ONLINE: V Emirátech vybouchl dron u jaderné elektrárny! Hrozí únik radiace?

Německý kancléř Friedrich Merz odsoudil víkendový dronový útok na Spojené arabské emiráty (SAE), přisoudil ho Íránu. Dron způsobil požár u jaderné elektrárny na západě SAE, radioaktivita neunikla. 

Systémy protivzdušné obrany SAE zaznamenaly v neděli tři drony, které pronikly přes západní hranici. Dva z nich se podařilo sestřelit, zatímco třetí zasáhl elektrický generátor v blízkosti jaderné elektrárny. Zraněné si útok nevyžádal a nezpůsobil ani únik radioaktivity. Emiráty tentokrát neukázaly ihned na Írán, v posledních týdnech jej však obvinily z několika dronových a raketových útoků.

„Nové íránské vzdušné údery proti Spojeným arabským emirátům a dalším partnerům ostře odsuzujeme. Útoky na jaderná zařízení jsou ohrožením bezpečnosti lidí v celém regionu,“ uvedl. Varoval také před další eskalací v konfliktu a vyzval Írán, aby začal s USA vést „vážná jednání“, aby přestal ohrožovat své sousedy a otevřel Hormuzský průliv, kterým běžně proudí do světa asi pětina světových dodávek ropy. Narušení dopravy v něm dopadlo na ceny pohonných hmot, a to i v Německu.

Vězněná íránská aktivistka a nositelka Nobelovy ceny za mír Narges Mohammadíová byla dnes po více než dvou týdnech propuštěna z nemocnice v Teheránu domů. Podle agentury Reuters to uvedla nadace spravovaná její rodinou. Zdravotní stav 54leté aktivistky se v poslední době výrazně zhoršil, dvakrát upadla do bezvědomí a prodělala vážnou srdeční příhodu.

„Její uzdravení vyžaduje přísný lékařský dohled mimo vězeňské zdi. Vrátit ji do vazby znamená odsoudit ji k smrti,“ citovala nadace slova Kijány Rahmáníové, dcery vězněné aktivistky.

Prvního května nechaly úřady Mohammadíovou převézt do nemocnice v Zandžánu v severozápadním Íránu kvůli velmi špatnému zdravotnímu stavu. Její rodina ale požadovala, aby byla převezena do Teheránu, kde podle ní dostane lepší zdravotní péči.

Policie v zemích Evropské unie během několikaměsíční operace odhalila rozsáhlou internetovou síť účtů a stránek šířících propagandu íránských revolučních gard, které EU označuje za teroristickou organizaci. Policisté docílili smazání tisíců odkazů a zablokování hlavního účtu organizace na sociální síti X, uvedla dnes evropská policejní agentura Europol, která společnou operaci 19 zemí včetně Česka koordinovala.

Od poloviny února do konce dubna policisté objevili na 14.200 odkazů spojených s aktivitou gard. Propojená síť odkazů, stránek a účtů na sociálních sítích šířila propagandu organizace v řadě jazyků, vedle arabštiny a perštiny také v angličtině, francouzštině či španělštině. Operace zjistila, že Íránci používají rozsáhlou síť poskytovatelů internetových služeb sahající od Ruska po Spojené státy, čímž komplikují možnosti odhalení. Za stejným účelem činnost webů financují pomocí kryptoměn.

Šířený materiál sahal od projevů glorifikujících mučednictví zemřelých příslušníků íránských jednotek až k výzvám k pomstě za smrt ajatolláha Alího Chameneího, který zemřel při americko-izraelském úderu na konci února. Hlavní účet revolučních gard na síti X měl podle Europolu 150.000 sledujících.

Válka Spojených států a Izraele proti Íránu již stála firmy po celém světě nejméně 25 miliard USD (asi 522,5 miliardy Kč) a částka stále stoupá. Podniky se potýkají s prudce rostoucími cenami energií, narušenými dodavatelskými řetězci a přerušením obchodu Hormuzským průlivem. Vyplývá to z analýzy agentury Reuters, která vychází z finančních zpráv zveřejněných společnostmi obchodovanými na burzách v USA, Evropě a Asii. Nejméně 274 společnosti uvedlo, že kvůli válce spustily obranná opatření ke zmírnění finančních dopadů, včetně zvyšování cen nebo omezování výroby, vyplývá z analýzy. Některé firmy také pozastavily výplatu dividend či zpětné odkupy akcií, propustily zaměstnance, zavedly palivové příplatky nebo požádaly o nouzovou státní pomoc. Pro srovnání, více než 100 firem do loňského října uvedlo, že americká cla zavedená v roce 2025 jim zvýšila náklady o více než 35 miliard USD.q

Propalestinští aktivisté uvedli, že izraelská armáda začala obsazovat první lodě jejich flotily směřující do Pásma Gazy. Podle stránek flotily se skupina lodí nacházela mezi Tureckem a Kyprem. Skupinu podle organizátorů tvoří přes 50 lodí. Vojenské námořnictvo podle izraelských médií lodě propalestinských aktivistů vyzvalo, aby změnily kurz plavby.

„Vojenské lodě zasahují proti naší flotile,“ uvedli organizátoři plavby Global Sumud Flotilla. Podle nich první izraelští vojáci začali obsazovat lodě aktivistů. Cílem plavby je podle předchozích informací přepravit pomoc do Pásma Gazy a narušit jeho námořní blokádu Izraelem. „Vlády teď musejí zasáhnout, aby zastavily tento čin pirátství,“ uvedli organizátoři k zásahu, který se podle jejich stránek děje v mezinárodních vodách mezi Tureckem a Kyprem.

Izraelské ministerstvo zahraničí dnes dopoledne označilo flotilu za provokaci. Podle něj je Pásmo Gazy „zaplavené pomocí“ a cílem akce je odvrátit pozornost od počínání Hamásu, který se odmítá odzbrojit. „Izrael neumožní narušení námořní blokády Pásma Gazy, která je v souladu s právem,“ uvedlo ministerstvo. Podle aktivistů blokáda naopak mezinárodní právo porušuje.

Jednání mezi Teheránem a Washingtonem za zprostředkování Pákistánu pokračují, potvrdil dnes mluvčí íránského ministerstva zahraničí Esmáíl Baghájí. Írán se podle něj nyní snaží o ukončení války, napsala agentura Reuters s odvoláním na státní média. Americký prezident Donald Trump mezitím podle časopisu Fortune uvedl, že Írán se nemůže dočkat, až v mírových jednáních dohodu podepíše.

Dosavadní vyjednávání o ukončení války, kterou zahájily na konci února USA a Izrael a v níž od 8. dubna platí křehké a časově neomezené příměří, byla neúspěšná a v uplynulém týdnu opět uvázla na mrtvém bodě.

Írán podle Baghájího odpověděl na nový návrh mírové dohody předložený Spojenými státy. „Naše připomínky byly předány americké straně,“ uvedl na tiskové konferenci Baghájí.

Saúdská Arábie zachytila tři drony, které vletěly z iráckého vzdušeného prostoru, a varovala, že přijme nezbytná opatření, aby reagovala na jakýkoliv pokus o porušení své suverenity a bezpečnosti. V Iráku působí milice napojené na Írán, respektive jeho revoluční gardy, v rámci tzv. Osy odporu.

Ceny ropy na počátku nového týdne rostou a při asijském obchodování stouply až na nejvyšší hodnotu za dva týdny, protože naděje na ukončení konfliktu v Íránu zeslábly. Nervozitu na trhu vyvolal útok na jadernou elektrárnu ve Spojených arabských emirátech (SAE). Investoři také očekávají, že americký prezident Donald Trump bude projednávat možné vojenské kroky vůči Íránu, což posiluje obavy z další eskalace napětí na Blízkém východě.

Kolem 8:20 SELČ cena severomořské ropy Brent rostla o dvě procenta na 111,40 USD za barel. Americká lehká ropa WTI si ve stejnou dobu připisovala 2,2 procenta a prodávala se za 107,75 USD za barel.

Cena Brentu v Asii stoupla nejvýše od 5. května a WTI nejvýše od konce dubna. Minulý týden ceny obou kontraktů vzrostly o více než sedm procent, protože se snížila naděje na uzavření mírové dohody, která by ukončila útoky na lodě v Hormuzském průlivu.

Dobré ráno, vážení čtenáři,

počet poprav loni vzrostl na nejvyšší úroveň za 44 let. V 17 zemích bylo popraveno nejméně 2707 lidí, přičemž toto číslo nezahrnuje tisíce poprav, které jsou prováděny v Číně, jež zůstává největším vykonavatelem trestu smrti na světě. Oproti roku 2024, kdy bylo popraveno nejméně 1518 lidí, jde o nárůst o 78 procent. V dnes zveřejněné zprávě to uvedla lidskoprávní organizace Amnesty International (AI).

Největší podíl na tomto nárůstu má podle zprávy Írán, kde bylo popraveno nejméně 2159 lidí, více než dvojnásobek oproti předchozímu roku. Zároveň se jedná o nejvyšší číslo, které AI v této zemi od roku 1981 zaznamenala.

Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost. Opět se přihlásíme v pondělí ráno, dobrou noc.

Izraelské síly dnes navzdory prodlouženému příměří opět provedly údery na jihu Libanonu, podle libanonských úřadů při nich zahynulo nejméně pět lidí, včetně dvou dětí. Informuje o tom agentura AFP s odkazem na libanonské ministerstvo zdravotnictví. Zástupci Izraele a Libanonu se v pátek dohodli na prodloužení křehkého příměří uzavřeného minulý měsíc o dalších 45 dní. Izrael dlouhodobě tvrdí, že útočí na infrastrukturu a členy proíránského militantního hnutí Hizballáh. Proíránská šíitská skupina jednání Izraele a Libanonu zprostředkovaná USA odsuzuje.

Hlavní žalobce Mezinárodního trestního soudu (ICC) v Haagu požádal o vydání pěti nových zatykačů na Izraelce, týkat by se měly mimo jiné krajně pravicových ministrů – financí Becalela Smotriče a národní bezpečnosti Itamara Ben Gvira. Informoval o tom dnes deník Haarec s odvoláním na svůj zdroj. Haarec původně napsal, že zatykače už byly vydány, což ICC podle agentury Reuters dementoval s tím, že jde o nepřesnou informaci.

Americký prezident Donald Trump dnes na sociální síti opět pohrozil Íránu zničením a vyzval Teherán k rychlému uzavření mírové dohody. Dosavadní vyjednávání o ukončení války, kterou zahájily na konci února USA a Izrael a v níž od 8. dubna platí křehké a časově neomezené příměří, byla neúspěšná a v uplynulém týdnu opět uvázla na mrtvém bodě.

„Íránu se krátí čas a měli by sebou pohnout, a to rychle, jinak z nich nic nezbude. Jde o čas!“ napsal Trump na své sociální síti Truth Social a druhou větu zdůraznil velkými písmeny.

Systémy protivzdušné obrany zaznamenaly tři drony, které pronikly přes západní hranici, uvedlo ministerstvo obrany SAE. Dva z nich se podařilo sestřelit, zatímco třetí zasáhl elektrický generátor v blízkosti jaderného zařízení, dodalo ministerstvo a uvedlo, že vede vyšetřování s cílem „určit původ těchto útoků“. Emirátské ministerstvo zahraničí uvedlo, že útok představuje „nebezpečnou eskalaci, nepřijatelný akt agrese a přímé ohrožení bezpečnosti země“, které nebudou tolerovány.

Spojené arabské emiráty tentokrát neukázaly ihned na Írán, v posledních týdnech jej však obvinily z několika dronových a raketových útoků i během příměří s tím, jak opět roste napětí v Hormuzském průlivu, klíčové námořní trase pro přepravu ropy, kterou Írán dosud blokuje.

Po úderu dronu dnes vypukl požár ve vnějším okruhu jaderné elektrárny ve Spojených arabských emirátech (SAE), jediné v arabském světě. Útok si nevyžádal zraněné a nezpůsobil únik radioaktivity, poukázal však na riziko opětovného zažehnutí americko-izraelské války s Íránem, v níž nyní platí křehké příměří. Informovaly o tom tiskové agentury s odvoláním na tamní úřady.

Írán v úterý znovu otevře svůj akciový trh, který byl uzavřen, když Spojené státy a Izrael na konci února na Írán vojensky zaútočily. S odvoláním na představitele burzy to dnes uvedla íránská tisková agentura IRNA.

Dobrou noc, další zprávy přineseme v neděli.

Předseda bezpečnostního výboru íránského parlamentu Ebráhím Azízí dnes řekl, že Írán už „připravil profesionální mechanismus pro řízení lodní dopravy“ Hormuzským průlivem, který by měl být brzy zprovozněn. „Z tohoto uspořádání budou mít prospěch pouze obchodní lodě a strany spolupracující s Íránem,“ zdůraznil Azízí a dodal, že na základě tohoto mechanismu bude Írán vybírat nutné poplatky „za specializované služby“.

„Tato trasa zůstane uzavřena pro účastníky takzvaného Projektu Svoboda,“ uvedl Azízí s odkazem na dočasnou americkou vojenskou operaci, jejímž cílem je provázet a chránit obchodní lodě uvázlé v Perském zálivu. Spojené státy nadto pokračují ve vlastní blokádě íránských přístavů, a to i přes křehké příměří, které vstoupilo v platnost 8. dubna.

Některé evropské země vedou s Teheránem jednání o získání povolení k plavbě Hormuzským průlivem, oznámila dnes podle agentury AFP íránská státní televize. Írán tuto strategickou úžinu a klíčovou námořní trasu, kudy běžně prochází asi pětina světových dodávek ropy, převážně blokuje v reakci na americko-izraelské údery zahájené na konci února.

Izrael dnes nařídil evakuaci devíti vesnic na jihu Libanonu a navzdory platnému příměří v oblasti provedl nové údery. Izraelská armáda uvedla, že cílila na infrastrukturu libanonského militantního hnutí Hizballáh. Izrael a Libanon se v pátek ve Washingtonu dohodly na prodloužení křehkého příměří uzavřeného 16.dubna o dalších 45 dní.

Válka v Íránu vytváří novou nezbytnost na dovolenou - plán B, píše agentura Reuters. V celé Evropě i mimo ni turisté přepracovávají své plány ve světě, kde cena ropy přesahuje 100 dolarů za barel (více než 2000 korun), je omezená nabídka leteckého paliva, rostou náklady a konflikt na Blízkém východě narušuje oblíbené trasy. Mnozí s rezervacemi raději čekají na pozdější dobu a počítají s větší flexibilitou.

Dobrou noc, vážení čtenáři, a děkujeme za sledování online zpravodajství k dění na Blízkém východě. Nové zprávy můžete očekávat opět zítra ráno.

Izrael uvedl, že dnes provedl v Gaze úder zacílený na šéfa ozbrojeného křídla teroristické skupiny Hamás, kterého označil za strůjce útoku ze 7. října 2023, po němž následovalo dva roky trvající izraelské tažení v Pásmu Gazy. Hamás neodpověděl na žádost agentury Reuters o komentář ohledně Izzadína Haddáda, který se stal lídrem vojenského křídla po smrti Muhammada Sinvára, jehož izraelská armáda zabila při úderu loni v květnu.

Podle zdravotníků v Pásmu Gazy byli při úderech na byt a vozidlo zabiti tři lidé. Zda byl mezi nimi Haddád, není jasné. Dalších 20 osob utrpělo podle téhož zdroje zranění. Haddád je nejvýše postaveným představitelem Hamásu, na kterého Izrael zaútočil od začátku příměří zprostředkovaného USA loni v říjnu. 

Příměří mezi Izraelem a Libanonem bylo prodlouženo o 45 dní. Mluvčí amerického ministerstva zahraničí Tommy Pigott uvedl, že dohoda je výsledkem dvoudenního „velmi produktivního“ jednání mezi Izraelem a Libanonem, jehož zprostředkovatelem byly Spojené státy.

Pigott uvedl, že ministerstvo obnoví jednání na politické úrovni 2. a 3. června, na bezpečnostní úrovni již 29. května v Pentagonu za účasti izraelské a libanonské vojenské delegace. „Doufáme, že tyto diskuse přispějí k trvalému míru mezi oběma zeměmi, plnému uznání vzájemné suverenity a územní celistvosti a k zajištění skutečné bezpečnosti podél jejich společné hranice,“ dodal.

Spojené arabské emiráty urychlí výstavbu nového ropovodu, který by měl zdvojnásobit vývozní kapacitu přes přístav Fudžajra. Tím se výrazně rozšíří možnosti, jak obejít Hormuzský průliv. Uvedla to podle agentury Reuters vládní tisková kancelář Abú Zabí (ADMO).

Korunní princ Abú Zabí šajch Chálid bin Muhammad bin Zajd nařídil při zasedání vlády státní ropné společnosti Abu Dhabi National Oil Company (ADNOC), aby urychlila práce na projektu ropovodu West-East Pipeline. Podle ADMO se ropovod již staví a jeho provoz má být zahájen příští rok.