Diplomatkou uprostřed válečného pekla. Zpověď velvyslankyně v Izraeli: Z postele desetkrát do krytu!
Diplomatkou uprostřed pekla. Česká velvyslankyně v Izraeli Veronika Kuchyňová Šmigolová (61) se v těchto dnech ocitá v samém středu válečné hrůzy. V pořadu Blesku Epicentrum promluvila o děsivých nocích přerušovaných sirénami, o běžném životě za výbuchu raket i o Češích hledajících cestu domů.
Kde jsme vás zastihli - jste v bezpečí?
„V tuto chvíli jste mě zastihli v kanceláři. Přestože v Izraeli je zákaz pracovních aktivit, kromě těch nezbytných, tak přece jenom nějaká práce na ambasádě a koordinace je potřeba. Tudíž jsem v práci. Nicméně, v budově ambasády je kryt, takže v případě útoku budu v bezpečí.“
Jaká byla dnešní noc (z neděle na pondělí – pozn. red.)?
„V noci byly v zásadě dva poplachy. Jeden byl zvláštní, protože přišlo upozornění, že za několik minut poletí rakety, které nakonec neletěly – evidentně se izraelskému letectvu podařilo zasáhnout odpalovací zařízení. Ale kolem čtvrté ráno přišla druhá várka, poměrně silná, mířila na Haifu a telavivskou aglomeraci. Některé rakety proletěly vzdušnou obranou a zasáhly civilní cíle. Podle posledních informací je snad osm mrtvých.“
Kdy bývá situace nejnebezpečnější?
„Írán posílá rakety v salvách většinou za tmy, takže větší útoky očekáváme večer. Za světla je jednodušší pro izraelskou armádu místa odpalu identifikovat a zničit.“
Kde jste byla při prvním útoku?
„Páteční útok v noci mě zastihl doma v posteli. Přišla zpráva, že je nebezpečí raketového útoku a že se máme zdržovat v blízkosti krytů. To bylo někdy v pátek ve tři ráno a od té doby už v podstatě jsme jeli až dosud naplno.“
Čím je tento konflikt jiný?
„Situace je oproti předchozím výměnám s Íránem jiná. Tehdy bylo jasné, že se jedná o jednorázovou akci. Nyní se podle veškerých informací Írán natolik přiblížil k získání jaderné zbraně, že Izrael považoval za nezbytné reagovat. A útočí proto na místa, kde je v Íránu jaderný program, na jaderné vědce a také na armádní vedení a vedení revolučních gard.“
Bude tvrat dlouho?
„Přinejmenším Izrael si nepřeje, aby ta operace trvala dlouho, ale cílem je znemožnit Íránu získat jadernou bombu. To znamená, že to není jednorázová výměna, ale ta válka bude trvat ještě nějaké dny nebo týdny.“
Útok proběhl i za bílého dne. Panuje mezi lidmi panika?
„Nepanuje. Izraelci jsou velmi odolní a jsou zvyklí na ohrožení nebo válečný stav. Na druhou stranu, jisté napětí ve vzduchu je, ale ten útok tu situaci nějak výrazně nezměnil (…). Během dne, když dojde k útoku, ať je to odkudkoliv, tak všichni utečou do krytu a pak se velmi rychle obnoví běžný život. Teď sice úplně běžný život není, protože je zakázáno shromažďování a společné aktivity, ale lidé se normálně, ve chvíli, kdy není poplach, pohybují po ulicích, chodí nakupovat…
Tedy obchody a třeba restaurace fungují?
„Obchody fungují normálně, některé restaurace také, jiné mají jen rozvoz. Všichni se snaží, aby běžný život byl co nejméně narušen.“
Co školy a nemocnice?
„Školy jsou uzavřené, výuka probíhá online, pravděpodobně až do konce školního roku. Zdravotnictví funguje naplno. Některé nemocnice zrušily neakutní zákroky, velké nemocnice přesunuly zařízení pod zem – mají tam několik pater, kam v případě ohrožení stěhují pacienty i personál.“
Je v Izraeli dost krytů?
„Ano. Moderní domy mají povinné kryty v každém bytě – těžký betonový sloupec, kolem kterého se staví dům. Starší domy mají kryty většinou ve sklepě. V menších sídlech bývají společné kryty. Všichni vědí, kde takový nejbližší kryt je – do minuty a půl by se tam měli dostat.“
Kolikrát jste se musela o víkendu schovat?
„Já to úplně nepočítám, ale bylo to, myslím, víc než desetkrát.“
Jsou všichni Češi v Izraeli v pořádku?
„Češi, se kterými jsme v kontaktu, jsou v pořádku. Nemáme informace o žádném zranění ani výrazném poškození majetku. To se bohužel netýká některých jiných diplomatů z Evropy, jejichž byty byly při útoku zasaženy.“
Jsou v plánu další repatriační lety?
„Další evakuační let nevylučuji, ale v tuto chvíli ještě není naplánován (…). Pomáháme si v rámci EU – ostatní země chystají lety většinou až na druhou polovinu týdne. Myslím, že jsme byli poměrně rychlí.“
V Izraeli se delali jaderné pokusy už v 60 létech a vyroba jaderných zbraní začala v r 1973. proč když jsou tak míru milovní