Historický večer byl složen výhradně z Dvořákových skladeb a pro tehdejší Prahu šlo o významnou kulturní událost. Koncert se odehrál v Rudolfinu, které bylo v té době poměrně novou budovou. Právě tam zazněly první tóny orchestru, jenž se později stal jedním z nejvýznamnějších orchestrů v Evropě. První koncert tak nebyl jen hudebním zážitkem, ale i jasným signálem, že Praha chce mít vlastní reprezentativní orchestr.

Vznik České filharmonie byl v mnoha ohledech jiný než vývoj většiny evropských orchestrů. Jinde navazovali na tradici dvorských orchestrů, v Praze však takové zázemí chybělo. V 19. století zde působily především divadelní orchestry a roli symfonického tělesa částečně zastával orchestr pražské konzervatoře. Už Bedřich Smetana se snažil o filharmonické koncerty s orchestrem Prozatímního divadla, skutečný impulz ale přišel až o několik desetiletí později.

Tím byl spor v Národním divadle v roce 1894. Část orchestru se cítila přetěžována, vstoupila do stávky a založila nový spolek s názvem Česká filharmonie. Pravidla fungování spolku byla schválena v červnu téhož roku, ale na první koncert si Praha musela ještě počkat. Po několika odkladech se uskutečnil až v lednu 1896 a právě toto datum je dnes považováno za oficiální vznik orchestru.

Už po prvním koncertě bylo jasné, že nejde o krátkodobý projekt. Dobový tisk reagoval velmi pozitivně a hudební kritik Emanuel Chvála tehdy napsal: „Čeští muzikanti vytvořili orchestrální těleso, které s velkou uměleckou vážností bude provozovat orchestrální produkce nejvyšší úrovně.“ To se v následujících letech potvrdilo.

Cesta ke světovému orchestru

Filharmonie se plně osamostatnila až v roce 1901 a její začátky nebyly jednoduché. Orchestr se potýkal s finančními problémy, které řešil častým koncertováním v zahraničí. Skutečný posun přišel až po první světové válce s nástupem dirigenta Václava Talicha.

Pod jeho vedením získala Česká filharmonie technickou jistotu a charakteristický zvuk, na kterém staví dodnes. V dalších desetiletích orchestr vedli světově uznávaní dirigenti, jako byli Karel Ančerl, Václav Neumann, Jiří Bělohlávek nebo současný šéfdirigent Semjon Byčkov.

Po 130 letech existence patří Česká filharmonie k nejvýznamnějším kulturním institucím v zemi. Výročí je podle vedení orchestru také příležitostí k ohlédnutí. „Kolegové k výročí připravují promítání archivních materiálů, fotografií i filmů z historie České filharmonie. Bude to příležitost se na chvilku zastavit a uvědomit si, co ti muzikanti a manažeři tehdy dokázali,“ uvedl generální ředitel České filharmonie David Mareček pro ČTK.

Fotogalerie
5 fotografií