože přesně to je ten typ toho pozemního úderu, který by mohl změnit tu situaci na zemi, ale třeba z mé vize, jako nebo tak, jak bych chápal tu situaci v té zemi, tak si nedovedu příliš představit, že by se mohlo jednat o nějakou větší pozemní operaci.
Proč ne?
Protože Írán je velmi složitý z hlediska geografie, takže jeho obsazování by bylo mnohem složitější než třeba obsazení Iráku. Městský ozbrojený boj by byl v Íránu velmi složitý, právě proto, že tam je opravdu celá řada mobilizovaných příznivců. Nedovedu si to v té současné situaci představit. I z hlediska blížících se voleb ve Spojených státech si nedovedu představit, že by Donald Trump začal výrazně ohrožovat životy amerických vojáků. Už to, že teď ztrácí letce a další, je problematické, ale ta čísla jsou pořád přece jenom asi zvládnutelná oproti tomu, kdyby se jednalo o pozemní operaci. Tam by si myslím, že by to byl jako enormní krveprolití.
Mluvil jste o ekonomice, tu hodně ovlivňuje i blokáda Hormuzského průlivu. Vidíte ve vzduchu diplomatické řešení? Hovoří se o určité obdobě Černomořské dohody, která dočasně umožnila plavbu v průběhu rusko-ukrajinské války. Bude možné se domluvit i s íránským režimem?
Nevylučoval bych, že se časem k nějaké dohodě dojít může, ale nedovedu si představit, že by to bylo právě teď, protože si myslím, že Írán, nebo respektive ten režim cítí, že teď může zkoušet těžit z toho, jak se celý svět de facto začíná otáčet proti Spojeným státům a Izraeli kvůli tomu, že rozpoutali něco, co nejsou schopni následně ukončit. K nějakým jednáním dochází, ale zatím se týkají hlavně třetích stran. Víme, že nějaké bangladéšské tankery třeba dostaly autorizaci od Íránu proplout. Ale íránský režim dobře ví, že tou blokádou Spojeným státům velmi škodí, takže si nedovedu představit, že by se teď najednou vlastně o tuto zbraň v uvozovkách připravil.
Škodí Spojeným státům i ty jejich další útoky v regionu? Proč to vlastně Íránci dělají?
Protože za prvé to narušuje ten vztah mezi Spojenými a těmi zálivovými zeměmi, protože ty zálivové země investovaly velmi mnoho do spojenectví se Spojenými státy, investovaly do americké výzbroje a do americké přítomnosti. Zárukou jim mělo být to, že se jich válka nedotkne, že tam bude klid a oni budou moci v klidu profitovat ze svého obchodu a z prodeje ropy. Což ale tato válka narušuje. Teď tam dopadají rakety a drony. To poškozuje i nahlížení na ten region, z hlediska bezpečných center obchodu a ukládání peněz. Bohatství tam sice pořád je, ale najednou to není záruka toho, že ho bude možné uchránit nebo bezpečně získávat. To si myslím, že to je součástí celé té strategie (Íránu - pozn.red.). Snaží se rozkrývat světovou ekonomiku, obchod a trhy, stejně jako ceny na trhu s ropou.
Čekáte, že by se to mohlo ještě rozšířit? Viděli jsme útoky na Kypr, Ázerbájdžán nebo Turecko, myslíte, že v tom hodlá Írán pokračovat? Nebo to snad byly omyly?
Omyly to podle mě nebyly. Spíš to byly ukázky toho, že Írán může udeřit i proti státům NATO nebo Evropské unie (Turecko je členským státem NATO, Kypr EU - pozn.red.). Podle mě šlo o to otestovat, jakým způsobem se změní pohlížení na tuto situaci v Evropě, nebo v rámci NATO. Ale asi to nepřineslo z íránského pohledu ty účinky, což je nejvíce vidět na tom, že Írán se daleko víc soustředí na ten (Perský - pozn.red.) záliv. Ázerbájdžán totéž, tam to byl spíš pokus zase ukázat, že na všechny ty země je Írán schopen dosáhnout, ale zrovna konkrétně u Ázerbájdžánu si nedovedu ani představit, co by mohl získat. Daleko víc dává smysl šetřit ty rakety a další jako munici na ten záliv a případně na tankery a lodě v Hormuzském průlivu a jinde.
Spekuluje se o tom, že nejvyšší vůdce Íránu Modžtabá Chámeneí, tedy syn toho předešlého vůdce zabitého na začátku téhle války, by se měl aktuálně nacházet mimo Írán. Konkrétně na léčení v Moskvě. Jaké jsou aktuálně dostupné informace?
Já tedy žádné další informace nemám. Samozřejmě to tak být může. Nevylučoval bych to. Vztahy s Ruskem tam samozřejmě jsou a často se řešila i možnost, že už jeho otec by býval byl případně evakuován do Moskvy, což se nakonec nestalo. Zároveň víme, že tak, jak můžeme vnímat tu bezpečnostní situaci, je nepochybné, že se musí ukrývat, protože Izraelci a Američané jsou schopni opravdu najít, nechci říct, kohokoli. Třeba teď nedávno proběhla zpráva, že byl zabit Alí Laridžání.
Což byl kdo? Přeci jen to jméno není v českém prostoru až tak známé...
Jeden z klíčových představitelů režimu, de facto režimní dvojka za nejvyšším vůdcem. Byl předsedou Nejvyšší rady bezpečnosti státu. Izraelci se jednoznačně nechali slyšet a myslím, že Donald Trump tomu přizvukoval, že i Chámeneího zabijí, jakmile budou moci. V ten moment nedává smysl, aby Íránci prozradili, kde se nachází. Pokud je v Moskvě, tak to tu situaci zase ještě trošku mění.
Protože je pro Izrael mnohem složitější ho na ruské půdě zabít?
Ano, to samozřejmě taky.
Strůjcem všech světových konfliktů jak v minulých stoletích, tak v tomto, jsou západní země. Jejich nenasytnost ovládat druhé a drancovat jejich přírodní i lidské zdroje jsou natolik velké, že zabíjení se stalo celkem běžnou součástí jejich života. Je smutné, že i my, kteří jsme s touto politikou neměli co společného, jsme do této nebezpečné hry byli vtaženi a musíme se tak obávat důsledků této agresivní a pro svět nebezpečné politiky Západu.