Expert pro Blesk o venezuelské ropě: Obnova těžby bude trvat roky. Jak to pocítí Češi?

Venezuela má největší zásoby ropy na světě, odhaduje se, že jde o více než 300 miliard barelů této suroviny, což činí skoro pětinu celosvětových zásob. Jenže z toho v současnosti těží jen minimum.

Ač Trump hovořil o tom, že celá venezuelská těžařská infrastruktura je „zničená“, podle Gavora je spíše zanedbaná po několika desetiletích nedostatečných investic a špatné údržby. „Podstatná část pracovníků a specialistů z těchto ropných společností, mnozí z nich přímo zahraniční specialisté, odešla. Odhaduje se, že zhruba tři čtvrtiny původního technického personálu je rozptýleno po světě,“ popisuje expert pro Blesk, v jakém stavu byl v posledních letech systém těžby ropy ve Venezuele. Už samotná ztráta lidské kvalifikace byla podle něj pro stav ropných zařízení devastující.

„Ono se to postupně promítalo i ve snižování produkce,“ líčí Gavor s tím, že to je zásadní kontrast s dobou před druhou světovou válkou, kdy byla Venezuela největším exportérem ropy na světě a jednou z nejbohatších zemí Latinské Ameriky.

Čecha Jana drží přes rok ve venezuelském lágru: Co s ním teď bude?

První zásah těžba dostala v 70. letech minulého století, kdy došlo k první vlně znárodnění a vznikla státní ropná společnost Petróleos de Venezuela (PDVSA). Tehdy tam ale ještě dál koexistovaly americké těžařské společnosti. Skutečný problém z pohledu USA nastal v roce 2007 za vlády prezidenta Huga Cháveze, kdy došlo k dalšímu znárodňování a Venezuela převzala i zahraniční ropná pole. „Prakticky všechny firmy odešly a podle Trumpa neoprávněně přišly o své majetky a zbytkové operace,“ popisuje Gavor, co se odehrálo.

Není ale pravda, že by tam doposud žádná americká firma nepůsobila. Výjimku ze sankcí má americký Chevron, kterému se podařilo udržet si poměrně silnou pozici. Současná situace se již pozitivně projevila na jeho akciích.

Proces na roky

Trump nyní chce do Venezuely pustit i další těžařské kolosy. „Naše velmi velké americké ropné společnosti, největší na světě, tam vstoupí, utratí miliardy dolarů, opraví špatně fungující ropnou infrastrukturu a začnou vydělávat peníze pro zemi,“ prohlásil v sobotu po zadržení Madura.

Podle Gavora další vývoj může být poznamenán nepokoji v zemi. „Zdaleka není jisté, jestli to všechno proběhne tak hladce, jak prezident Trump nastínil,“ upozornil. Ropná zařízení nicméně během amerických náletů zůstala netknuta a nabízí obrovskou perspektivu. „Bylo až trochu šokující, že se tím Trump vůbec netají,“ komentuje expert, jak otevřený americký prezident byl se svým zájem o venezuelskou ropu.

Potupná vizitka pro Putina. Venezuelu chránily ruské zbraně, jenže nic nezmohly

I kdyby ovšem politická situace byla příznivá, obnova těžařské infrastruktury nebude okamžitý proces. „Když je nějaký průmysl silně zanedbán, rozvrácen, tak to nejde lusknutím prstů,“ říká Gavor s tím, že se nebavíme o horizontu týdnů nebo měsíců, ale let.

Postupně podle něj však dojde k návratu k normálu. „Ten normál můžeme odhadovat asi tak, že v dobách, kdy se ještě neprojevovaly sankce USA, tak Venezuela těžila kolem 3 milionů barelů denně, což jsou 3 procenta světové produkce, a to je už hodně,“ popisuje expert.

Zásadní pád cen? Země to nedovolí

Co se týče bezprostředního vlivu na ceny ropy, tam jde hlavně o to, jestli světoví obchodníci uvěří, že si Trump ve Venezuele prosadí svou. „Myslím si, že toho dosáhne dříve nebo později. V tom případě by nabídka na světovém trhu mohla růst, a ta očekávání by mohla tlačit cenu zejména těch tzv. futures kontaktů (smlouva obchodovaná na burze, která zavazuje kupujícího k nákupu a prodávajícího k prodeji určitého množství aktiva za předem dohodnutou cenu k určenému datu v budoucnu, pozn. red.),“ odhaduje Gavor.

U vzdálenějšího obchodování, příští rok a dál, by ceny mohly jít dolů významně. Gavor nicméně nepředpokládá, že tento stav významně ublíží Rusku, které mimo jiné z prodeje ropy financuje válku na Ukrajině. „Náklady na těžbu venezuelské ropy, i když tam budou přítomné americké firmy, jsou mnohem vyšší než třeba v oblasti Perského zálivu,“ říká. Tyto vyšší náklady se samozřejmě musí započítat do ceny.

Venezuelská ropa je specifická, Gavor ji přirovnává k tekutému asfaltu. Bez chemických přísad nebo ohřátí nelze přepravovat potrubím. Například ropovody v Česku by ji nezvládly, hrozilo by během zimy zatuhnutí. „Je to ropa, která vyžaduje vyšší ceny, protože tam jsou náklady nejen na těžbu, ale i následně na zpracování v rafinériích. To zkrátka nebudu kupovat za stejnou cenu jako ty daleko kvalitnější,“ konstatuje.

Dobrá zpráva pro české motoristy

Kdyby ceny najednou přeci jen začaly významně padat – Gavor zmiňuje 50 dolarů za barel – tak by se stalo to, že ve více regionech světa, kde jsou vysoké těžební náklady, kamž patři i USA, kde těží ropu hlavně z břidlic, tak by omezily investice a přestaly otevírat nové vrty. Tím se nabídka omezí a ceny opět vyletí. Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC), jejíž zakládajícím členem byla Venezuela, dokáže stav regulovat.

Gavor pro nejbližší období odhaduje 55-65 dolarů za barel, což označuje za fantastické, ještě před rok to bylo 80 dolarů za barel. „Pokud se to bude držet v takovém cenovém pásu, tak to znamená dobrou zpráva pro české motoristy,“ hodnotí s tím, že v průměru budou letos ceny ropy nižší než v roce 2025. Pohonné hmoty v Česku by pak mohl zdražit výrazně slabší kurz koruny, ale to se neočekává, protože české ekonomice se daří.