Andrea (33) a Jakub (32) se mylně domnívali, že vše špatné si už vybrali při narození prvního syna Jakuba (6). „Po narození nedýchal, oživovali ho a měli podezření na krvácení do mozku. Byl roky sledován v neurologické ambulanci pro rizikové novorozence, navštěvovali jsme rehabilitace a postupem času se dalo vše dohromady a nenechalo to na něm žádné následky,“ vzpomíná Andrea Valášek.
Dlouho poté s manželem váhali, zda mít druhé dítě, ale nakonec chovala maminka pod srdcem Andrease. „Utěšovali jsme se, že už se nic stát nemůže, že už jsme si v životě smůlu vybrali. Ale při porodu druhého syna mu porodník zlomil pravou pažní kost,“ popisuje Andrea. „Až ke konci porodu přiběhl primář, který nám vysvětloval, že se syn zasekl ramínky v porodních cestách a údajně nebylo jiné řešení. Pravá paže zůstala zlomená a tu levou má dodnes ochrnutou,“ smutně pokračuje maminka.
Po propuštění z porodnice Andreas pravidelně rehabilituje, v říjnu ale podstoupil 7,5hodinovou operaci, při níž mu vyřezali z nohou štěpy a rekonstruovali poškozené nervy ruky. „A kvůli tomu jsme se cvičením opět na začátku, vše se učíme znovu,“ dodala.
Andreas vyžaduje stálý dohled. Rehabilitace, lázně, jízdy k odborným lékařům a konzultace rodiče vyčerpávají stejně jako myšlenka, která oběma vrtá hlavou – dalo se tomu nějak zabránit?
„Syn byl týden před porodem naprosto zdravý, jak potvrdila vyšetření gynekologů. Tak kde se stala chyba? A je za to někdo odpovědný? Vždyť hendikep zřejmě doživotně ztíží život mého milovaného syna. A jak mu můžeme zajistit důstojný život? Odpoví nám někdo na tyto otázky?“ ptá se Jakub Valášek.
Ombudsmana Blesku tento příběh zaujal a připravil nejen pro rodiče malého Andrease rady, jak postupovat v případě, že existuje podezření na chybu spáchanou nemocnicí.
Ombudsmanka Blesku: Lékařské zprávy musí posoudit znalec
„Porod, přestože je to přirozená věc, může být velmi rizikový a kdykoli během něj může bohužel dojít ke komplikacím. V tomto případě je třeba zjistit, jestli bylo možné těmto komplikacím předejít, zda bylo možné situaci jinak vyřešit, a zda tedy došlo k pochybení lékařů, či nikoliv,“ hodnotí hned na začátek Ombudsmanka Blesku JUDr. Petra Schützová.
„Je třeba, aby si rodiče vyžádali veškerou lékařskou dokumentaci svého syna, ze které bude patrné, jaký byl průběh porodu. Ten pak musí posoudit znalec, zda došlo, či nedošlo k pochybení lékařů.“
V případě, že by k pochybení lékařů došlo, mají rodiče nárok na náhradu škody od nemocnice, respektive zdravotnického zařízení. „Záleží také na tom, jaká doba uplynula od porodu a zda jsou zachovány všechny lhůty pro uplatnění případné náhrady škody,“ popisuje JUDr. Petra Schützová s tím, že v případě Andrease je možné jednat. „Obecně je to tříletá lhůta, během které se nárok může promlčet,“ doplnila Ombudsmanka Blesku.
Pomoci může i pacientská organizace
Kromě právních kroků je v ČR možné využít i pomoc organizací. Pro rodiče v takové situaci jsou často důležitější než právníci, protože poskytují sdílenou zkušenost, praktické rady pro každodenní péči a psychickou podporu.
● Lékařské doporučení: Mají přehled o tom, kteří fyzioterapeuti v ČR se na nervová poškození u miminek skutečně specializují.
● Psychická podpora: Rodiče zjistí, že v tom nejsou sami a že i s tímto handicapem může Andreas vést kvalitní život.
● Pomoc s „papírováním“: Poradí, jak vyplnit žádosti o příspěvky tak, aby je úřady hned nezamítly.
Nároky rodiny v případě pochybení
Pokud znalec potvrdí chybu nemocnice, rodina může žádat:
● Bolestné.
● Náhradu za ztížení společenského uplatnění (trvalé následky).
● Náklady spojené s péčí (rehabilitace, cesty k lékařům, speciální pomůcky).
● Duševní útrapy pro rodiče. POZOR! Tyto nároky lze uplatnit pouze tehdy, pokud soudní znalec potvrdí, že nemocnice nepostupovala správně.
Moje Psychologie: Poporodní deprese Videoredakce ženských titulů
