Jak se žije s 17 dětmi? Pěstouni Monika a Aleš Dietrichovi sdílí v projektu Odvážný svůj neuvěřitelný příběh o odvaze a lásce, která se násobí.
Všechno to začalo nevinně, v pražském bytě 3+1. Monika po narození vlastních dětí cítila, že tam venku je někdo, kdo ji ještě potřebuje. Roztočil se tak kolotoč, který manžele nakonec zavál do velkého domu na Vysočinu. V jednu chvíli se u jejich stolu scházelo i 12 lidí! A okolí? To ne vždy mělo pro jejich dobré srdce pochopení. „O mnoho přátel přijdete, nové přátele získáte. Nevěřil byste tomu, co to udělá s okolím. Někdo vám fandí, někdo jenom na oko. Jo, někdo závidí,“ shodují se pěstouni.
„Mami, seš zralá na psychiatrii!“
Přijmout do rodiny zraněné dítě z ústavu není procházka růžovým sadem a Dietrichovi to vědí nejlépe. „Dítě z vlastního hnízda, dítě z cizího hnízda, to jsou dva diametrálně jiné materiály, ke kterým se musí úplně jinak přistupovat, protože to vám změní všechno. To vám překope celý život,“ přiznává narovinu Aleš.
Když do už tak přeplněného domu přivedli další dítě – chlapečka, který byl ještě na plenách – i jejich vlastní dospělá dcera si klepala na čelo. Její tehdejší reakce mluví za vše: „Mami, ty jsi se úplně zbláznila, ty jsi zralá na psychiatrii, ty se jdi léčit,“ Později se ale matce omluvila a sama pochopila, že malé dítě do děcáku nepatří.
Drogy a zloděj v domě
Nejtěžší chvíle si rodina prožila s dospívajícím pěstounským synem Leškem. V sedmnácti letech propadl drogám a alkoholu a v domě se začalo dít peklo. Ztrácely se peníze, Lešek si dokonce tajně udělal kopii klíče a do ložnice se vloupal přes okénko v koupelně, aby vypáčil příruční pokladničku.
Manželé museli sáhnout k tomu nejbolestivějšímu kroku – na milovaného syna zavolali policii. Pár dní před 18. narozeninami si Lešek sbalil tašku a odešel. Přesto na něj Dietrichovi nezanevřeli. Když se po letech omluvil a dluhy splatil, našli k sobě znovu cestu.
Pravda o krkavčích matkách
Mnoho dětí si nese těžká traumata a pocit, že je nikdo nechtěl. Pěstouni se ale zásadně snaží, aby si děti své biologické rodiče nedémonizovaly. Nedovolí, aby se na matky házela jen špína. „Žádný dítě vlastně nechce vyrůstat s tím pocitem, že moje máma prostě je prostitutka z E55.“
Snaží se dětem vysvětlit, že jejich rodiče udělali v danou chvíli to nejlepší, co mohli – že úřadům sami řekli, že se o ně neumí postarat, aby jim zajistili lepší život v rodině.
Dnes mají Aleš a Monika doma čtyři děti, s úsměvem řeší další vlnu puberty a na byrokratický systém, který z nich chce mít "profesionály", mají jasný názor. „Prostě já chci bejt táta, já nechci bejt profesionální vychovatel,“ uzavírá Aleš, který spolu se svou ženou vede v Pelhřimově organizaci Pěstounské rodiny kraje Vysočina. Cílem organizace je podpořit vznik a rozvoj pěstounských i adoptivních rodin, a to ve spolupráci nejen se státními orgány, ale i s dalšími institucemi v České republice i v zahraničí.
FLOW: Děti se nám přestaly hodit. Česko zažívá nejprudší propad porodnosti v Evropě, tvrdí demografka Kocourková e15
