„Cítím se tu jako doma.“ Jak najít štěstí? Česko je klíčové, říká Blesku buddhistický duchovní

Na první pohled málo pravděpodobné přátelství. Jedna země v srdci Evropy, druhá na jihu Asie. Přesto si Česko a Bhútán velmi dobře rozumí a spolupracují spolu dlouhé roky.  

Vše začalo v roce 2002 v evropském ústředí Dětského fondu OSN (UNICEF) v Ženevě. Tehdy se Bhútán poprvé začal otevírat světu. „Měli pocit, že malá země by mohla podporovat takhle malou zemi. A měli pravdu. Myslím, že není žádná jiná země než Bhútán, která by dostávala tak konzistentní pomoc z České republiky,“ popisuje Pavla Gomba, výkonná ředitelka UNICEF v Česku.

Sama Bhútán navštívila už více než desetkrát a přiznává, že ji tato zkušenost změnila. Začala přistupovat k životu jinak. Bhútán je totiž jediná země na světě, kde je buddhismus státním náboženstvím a kde je na prvním místě štěstí lidí. Dokonce Bhútán štěstí národa měří. I proto se mu přezdívá Shangri-La, poslední ráj na zemi.

Královská rodina tajemného Bhútánu má nového člena: „Dračí“ král se pochlubil tříměsíční dcerou

Zatímco ve všech ostatních státech světa je hlavním ukazatelem ekonomiky HDP – hrubý domácí produkt, v Bhútánu je to tzv. hrubé domácí štěstí. Princip pochází z roku 1972, kdy si tehdejší král řekl, že klasické HDP je příliš materialistické – v buddhistickém učení materiální statky trvalé štěstí nepřináší. Podle něj je třeba komplexnější přístup, který zahrnuje spravedlivý rozvoj, ochranu životního prostředí, zachování tradiční kultury a dobrou vládu.

Nadhled tamní politické reprezentace ukazuje i fakt, že Bhútán se v roce 2008 dobrovolně stal konstituční monarchií. Dračí král – titul, který místní králové užívají – měl dojem, že běžní lidé by ve vládě také měli mít slovo, a demokracii jim de facto vnutil.

Problém s vodou i angličtinou

Ochránit životní prostředí a kulturu se Bhútáncům podařilo. Jenže v procesu narazili na to, že bez určitého ekonomického rozvoje je buď rozdrtí větší sousedi Indie a Čína, nebo mladí utečou za prací do vzdálenějších krajů. S tímto rozvojem proto pomáhá Česko – jen za posledních pět let se podařilo od dárců vybrat přes 31 milionů korun.

Vše začíná u dětí a u vzdělání. Jak popisuje Penjor, v Bhútánu existují dva paralelní vzdělávací systémy – moderní školy a klášterní. On funguje jako projektový manažer pro Centrální úřad pro správu klášterů, navíc drží titul láma, což znamená, že sám je buddhistickým mnichem a učitelem.

Penjor se stará hlavně o to, aby dětští mniši a mnišky měli ve školách přístup k pitné vodě. To ještě donedávna nebyl standard, kláštery se často nachází ve velmi odlehlých oblastech. Problémem je také adekvátní výživa a typ výuky – v klášterních školách panuje z českého pohledu poměrně tvrdý režim se vstáváním ve 4:30 a mnoha hodinami modlení. Penjor se snaží zasadit o to, aby se více rozmohla i výuka matematiky a angličtiny a mniši lépe obstáli v moderním světě. České peníze tak jdou například na nákup tabletů.

Dalajlama slavil 90, dorazil i Richard Gere. Duchovní vůdce sešlost náhle opustil

Podobné projekty, jako lepší přístup k pitné vodě, probíhají i v ostatních školách a komunitách. Podle Rushnan Murtazy, ředitelky UNICEF v Bhútánu, existuje těchto výzev více. Bhútán bojuje s dopady klimatické změny a tradiční zdroje vody vysychají. Novorozenecká úmrtí jsou stále příliš vysoká, stejně tak úroveň olova v krvi matek a dětí. Přetrvává násilí na dětech, protože fyzické trestání dětí bývalo kulturní normou.

Podle Murtazy se objevují také nové problémy, se kterými bojuje i Česko. Mezi těmi je obezita dětí, protože nekvalitní a nezdravé je levnější než to zdravé. Dále klesající porodnost a odchod mladých do zahraničí. Penjor přitom zdůrazňuje, že mladí jsou potřeba pro místní komunity. A nejen pro ně – vzdělané a dobře živené děti s přístupem k pitné vodě mohou v dospělosti pomoci ostatním hledat štěstí.

I to malé se počítá

Jenže co že je to štěstí? Penjor na to má pravou buddhistickou odpověď. „Vnější štěstí můžeme najít všude, že? Pokud máte luxusní auto, dobré jídlo… to je krátkodobé štěstí. Ale pokud hledáte dlouhodobé štěstí, to, co musíte udělat, je podívat se na buddhovo učení,“ radí láma s tím, že vnitřní štěstí se neobejde bez propojení s přírodou.

S tím souvisí například zákaz zabíjení živých tvorů. Penjor vzpomínal, že dříve byl „kovbojem“, a když žil s rodiči na farmě, lovil ryby a zabíjel ptáky. V roce 2003 si ale uvědomil, že chce, aby jeho život dával smysl, a nastoupil do kláštera, aby našel právě vnitřní štěstí a pomáhal ostatním.

Člověk se nemusí hned stát buddhistou, aby se filozofií inspiroval. „Například když nemáme jak pomoci ostatním, alespoň můžeme udělat něco, co jim udělá radost,“ popisuje, jaké drobnosti mohou vést k vnitřnímu klidu.

Úchvatné buddhistické chrámy: Do nebes vede 8888 schodů!

Přijala je i Gomba po svých návštěvách Bhútánu. Přiznala, že některé místní principy ji velmi inspirovaly. „Je to vlastní odpovědnost. Je vaší odpovědností vést šťastný život. Ano, vláda může udělat hodně věcí, král může udělat hodně věcí, ale nakonec je vždy na vás, jak budete žít svůj život,“ líčí, k čemu došla.

„Existují limity toho, co jako jedinci můžeme změnit. Samozřejmě že je kolem nás na světě hodně věcí, které se nám nelíbí (…), ale změňte to, co změnit můžete, a nestrachujte se tím, co změnit nemůžete,“ radí šéfka českého UNICEF.

Ve světě podle ní není dostatek laskavosti. „Takže když trochu laskavostí přidám, opravdu dokážu něco změnit,“ navazuje Gomba a dodává, že po návštěvách Bhútánu přestala doma zabíjet pavouky. Ani je nevyhání ven do zimy.

Láma se jen usmíval. „Cítím se tu jako doma,“ konstatoval při pohledu na zasněženou Prahu a poděkoval Čechům za veškerou podporu.