Zbavit se googlu, amazonu či mety? Zaspali jsme, ale nesmíme to přehnat, řekli europoslanci Blesku
Velkým otřesem prošly vztahy EU a USA po nástupu Donalda Trumpa. Americký prezident dal jasně najevo, že ho Evropa až tolik nezajímá… a že si jako oko v hlavě bude střežit americké firmy. Jenže právě na amerických firmách je Evropa v digitálním prostoru závislá. Začíná se proto rodit plán, jak tuto závislost omezit. Podle českých europoslanců oslovených Bleskem je pravda, že Evropa situaci podcenila, bezhlavé odstřižení od všech „googlů“ a „amazonů“ ale také není řešení.
Cla, zájem o Grónsko, invaze do Venezuely a do Íránu. Nikdo neví, co se Trumpovi honí hlavou. Jisté ale je, že jeho chování je naprosto nepředvídatelné. Jednoho dne se klidně může probudit a Evropu hodit přes palubu, v rámci obranné politiky se tímto záměrem ani netají.
Pro Evropu je to problém z mnoha důvodů, v jedné oblasti ale mimořádný – digitálních technologiích. Starý kontinent je na amerických firmách zcela závislý, téměř veškerá elektronická komunikace probíhá přes americké platformy. Podle zprávy Evropského parlamentu dokonce více než 80 procent digitálních produktů, služeb a infrastruktury, na kterých je Evropa závislá, pochází ze zemí mimo EU.
To znamená, že kdyby došlo k jakémukoliv kolapsu, ať už by měl technické pozadí, nebo geopolitické, Evropa by se nedokázala dostat ke svým datům, klíčové státní služby by nefungovaly včetně například předepisování lékařských receptů. Riziko je extrémní a moc tzv. Big Tech firem ohromná.
Co se stane, když jedna z těchto firem zažije výpadek, jsme v minulosti mohli vidět. V říjnu loňského roku na několik hodin vypadla cloudová služba Amazon Web Services (AWS), načež tisíce služeb po celém světě přestaly fungovat. Byly mezi nimi i bankovní aplikace. Podobně loňský výpadek internetové infrastrukturní služby Cloudfare vyřadil z provozu sít X nebo aplikaci ChatGPT.
Není přitom divu, že Evropa byla paralyzovaná. Podle odhadů ovládají americké cloudové služby AWS, Microsoft Azure a Google Cloud v Evropě 70 procent trhu. Evropští hráči jen 15 procent.
Co Evropa podcenila
„Závislost na omezeném počtu dodavatelů může být vždy rizikem, bez ohledu na to, zda jde o firmy americké nebo jiné, a proto je správné mluvit o větší diverzifikaci a posilování evropských kapacit, zejména u kritické infrastruktury a citlivých dat,“ míní europoslanec Ondřej Krutílek (ODS).
Upozornil, že americké technologické společnosti v EU v oblasti kyberbezpečnosti a ochrany osobních údajů podléhají našim pravidlům, takže nejde o situaci bez regulace. „Je ale pravda, že Evropa v minulosti podcenila budování vlastních cloudových, čipových či digitálních platforem,“ říká Krutílek pro Blesk Zprávy.
Podobného názoru je europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09), podle kterého má problém ekonomickou a bezpečnostní dimenzi. „Opravdu platí, že klíčové vrstvy digitální infrastruktury – cloud, mobilní operační systémy, vyhledávání, sociální sítě i AI – jsou v rukou několika amerických firem,“ potvrzuje pro Blesk Zprávy s tím, že Evropa dnes v klíčových segmentech nemá vlastní alternativy.
„Dokonce i mnoho firem, které v Evropě vznikly, přešlo na druhou stranu Atlantiku. Nadto došlo k zanedbání skutečnosti, že ekonomická síla některých firem z této oblasti vedla k razantnímu poklesu tržní soutěže a další koncentraci jejich moci,“ vysvětluje Niedermayer. Evropa konkrétně na zneužívání dominantní pozice reagovala například akty o digitálních službách a trzích, ale to je podle europoslance běh na dlouhou trať.
Pirátská europoslankyně Markéta Gregorová připomněla i subjekty na druhé straně světa. „Evropa se skutečně dostala do situace, kdy je digitálně silně závislá na několika málo velkých technologických firmách ze zahraničí, především z USA; nemůžeme ale zapomínat ani na čínskou Huawei v našich 5G sítích,“ uvedla pro Blesk Zprávy. Podle ní výsledkem je, že klíčová infrastruktura je do velké míry mimo naši demokratickou kontrolu.
Podle Niedermayera ovšem není pravda, že by Evropa v této oblasti nebyla přítomná vůbec. „Zejména na úrovni menších firem nebo parciálních řešení hrají unijní a někdy i české firmy roli jasných market leaderů, ale na úrovni největších, globálně dominujících firem tomu tak není,“ podotýká europoslanec.
Nápady existují
Že je se závislostí třeba něco dělat, zdůrazňovala v lednu na Světovém ekonomickém fóru šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Posilování technologické soběstačnosti dávala do souvislosti s posilováním bezpečnosti. Cílem je podle ní „vytvořit novou formu nezávislosti“.
První kroky se v této oblasti začaly dít už v roce 2024, když EU zřídila post eurokomisařky pro technologie. Stala se jí Henna Virkkunenová, která je zároveň místopředsedkyní Komise. Hledání cest na snižování technologické závislosti na USA má přímo v popisu práce.
Vznikla také iniciativa Eurostack, jejímž cílem je vybudovat nezávislou evropskou digitální infrastrukturu včetně vlastních AI kapacit. Podle Niedermayera je tento pokus ambiciózní, ale stojí na počátku. „O jeho úspěchu rozhodne, zda vznikne opravdu silná nadnárodní podpora ze strany velké části vlád EU, která bude motivovat zájem firem. Bohužel se shoda zemí EU na společných projektech k naší společné škodě hledá obtížně,“ neskrývá rozmrzení europoslanec.
Navíc think-tank Bertelsmann Stiftung odhadl, že aby Eurostack dosáhl svých cílů, bude potřebovat 300 miliard eur a deset let času. Americká obchodní komora Chamber of Progress, jejíž součástí jsou právě americké technologické společnosti, dokonce odhaduje náklady na více než 5 bilionů eur.
Dalším výrazným evropským projektem, který má vést ke snížení závislosti, je digitální euro, díky němuž bychom nemuseli používat americké platební karty a systémy jako VISA a MasterCard. I zde ale zatím podle Niedermayera dohoda vázne.
Pomoci má také tzv. 28. režim, který má usnadnit podnikání, zejména startupům, napříč EU. „Pokud v tomto uspějeme, vzniknou lepší podmínky pro větší zapojení evropských firem, řešení i know-how do nejvyšší ligy v této důležité oblasti,“ hodnotí Niedermayer.
„Iniciativy jako Eurostack nebo debata o digitálním euru jsou podle mě krok správným směrem. Pokud mají být úspěšné, musí ale stavět na principech otevřených technologií, ochraně soukromí a dostupnosti pro všechny uživatele, nikoliv jen kopírovat současný model digitální ekonomiky založený na monopolním postavení několika firem,“ míní Gregorová.
Podle svých slov s dalšími europoslanci vyzvala předsedkyni Evropského parlamentu Robertu Metsolaovou, aby evropské instituce postupně začaly více využívat evropské nebo open-source alternativy. „Takové evropské firmy již nyní existují, jako například Schwarz, jde o to jim svěřit důvěru,“ říká.
Ideologie ať jde stranou
Pokusy posílit nezávislost probíhají i na národních úrovních. Například Francie, Německo a Nizozemsko začaly investovat do open-source platforem. Nejdál došla asi německá spolková republika Šlesvicko-Holštýnsko, která ve svojí vládě zrušila 80 procent licencí Microsoftu a nahradila je open-source systémy.
Krutílek každopádně upozorňuje, že řešením není protekcionismus ani ideologické odstřihávání se od USA, které jsou naším strategickým partnerem. „Nýbrž vytváření podmínek pro evropské firmy, aby přicházely s konkurenceschopnými produkty a službami, investice do výzkumu, inovací a umělé inteligence,“ je přesvědčený.
Podle něj jakékoliv digitální iniciativy mohou dávat smysl tehdy, pokud zvýší bezpečnost a konkurenceschopnost Evropy. „Ale nesmí se to přehnat s požadavky na čistě evropská řešení tam, kde není důvod, a neměly by být chápány jako politické gesto proti Spojeným státům, nýbrž jako součást dlouhodobé modernizace evropské ekonomiky,“ varuje Krutílek.
O jaké závislosti se zde mluví, vždyť od doby, kdy jsme vyhlásili nepřátelství vůči Rusku tak jsme nezávislí !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!