Covid-19 a žloutenka v roce 2026: Další mutace a rozšíření po krajích? Co říká epidemiolog Maďar

Od doby, co covid-19 ovládl svět v roce 2020, už uplynula dlouhá doba a to nejhorší bylo překonáno. Onemocnění však stále cirkuluje mezi lidmi. Jak o sobě dávalo vědět letos?

V tomto roce bylo podle statistik ministerstva zdravotnictví obvykle hlášeno méně než sto případů. Situace se začala měnit na konci srpna, kdy cifry začaly ukazovat i vyšší čísla. To přišlo s hlášením, že se v Česku začala šířit nová subvarianta označovaná jako stratus, napsala ČTK.

Česko na prahu trojí epidemie: Útočí žloutenka, covid i chřipka

Největší zlom pak nastal přes říjen, od začátku listopadu se covid-19 dal znovu na ústup. „V letošním roce pokračoval trend, který vidíme od příchodu varianty Omikron na naše území začátkem roku 2022. Virus neustále mutuje, a pokud je výsledkem mutace infekčnější subvarianta, začne se zvyšovat nemocnost. Aktuálně cirkulující subvarianty jsou násobně infekčnější než původní wuhanská varianta z Číny, která pandemii způsobila,“ vysvětlil pro Blesk Zprávy epidemiolog Rastislav Maďar.

Blesk Zprávy již o několika subvariantách onemocnění informovaly. Například v lednu se poprvé objevil podtyp zvaný NB.1.8.1 a následně se rozletěla zpráva o již zmíněném stratusu, který se rovněž označuje jako XFG či XFG.3. „Tím, že je virus infekčnější a nakazí za krátkou dobu velké množství lidí, hlavně v chladné sezóně, vznikají vhodné podmínky pro jeho další mutování. Pro virus je to výhodné, pro člověka už méně,“ poukázal Maďar na špatné vyhlídky.

„Budou přibývat nové varianty“

Zájem o očkování přesto není příliš velký. „Naše populace se promořuje, někteří lidé se nakazí i vícekrát za rok, jelikož proočkovanost je poměrně nízká. Teď už se totiž počítá jen poslední nejaktuálnější dávka vakcíny, bez ohledu na počet obdržených minulých covidových vakcín. Je to tedy situace podobná očkování proti chřipce. Pokud je člověk rizikový, měl by se očkovat vždy nejaktuálnější verzí vakcíny, určitě alespoň na začátku podzimu, kdy covid tradičně dominuje. Teď už ale přichází doba, kdy budou převládat chřipkové viry,“ upozornil Maďar.

Predikce na další rok není příznivá. Co populaci hrozí? „Budou přibývat nové varianty a ty nejinfekčnější budou zvedat statistiky nemocnosti. Akutně nebezpečný bude covid nadále hlavně pro starší seniory s chronickými nemocemi a pacienty s velmi oslabenou imunitou. Druhou stránkou jsou postcovidové potíže, které se objevují bez ohledu na závažnost akutní infekce a snižují kvalitu života i nerizikové části populace, které neměla těžkou formu akutní nemoci,“ sdělil epidemiolog.

Rozmach žloutenky

Letos se také rozmohla žloutenka. Lékaři letos v celé republice evidují od ledna do listopadu 2880 případů žloutenky typu A, což je 4,5krát víc než loni a nejvíc od roku 1984. Dosud zemřelo 31 lidí, loni dva. Nejvíc nakažených, více než 40 procent celkového počtu, je v Praze. 

„Typově je žloutenka A nákazou, proti které se bojuje dost obtížně, s výjimkou specifické ochrany očkováním. Nákaza má velmi dlouhou inkubační dobu, může to být až 50 dnů, takže vytrasovat zdroj nákazy je často nemožné, navíc virus šíří nakažení už koncem inkubační doby, kdy ještě nemají příznaky a pohybují se v populaci, a nakonec na místech, na površích a plochách, kde virus zanechají, vydrží za určitých podmínek i celé týdny. Jinými slovy, velká část nemocných vůbec netuší, kde, jak a od koho se nakazila. Samozřejmě ale vedle sporadických nákaz vidíme i případy nahromadění nákaz na jednom místě, kde to trasovat lze,“ uvedl Maďar.

Přestřelka lékařů s ministerstvem kvůli žloutence: Kde jsou ty tisíce vakcín? Objednat se nelze!

Jeho predikce ohledně vývoje v dalším roce není nikterak příznivá. „I když imunita populace se zvyšuje, částečně očkováním a částečně promořováním, jelikož hlavně u dětí a mladších osob může probíhat bez typických příznaků, a oni tím pádem virus nevědomky v populaci šíří, je další vývoj otázkou náhody. Osobně si myslím, že se vedle aktuálně zasažených oblastí dostane žloutenka A i do některých dalších regionů ČR, a že se epidemie jen tak rychle nezastaví,“ sdělil expert.

Co pomůže kromě očkování?

A jak se chránit? Odborník doporučil vakcínu. „U žloutenky sice pomáhá pečlivá hygiena rukou, očkování však nenahradí. Chrání už první dávka vakcíny a podruhé za další rok je ochrana dlouhodobá na desítky let až doživotní,“ řekl Maďar.

U covidu-19 rovněž zmínil očkování, nicméně způsobů, jak se chránit, je o něco více než u žloutenky. „U covidu vedle očkování rizikových jedinců a osob, které o ně pečují, nesmíme zapomínat na to, co fungovalo i za pandemie, tedy tzv. 3 R. Chrání nás odstup od jiných lidí a pokud ho nemůžeme dodržet, tak použít respirátor. Na zodpovědnost velké části lidí, že nepůjdou s příznaky nemoci mezi ostatní, se bohužel nemůžeme spolehnout. Díky tomu, že respirátorů je už k dispozici dost, se však můžeme chránit sami bez ohledu na přístup okolí,“ uzavřel epidemiolog.

Příznaky žloutenky typu A se zpočátku podobají chřipce, objeví se teplota, nechutenství, nevolnost, pobolívání pod pravým žebrem a bolest břicha. Později se onemocnění projevuje zežloutnutím kůže a bělma očí typickým pro záněty jater, dále tmavou močí, světlou stolicí a svěděním kůže. Vážné onemocnění nebo vyšší riziko úmrtí mají lidé s poškozenými játry.