Ukradené volby: Hrozí to i v Česku? Experti popsali rizika a řekli, jestli stát dělá dost
V posledních letech sílí snahy Ruska a Číny o zásahy do integrity západních států. Jen v Česku jsme byli svědci žhářství za ruskou úplatu, čínské státní hackerské skupiny na ministerstvu zahraničí nebo třeba dnes už dobře známé výbuchy, které způsobili tajní agenti z FSB. A za necelé čtyři měsíce nás čekají volby, které ruští nebo čínští aktéři umí ovlivnit také. Blesk se proto podíval na to, jaké jsou hrozby a co stát dělá, aby zabránil nepřátelům ukrást podzimní volby.
Pokud by se někdo zeptal řadového občana, co podle něj volby jsou, pravděpodobně by odpověděl, že jednou ročně přijede v sobotu do lokální základní školy, postaví se do řady, za plentou si vybere z kandidátů, lístek vhodí do volební urny, a večer se dozví, jestli jeho favorit se někam dostal nebo něco vyhrál.
A v zásadě by se tento řadový občan nemýlil. Jenomže, jak to u všeho bývá, toto není úplně celý příběh. Volby jsou totiž hlavně o důvěře.
O důvěře, že každý člověk v naší komplikované a složité státní struktuře ví přesně, co dělá a proč to dělá. A že každý občan si umí zkontrolovat, že ten člověk ze státní správy udělal všechno správně a všechny hlasy byly sečteny. Toto jsme si v demokracii dohodli jako společnost a věříme, že to funguje.
Co ale když přestaneme věřit tomuto procesu? Zkratkovitá odpověď je – USA v roce 2021. Velká část společnosti přestala věřit, že volby jsou férové a všechny výsledky jsou relevantní. A když Donald Trump tyto obavy amplifikoval a využíval ve svůj prospěch, netrvalo dlouho a lidé zaútočili na demokratické instituce i fyzicky.
A to vše jen kvůli tomu, že se báli jakýchsi „ukradených voleb“ – základního prvku demokracie, který podle nich selhal. A toto je jen jedna forma, jak může obava z neférovosti voleb ovlivnit reálný svět. Podívat se můžeme i do nám bližšího Rumunska.
Co je to hybridní hrozba?
Rumunský ústavní soud v roce 2024 zrušil tamní prezidentské volby, protože tajná služba upozornila na podezřelé aktivity na sociálních sítích. Z ničeho nič se objevilo obrovské množství účtů na TikToku, které propagovaly do té doby neznámého krajně pravicového kandidáta na prezidenta Calina Georgesca. Důvod? Účty a příspěvky byly podle rumunských bezpečnostních složek koordinovány a vytvářeny ruskými špiony a trolly.
A to se v odborných kruzích nazývá hybridním působením. Třeba ale definice hybridní hrozby od ministerstva vnitra je velmi široká.
„Hybridní hrozby představují komplexní a dynamický fenomén, který kombinuje vojenské, nevojenské, konvenční i nekonvenční prostředky s cílem destabilizace demokratických institucí, narušení společenské soudržnosti a oslabení důvěry občanů ve státní správu,“ uvádí zpráva ministerstva vnitra pro Národní konvent o hybridních hrozbách.
Národní konvent je meziresortní setkání úředníků a odborníků, na kterém se připravují podklady pro pozdější legislativní změny. Opakuje se jednou několik měsíců a zaměřuje se vždy na různá témata. Teď, pár měsíců před volbami, se téma týkalo českého a evropského boje proti hybridním hrozbám z Číny a Ruska.
„Mezi nejzávažnější typy hybridních hrozeb, které aktuálně ohrožují EU a ČR, patří informační manipulace a vměšování, kybernetické útoky, ekonomický a energetický nátlak, zneužívání migrace a infiltrace do politických a občanských struktur, ale také zpravodajské operace a sabotáže, které vysoká představitelka EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kaja Kallas označila za „státem sponzorovaný terorismus“,“ píše se v stanovisku ministerstva vnitra k diskusi.
Český volební systém nemůže vláda ovlivnit
Právě ministerstvo vnitra bylo v posledních měsících terčem kritiky kvůli průzkumu, který si nechalo vypracovat u agentury STEM. Průzkum ukázal, že většina Čechů má obavy z negativního ovlivnění voleb, ať už třeba sociálními sítěmi, ale taky korespondenční volbou. Víc než polovina účastníků průzkumu se ale obává manipulace voleb ze strany vlády.
„(Ministerstvo vnitra) zdůrazňuje, že obavy z manipulace voleb ze strany vlády jsou zcela neopodstatněné. Český volební systém je navržen tak, aby žádná vláda či politická strana nemohla ovlivnit výsledky hlasování. Hlasování probíhá pod dohledem tisíců nezávislých členů volebních komisí nominovaných všemi politickými stranami, za přítomnosti pozorovatelů a se strukturovanými procesy kontroly na každém kroku,“ píše v odpovědi Blesku Hana Malá, mluvčí ministerstva vnitra.
A právě na tento aspekt voleb – neustálý dohled ze strany občanů na volební proces - bude zaměřena i informační a osvětová kampaň rezortu vnitra. „Důraz bude kladen na připomínání klíčové role tisíců občanů v okrskových komisích a detailní popis procedurálního zajištění hlasování, zejména v souvislosti s novými prvky volebního procesu,“ popisuje Malá.
I odborná komunita se hybridních hrozeb obává. Například Veronika Víchová, analytička Centra pro informovanou společnost popisuje, že volební proces je ohrožen hlavně šířením nepravdivých informací.
Cíl kriminálníků? Znevěrohodnění voleb!
„Týkají se nás hrozby v informačním prostoru, jejichž cílem může být buď podpořit či defamovat nějakého politického kandidáta, nebo znedůvěryhodnit proces voleb jako takový. Může se jednat například o zneužívání a manipulaci algoritmů na sociálních sítích, nákup neautentických účtů nebo botů, šíření dezinformací včetně využívání generativní AI (například formou falešných videí nějakého kandidáta),“ shrnuje odbornice.
To však není vše, analytik Asociace pro mezinárodní otázky Pavel Havlíček vidí i další problémy. „Reálnou hrozbu představují také třetí strany, včetně Ruska nebo Číny, které se již v minulosti volby reálně ovlivnit snažily. Například v roce 2016 došlo k vyřazení serveru volby.cz (DDoS útok) a stát na situace nebyl dobře připraven a neuměl s občany o krizových situacích dobře komunikovat,“ popisuje Havlíček.
A co s tím? V úvodu článku byla zmíněná důvěra veřejnosti, že stát dokáže udržet volby nezávislé. To právě je jedna z cest i podle odborníků. Podle Havlíčka by stát měl investovat do lepšího informování veřejnosti a její přípravy na volby v podobě posílení odolnosti občanů a jejich schopnosti kriticky nad celou věcí přemýšlet a rozlišovat informace. Víchová kolegu doplňuje, že stát může provádět různá cvičení, která státní instituce připraví na mimořádné situace či případné problémy.
„Stát má ještě několik domácích úloh, které zatím nesplnil. Jednou z nich je správná adaptace pravidel Evropské unie pro sociální sítě a platformy. Na velkou část z nich sice dohlíží samotná Evropská komise, aby však její aktivity měly plnohodnotný smysl, je potřeba, aby členské státy byly nápomocné. V Česku nám k tomu chybí přijetí Zákona o digitální ekonomice, který nyní čeká na třetí čtení v Parlamentu. Bez tohoto zákona české instituce nejsou dostatečně zplnomocněné vůči sociálním sítím jednat,“ dodává expertka druhým dechem.
Volby jako kritická infrastruktura státu
Kromě legislativních kroků ale musí stát začít přemýšlet o volbách úplně jinak než doposud. A to „jinak“ znamená přemýšlet o volbách a volebním procesu jako o součásti kritické infrastruktury státu. Což by znamenalo volby posunout na úroveň třeba elektrické soustavy státu nebo vodovodů.
To by podle Havlíčka znamenalo více ochrany voleb, ale také lepší přehled o systému. „S tím je spojený i monitoring, což by pomohlo k ochraně celé infrastruktury za tímto složitým a v českém kontextu velmi decentralizovaným procesem,“ říká analytik. Podle něj by stát měl taky zřídit specializované centrum monitoringu voleb (tzv. election task force), které by propojovalo různé státní instituce a ministerstva.
To už je od konce loňského roku v přípravě, jak Blesku potvrdila mluvčí vnitra Malá. „Nově budovaný Informační systém správy voleb bude součástí kritické infrastruktury,“ sdělila. Jde o budování uceleného informačního systému, který propojí fáze a agendy volebního procesu.
Kromě ulehčení přístupu občanů k výkonu volebního práva, nebo politikům v kandidatuře, centrální informační systém plánuje taky vytvořit platformu na bezpečnou komunikaci kandidátů a voličů se státem. Cena za nový příspěvek do kritické infrastruktury státu? Astronomických 352 milionů korun.
Evropský štít pro demokracii
Ale pomoc přichází i zvenčí. Evropská unie má v zásobě dva důležité balíčky. Jeden už existuje, druhý se zatím jen připravuje – Evropský balíček na ochranu demokracie a Evropský štít pro demokracii. Obě přitom sledují jeden cíl - snížit zranitelnost evropských demokracií vůči manipulaci, zasahování do volebních procesů a šíření dezinformací. A právě ten připravovaný Evropský štít pro demokracii bude jakýmsi přelomem v boji proti hybridním hrozbám.
Představme si to jako sadu šroubováků, vrtaček a dalších nástrojů, do kterých můžeme sáhnout, když doma něco musíme opravit. Stejně tak budou moci jak Evropská komise, tak i členské státy sáhnout do tohoto balíčku a vytáhnout přesně ten „šroubovák“, kterým utáhne šroub v demokracii, který za roky aktivního užívání polevil. Třeba tím, že bude mít k dispozici plán, jak sledovat porušování volební integrity a prostředky, jak trestat hříšníky vůči demokracii.
To je však hudba budoucnosti. Volby jsou ale již za rohem. A podle obav, které Blesk slyší ze státní správy, ale i od odborníků, je hrozba reálná. I proto bychom se měli obrnit a mnohem víc sledovat, kdo je za informací, kterou vidíme na sociálních sítích, schovaný.
V jiné diskuzi mê smázli a napsali mi na email varování,kdyz jsem se odvolala,poslali ten koment a oznamovatele.Tak jsem podala protest. Uvidíme,ale hlavnê ze vím,kdo mê napráskal ☝️
*** ist aber komisch! 😂