Vyčkat, nebo zmizet? Velvyslankyně v Izraeli Kuchyňová Šmigolová o náročném přesunu do Čech

V jakém režimu teď funguje velvyslanectví?

„Na velvyslanectví od soboty od rána fungujeme všichni online. Snažíme se vykonávat veškerou práci, která je potřeba. Běžné úkony, jako vydávání pasů, rodných listů je teďka odloženo na pozdější dobu. I proto, že podle pokynů izraelské civilní obrany se lidé mají pohybovat venku jenom v nejnutnějších případech.“

Kolik Čechů je v tuto chvíli v Izraeli a máte zprávy o tom, zda jsou všichni v pořádku?

„Podle našich informací jsou všichni čeští občané v pořádku. V Izraeli podle databáze DROZD máme asi 240 lidí a přibližně stovka z nich by se ráda v nejbližších dnech, pokud to bude možné, z Izraele evakuovala.“

V Česku je zřízena ta krizová linka, která ovšem v neděli během dne měla určité problémy, volaly na ni stovky lidí, mnozí se nedovolali… Kam se lidé, co jsou v Izraeli, mají obracet?

„Je tam nouzová linka pro české občany, ta je zveřejněna na našich sociálních sítích, na internetové stránce ambasády. Čeští občané tam také volali a volají a jsme samozřejmě ve spojení i s tou linkou, která je v Praze a která včera (v neděli) vypadávala. Domnívám se, pokud se někdo ozve a zrovna mu nikdo nevezme telefon, protože třeba mluví na jiné lince atd., tak se mu, tak se mu určitě ozveme zpátky. Domnívám se, že všichni občané, kteří k nám volali, jsou s námi dále v kontaktu a dostali potřebné informace a pokud by se někdo ještě potřeboval dovolat, jsme k dispozici.“

Ministr Petr Macinka uvedl, že bezpečnější je v tuto chvíli zůstat v Izraeli, než se přesouvat do Egypta, odkud by mohli být čeští občané letecky připraveni zpátky do České republiky. Souhlasíte s ním?

„Já samozřejmě souhlasím s tvrzením pana ministra, ale dovedu si i představit, že pro některé občany je ta situace složitá. Jsou lidé, kteří jeli do Izraele na nějaký jako turistický, poznávací pobyt nebo na návštěvu nějakých duchovních míst a nemohou si dovolit ještě řadu dalších dnů například platit hotel. To znamená, že i přesto, že ten přesun přes Izrael na jih je o něco nebezpečnější, nežli zůstat v Izraeli, mají lidé legitimní důvody pro to, aby odjet chtěli.“

Podle premiéra Andreje Babiše se mělo v pondělí 79 Čechů přesunut do Egypta. Je ten počet definitivní a kdy by se mohli dostat do ČR?

„Nechci ty věci příliš předjímat. Domnívám se, že ten počet občanů v ještě o něco naroste. Těch 79 bylo číslo ráno, ale ze zkušenosti právě z těch minulých evakuacích, v těch posledních hodinách, když už je jasné, že skutečně nějaký let bude, tak se většinou ještě tak deset, dvacet lidí ozve, že by že by evakuovat chtělo (vláda vyslala do Egypta 2 letouny, první s Čechy měl odletět z Káhiry včera v osm večer – pozn. red.)

Repatriace českých občanů zpátky z Izraele, například přes Egypt, neřešíte poprvé. Můžete popsat, jak to vlastně probíhá? Jak se lidé třeba dovědí, kam se mají dostavit, kdy a v kolik…

„Na všechny občany, kteří mají zájem o repatriaci, máme telefonický kontakt a zároveň jim posíláme zprávy přes naši aplikaci DROZD. To znamená, že všichni, kteří se přihlásili do repatriačních seznamů, a bylo rozhodnuto, že na repatriaci mají nárok, dostanou přesné informace, pravděpodobně přes přes WhatsApp. Bude určeno místo, kdy, v kolik hodin, se mají shromáždit, nasednou do autobusů a pojedeme v tu přibližně 350kilometrovou cestu z Tel Avivu do Ejlatu. Tam pracovníci ambasády pomůžou našim občanům s přechodem hranice a na druhé straně si je převezmou kolegové z ambasády v Káhiře, kteří je dopraví k evakuačnímu letu.“

Nyní jste v Bruselu. Máte sama strach z návratu do válečné zóny?

„Strach nemám. Já naopak se domnívám, jelikož jsem velvyslankyní v Izraeli, tak moje místo v té válečné zóně mám být. Také za ty dva roky už jsem nasbírala určité zkušenosti a budu se snažit postupovat tak, abych nějaké riziko pro svoji osobu co nejvíce omezila.“

A vaše rodina tam je v pořádku?

„Moje rodina je v pořádku. V Izraeli je můj manžel se psem a děti už jsou velké, jsou v České republice nebo různě po světě.“

Jak vypadá v praxi v Izraeli vyhlášený výjimečný stav?

„Výjimečný stav znamená, že lidé nesmějí chodit do práce, pokud to nejsou právě ty základní služby, jsou uzavřené školy a je zákaz shromažďování většího počtu osob na jednom místě, nežli 10 – do toho se samozřejmě nepočítají ty veřejné kryty. Ale například obchody s potravinami jsou otevřené a jsou zásobené, řekla bych, víceméně normálně. Nemusí být třeba čerstvé pečivo, ale všechny ty základní potřebné věci jsou. Izraelci za ty dva roky války už jsou poměrně odolní, na takové situace zvyklí, takže se nevrhnou do vykupování obchodů v případě, že je vyhlášen poplach nebo výjimečný stav.“

Je současná situace v zemi v něčems jiná, než například byla u konfliktů s Hamásem a následným ostřelováním Izraele?

„Je to určitě jiné, je to podobnější té dvanáctidenní válce s Íránem, která proběhla v červnu, protože ty rakety z Íránu jsou mnohem větší, nebezpečnější, nežli jsou ty v zásadě menší rakety, které střílí buď Hamás, nebo Hizballáh. Je to i trochu jiné, nežli byla ta válka v červnu, kdy se Írán snažil střílet velké salvy raket během, nějaký a mezi nimi byly větší pauzy a doufal, že když poletí ta větší salva raket, že je větší šance, že nějaké ty rakety proletí. V tuhle tu chvíli to z větší části tak není, Írán střílí jednu až pět raket v salvách, které jsou ale výrazně častější. V těch prvních dnech války v sobotu, v neděli probíhala ta střelba s malými přestávkami v podstatě celý den. Je ale také pravda, že tyto menší salvy se snad daří protiletecké obraně zachycovat.

Česká velvyslankyně v Izraeli pro Blesk: Náročný přesun desítek Čechů! Pracujeme i z krytů

Dříve, když jsme spolu hovořili, jste říkala, že už poznáte i podle zvuku, o jakou střelu jde, odkud je mířena. Je to poznat i tentokrát?

„Dá se poznat podle té rány při tom dopadu, nebo dá se poznat, co je vystřelený interceptor (protiraketa) a dá se poznat, co je dopad balistické rakety, což naštěstí neslyšíme tak často. Nicméně například ta balistická raketa, která spadla v sobotu pozdě večer v Tel Avivu, dopadla ve vzdálenosti 200 až 500 m od bytů, kde bydlí někteří kolegové z ambasády. To je potom taková specifická rána, opravdu velmi silný úder. Třese se celá země, třesou se i na poměrně velkou vzdálenost stěny, nábytek atd. A protirakety, na ty už jsme zvyklí, ty poznáme.“

Před pondělním zasedání Bezpečnostní rady státu chtěl premiér Babiš od vás slyšet aktuální informace. Jaké jste mu přinesla?

„Panu premiérovi jsem podala informace o současné bezpečnostní situaci a také o počtech českých občanů, kteří se chtějí evakuovat, a probrali jsme spolu možné evakuační trasy.“

Válečný konflikt provází i velmi silné příběhy. V médiích prošla zpráva o tom, že při pádu se zranil a zemřel muž 102letý muž, který hledal úkryt před íránským raketovým útokem.

„Naštěstí při těchto íránských útocích zatím nezemřelo tolik lidí. Dopadly dvě rakety, které měly za následek oběti na životech. Jedna žena, filipínská pečovatelka, zemřela v Izraeli právě v sobotu v noci v Tel Avivu při dopadu rakety, přičemž ta stará paní, o kterou pečovala, přežila. A potom ta nejsmutnější věc, devět zemřelo v synagoze v Bejt Šemeši, v takovém menším městě relativně blízko Jeruzaléma. Synagogu přímo zasáhla íránská balistická raketa. A o tom úmrtí toho pána, který šel do krytu a těžce se zranil právě při pádu krytu, jsme slyšeli také. Je to, je to všecko velmi smutné.“