Hřejivé oranžové sodíkové výbojky jsou z míst veřejného osvětlení postupně vytlačovány LED svítidly s chladnou, ostrou bílou září. Konkrétně už LED svítidla nahradila původní osvětlení na 18 tisících místech z celkových 138 tisíc. Vyměněno je tedy dosud přibližně 12 %. Iniciativa, která za peticí Chraňme pražskou noc! stojí, požaduje, aby vedení Prahy výměnu okamžitě zastavilo.
„Všichni jsme v pražských ulicích zvyklí na teplé oranžové světlo. Kvůli silnému bílému LED světlu se ale najednou i v parčíku před domem cítíte jako v nákupním centru. To ale není ten hlavní problém - tím jsou dopady nočního světla na životní podmínky lidí, stromů a živočichů. Všichni mluví o tom, jak jsou v Praze potřeba stromy, ale najednou Praha utrácí miliardy na výměnu osvětlení, v jejímž důsledku budou stromy strádat. Vedení města musí svůj plán přehodnotit,” uvedla pražská opoziční zastupitelka Kristýna Drápalová (Praha Sobě), spoluzakladatelka iniciativy Chraňme pražskou noc.
Před LED svítidly varují i odborníci. Podle iniciativy je potřeba, aby o výměně světel nejprve proběhla široká odborná debata, která zváží veškeré aspekty problematiky – od energetické úspornosti přes lidské zdraví a vliv na přírodu až po kvalitu veřejného prostoru a technické i právní aspekty.
„Bílé světlo do nočního prostředí nepatří. Modrá složka, kterou obsahuje, škodí jak lidem, tak volně žijícím druhům. Není možné dělat z noci den. Je třeba bezodkladně zastavit nesmyslný čtyřmiliardový plán výměny, který je krokem padesát let zpátky. Čím dříve situaci napravíme, tím méně bude Prahu stát výměna konfliktních instalací,” říká světelný expert Hynek Medřický, který petici Chraňme pražskou noc zaštiťuje.
Proti vyznění petice se důrazně ohradila městská firma Technologie hlavního města Prahy, která kromě výměny světel zajišťuje také nasvícení památek, správu městského kamerového systému či instalaci městského mobiliáře a nových přístřešků MHD. Iniciativa podle předsedy představenstva THMP Tomáše Jílka v lidech vyvolává strach a nebere v potaz platnou legislativu.
Právě legislativa má podle předsedy ve výměně klíčovou roli. „Zásadním faktem, který petice opomíjí, je, že výměna starých sodíkových výbojek není ideologickým rozhodnutím města, ale nutným krokem vyplývajícím z evropské legislativy,“ vysvětluje Tomáš Jílek. Tato legislativa totiž od letošního roku zakazuje výrobu a vývoz vybraných vysokotlakých sodíkových výbojek s obsahem rtuti.
Tvrzení o škodlivosti LED svítidel jsou podle městské firmy navíc zavádějící. Svítidla, která se v Praze instalují od roku 2023, splňují normy schválené magistrátem i Evropskou unií.
Podle radního Michala Hrozy lze LED svítidla navíc regulovat a tím zamezit vzniku světelného smogu. „Na rozdíl od starých sodíkových lamp umožňují LED svítidla precizní optiku cílící světelný tok důsledně dolů a na místo kam je potřeba svítit, nulový podíl vyzařování světla nad horizont a inteligentní regulaci. Zatímco starší výbojková svítidla vyzařovala do horního prostoru 12–15 % světla, moderní LED svítidla tento podíl nemají a nepřispívají tedy ke světelnému smogu. Součástí pražského systému je také noční regulace intenzity osvětlení. Například v obytných oblastech dochází mezi 22:00 a 6:00 ke snížení výkonu až na 60 %. Sodíkové lampy tuto regulaci technicky neumožňují,“ říká k problematice Michal Hroza, náměstek primátora hl. města Prahy zodpovědný za oblast kritické infrastruktury.
