Bývalý šéf pražské zásahovky Jaroslav Černý o osmdesátkách: Gott nám sháněl televize, Zagorka tajila nové fáro!
Policejní práci zažil od píky, ve službě strávil dlouhých 42 let. A tak není divů, že pikantní historky sype z rukávu. Bývalý velitel pražské zásahové jednotky Jaroslav Černý (65) v nové knize spisovatele Mirka Vaňury »Ve znamení štíra« vzpomíná i na Karla Gotta nebo Hankou Zagorovou.
Jaroslav Černý u policie začínal na začátku osmdesátých let v pohotovostní motorizované jednotce, u které vydržel sloužit třináct let. Jeho rajónem tehdy byla celá Praha. Hlídky v té době řešily hlavně opilce za volantem, konflikty ve vyhlášeném ráji prostituce Perlovce, krádeže aut či vykrádačky bytů a sklepů. Ačkoli se Jaroslav Černý později přesunul ke kriminálce a svou kariéru ukončil jako šéf pražské zásahovky, velmi rád vzpomíná právě na osmdesátkovou Prahu a zážitky s celebritami, které tehdy na ulici potkával.
Kastrůlek od Gotta
Jednou z nich byl zpěvák Karel Gott. Zlatý slavík měl svou honosnou vilu na Bertramce hlídanou alarmem. „Jezdili jsme na Pult centralizované ochrany (PCO), tak se tomu tenkrát říkalo. A jestli si pamatuju dobře, tak pod označením „čtyři B“ nebo „B pět“ byla vila Karla Gotta. A Karel Gott kolikrát přijel domů a zapomněl vypnout alarm, tak jsme k němu museli zajet,“ popisuje v knize a dodává:
„Ale on byl skvělý, byla s ním neskutečná sranda. My jsme tam třeba přijeli a on na nás: „Kluci, já se vám omlouvám, že jsem vás sem zase táhl. Podívejte, mám tady v kastrůlku jídlo, nechcete třeba?“
Slavík sháněl televizi
Gott byl podle Černého báječný i v situacích, kdy policisté sháněli tehdy nedostatkové zboží. „Kolega chtěl nějakou barevnou televizi a Gott na to: „Hele, já teď jedu do Německa, tak já ti ji přivezu, a potom mi to zaplatíš.“ A jak slíbil, tak udělal. On byl fakt neskutečný,“ vypráví Černý.
Zlatý slavík jednou dokonce mladým policistům nabídl svůj vůz, aby se v něm projeli po Praze. „Normálně nám půjčil auto, ze známosti,“ popisuje v knize Jaroslav Černý.
Kafe u Zagorky
Nezapomenutelné zážitky má i se zpěvačkou Hanou Zagorovou, která tehdy bydlela na Praze 2, kde také s kolegou pravidelně hlídkoval. „Dávala nám podepsané fotky, které jsme potom rozdávali kolegům. Jezdila v modrém eskortu. Asi třikrát nás pozvala nahoru na kafe. Říkala, že si vždycky kupuje modrého eskorta, aby si lidi nevšimli, že má nové auto,“ směje se Jaroslav Černý, který se při práci osobně poznal i se zpěvačkou Jitkou Zelenkovou či hercem Bronislavem Poloczkem. A nebo také s nepřehlédnutelným Karlem Effou. „My jsme se s ním seznámili, protože mu vykradli sklep. Já jsem měl shodou okolností službu, takže jsme se potom znali,“ popisuje.
Kvikot za volantem
A ještě jednu kuriózní příhodu Jaroslav Černý Mirku Vaňurovi svěřil. Hlídkoval tehdy na Václavském náměstí u tehdejšího Domu obuvi. „Najednou přijel žlutý mercedes. Vylezl jsem, že ho zastavím. Řidič zůstal stát v jízdním pruhu, přišel jsem k němu a on na mě, co že udělal. Tak mu říkám, že projel zákazem vjezdu. Všechno mu vyjmenuju, že chci řidičák, občanku, technický osvědčení. On na mě najednou zachrochtal, zakvičel a odjel. Normálně mě tam nechal stát,“ kroutí hlavou Jaroslav Černý. Zkoprnělému policistovi až po chvíli došlo, že v bouráku zastavil Strýčka Jedličku!
„Kolega to slyšel a zvolal: „Ty vole, ten řidič kvičel, jako když podřízneš prase!“ Lidi na chodníku čuměli, já jsem byl červený asi až na zadku. Tak jsme vyrazili za ním. U Alfy byl tenkrát semafor a tam on zastavil. Karel povídá: „Hele, jdeme ho vykostit.“ Jako že mu dáme pokutu. Já namítnu: „On kvičí fakt jako to prase, běž si ho vykostit sám.“ Karel se na mě dlouze podíval a nechali jsme ho raději jet,“ přiznává Jaroslav Černý.
O nové knize
Co všechno musí umět a znát člověk, který velí policejnímu útvaru určenému k zásahu proti agresivním, nebezpečným nebo ozbrojeným pachatelům? Kniha Ve znamení štíra je unikátním nahlédnutím do světa skutečného zločinu a zákulisí policejní práce.
Furt lepší bývalý komunista a vojenský rozvedčík Pávek, než bývalý komunista a StBák, a současný mafián Bureš.