Odborník: Pacientka se vinila za přivolání povodní. Co stojí za nárůstem duševního onemocnění?

Poruchy příjmu potravy, deprese nebo sebepoškozování. Stále častěji diskutované téma nárustu duševních onemocnění u dospěláků a především u dětí ale naráží na nedostatek psychiatrů. Péči s lidmi s psychickými obtížemi zná z několikaleté praxe i Jan Běhounek a v rozhovoru řekl, že dětských psychiatrů je ještě méně než pro dospěláky.

Adekvátní péče o děti, až když vyrostou...

„Obecně péče o duševní zdraví dětí a mládeže, když to řeknu na tvrdo, je zanedbanější než o dospělé,“ přiznal a dodal, že děti často dostanou adekvátní péči, až když dospějí. Depresi odborník v oboru psychiatické péče popsal jako patologický smutek a vůlí neovlivnitelný stav.

 „Dotyčný může sebe víc chtít, ale nedokáže stopnout bezútěšný stav s pocity, že vlastně je světu na škodu že svojí přítomností vlastně ubližuje,“ vysvětlil. 

Psychiatrické nemocnice podle Babiše potřebují miliardovou "injekci". A nový odbor na úřadu vlády

Podle Běhounka se navíc může přidat i bludné zpracování nějakých situací, kdy si jedinec vyčítá, že způsobil nějaké neštěstí, se kterým ale nemohl mít nic společného.„Pamatuju případ, kdy si pacientka kladla za vinu, že způsobila v roce 2002 povodně. Týden před nimi sledovala televizní reportáž o velkých záplavách v Indonésii.“

„Řekla si, že to bylo hrozný, kdyby se tohle stalo u nás a o týden později přišly záplavy. Takhle si to zpracovala a sama sebe odsoudila, že způsobila neštěstí,“ popsal Jan Běhounek v Epicentru zkušenosti ze své praxe. 

Pacienti problémy odmítají kvůli stigmatu 

Cesta k uzdravení je trnitá. „Dotyčného je třeba i přesvědčovat, že k uzdravení vede medikace, psychoterapie nebo podstoupení určitých psychologických testů, které pomůžou psychiatrovi diagnostikovat problém,“ vysvětlil.  Vyjednávání je težké zvlášť ze začátku, kdy mají pacienti často pocit, že se proti nim všichni spikli, a že jsou nuceni podstoupit péči psychiatra.  

Česko trápí vzrůstající agresivita školáků: Chmurná slova psychologa

„Zvlášť, když se člověk poprvé potýká s nějakými duševními potížemi,  nikdo prostě nechce připustit, že má duševní onemocnění, je pod tíhou stigmatu,“ řekl Jan Běhounek. U dětí pak byly dost možná duševní problémy dřív zlehčovány, zamyslel se v Epicentru Jan Běhounek. Podle něj v současné době vyrůstají ve smršti informací, které nedokáží zpracovat. 

Informační smršť 

„Děti jsou od chvíle, kdy pomalu otevřou oči pod neskutečnou neskutečným náporem informací, a to nemluvím jenom o sociálních sítích, ale obecně informační smršť je neskutečná,“ vysvětlil. „Člověk, který se teprve vyvíjí, si musí umět najít cestu v tom, jak ty informace třídit a  jak je vyhodnocovat,“ dodal.

Pokud nemá v tomto směru dostatečnou pomoc a posilu na straně rodiny nebo ve škole, tak přemíra informací nepochybně doléhá právě na duševní kondici. A svou roli v tom sehrávají podle Jana Běhounka i psychoaktivní látky.