Závislost na sítích bují v Česku: Expert promluvil o léčbě i složité abstinenci
Éra závislosti na sociálních sítích proměňuje obor adiktologie. Výzvou do budoucna je především rozmach technologií. Vývojáři totiž vědí, jak lidi u displejů udržet co nejdéle. Jak se závislost na sociálních sítích vlastně léčí? A jak se abstinuje, když být neustále online, je naše profese? Nejen o tom mluvil v Epicentru přednosta Kliniky adiktologie 1. Lékařské fakulty UK a VFN Michal Miovský.
Postupy při léčbě nelátkových závislostí, tedy například na sociálních sítích, se v zásadě od těch na klasických drogách neliší. „Velká část těch postupů je zcela univerzální a funguje také u nelátkových závislostí,“ přiznal adiktolog.
Problém nastává v abstinenci. Hraní na automatech nebo sázení je něco, co lze podle Miovského eliminovat, problém nastává ale u ostatních technologií. Adiktolog v rozhovoru mluvil i o překlopení jedné závislosti na druhou.
Závislost na alkohol nahradí ta na sítích
Velmi často se stává, že u lidí v průběhu léčby ten problém migruje a posouvá se k jinému problému. „Jinými slovy, například je zcela běžné, že lidé, kteří jsou závislí na alkoholu a jdou se léčit, tak se u nich rozvíjí problém třeba právě s technologiemi,“ popsal Michal Miovský. Rozdíly v léčbě nelátkových závislostí jsou tak podle adiktologa třeba v práci s abstinencí a relapsem.
Sociální sítě navíc nejsou pouhým volnočasovým rozmarem, ale některé lidi dokonce živí a není jednoduché být najednou „offline“. Používá se proto rozlišení pro produktivní a neproduktivní zvládání technologií nebo jejich používání.
„V případě práce je to bez debat, “ říká k tomu odborník a dodává, že u takových lidí je v podstatě abstinence nemožná. „Představa, že budu abstinovat znamená, že například nemohou vykonávat svoji profesi,“ dodal a zaměřil se spíš na scrollování na sociálních sítích ve volném čase.
Nejednoznačná kritéria závislosti
Ovšem ale i kritérium neproduktivity je velmi individuální. Každý z nás má tu normu, kdy je potřeba zbystřit odlišná. Podle Miovského pro samotné uživatele sociálních sítí musí být identfikovatelné, že například několikahodinové civění na displej mobilu, pro ně není cesta.
„I ti kteří ten problém mají, jsou schopni nahlédnout, že v podstatě v nějaké chvíli ty technologie používají, aniž by to bylo nutné,“ řekl Miovský. „Pro ně samotné to musí být identifikovatelné a být tím momentem, že tohle prostě není cesta,“ dodal k tomu adiktolog.
„Obecně s těmi nelátkovými závislostmi my se velmi často dostáváme do štíru právě u těch kritérií, prostě proto, že mnohé z nich tak úplně univerzálně používat nelze,“ přiznal v Epicentru adiktolog Michal Miovský.
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.