Putinovo Rusko útočí na Západ! Špioni šíří lži a budují králičí nory, varuje pro Blesk expertka na dezinformace
Svoboda slova se na ruské bezpečnostní služby nevztahuje, i proto se musíme lépe chránit vůči informačním operacím z Moskvy, říká v rozhovoru pro Blesk finská novinářka a spisovatelka Jesikka Aro. Podle ní jsou ruské bezpečnostní složky sofistikované v ovlivňování názorů obyčejných lidí a prostředky ruské informační mašinérie musíme zakazovat. Co dál nám hrozí ze strany Putinova Ruska?
- Jesikka Aro (44) je finská novinářka a spisovatelka, autorka knih Putinovi trollové a Putinova světová válka.
- Profesně se od roku 2014 zaměřuje na působení aktérů ruských dezinformačních kampaní a odhaluje jejich aktivity.
- Kvůli tomu dosud čelí propagandě a dezinformacím, které jsou určené k její diskreditaci. Za svoji práci získala řadu mezinárodních ocenění.
- Jessikka Aro přijela počátkem dubna do Prahy přednášet o svých zkušenostech s bojem proti dezinformacím. Rozhovor vznikl při příležitosti návštěvy Česka na pozvání organizace Novinářský inkubátor.
Blesk: Vaše zkušenosti s ruskou dezinformační kampaní začaly v roce 2014, tedy před více než deseti lety. Když se ohlédnete za uplynulou dobou, jak vnímáte dnešní svět z hlediska dezinformačních kampaní, vlivu sociálních médií, těch tzv. bojovníků za svobodu slova?
Jessika Aro: Vidím, že ruská informační válka si vybírá stále větší daň od skutečných lidí a lidem to opravdu ubližuje. Lidé se stávají oběťmi ruské informační války, padají do králičích nor, které vytvářejí důstojníci ruských bezpečnostních služeb vycvičení přesně k tomu. Stále s větším údivem zjišťuji, že západní zpravodajská komunita nedělá zdaleka dost pro to, aby tomuto nebezpečnému jevu čelila.
Rusko buduje své schopnosti útočit na vědomí skutečných lidí, a dokonce řídí jednání skutečných lidí. Může jít například o to, že vyjdou do ulic, aby protestovali nebo změnili své volební chování, nebo že šíří ruskou propagandu dál na svých vlastních sociálních sítích. Jde o akce řízené Rusy. Když se někdy dívám na ruské trolly a ruské sociální sítě a online válku, vypadá to dokonce, jako by si s lidmi na dálku hrála ruská bezpečnostní služba.
Můžete tu „hru“ popsat blíže?
Například když ruská továrna na trolly před prezidentskými volbami ve Spojených státech v roce 2016 začala organizovat protrumpovské pop-up protesty na území Spojených států. Infiltrovali americké komunity, nebo je přímo budovali a skuteční občané USA jim pomáhali, aby měli fyzickou aktivitu na území Spojených států propagující Trumpa, který byl a stále je ruským favoritem na amerického prezidenta. Opravdu to vypadalo, jako by někdo hrál počítačové hry se skutečnými lidmi.
Mohli jsme vidět občanské akce také v době pandemie covidu, čehož Rusové využili a začali se například přiživovat na protiočkovacích tendencích lidí. Tím vytvořili komunity kolem konspiračních teorií. Mimochodem, oni to dělali i uvnitř Ruska, takže taky měli obrovský problém s odmítáním vakcíny proti covidu. Německé bezpečnostní struktury tehdy varovaly obyvatele před ruskými státními médii a jejich rostoucím vlivem uvnitř Německa. Ruská státní média totiž tvrdila, že covid není nebezpečný a nemusíte vůči němu dělat žádná opatření, což byla reálná bezpečnostní hrozba.
Vy jste řekla, že západní bezpečnostní služby nedělají dost pro to, aby limitovaly vliv ruských trollů. V posledních letech se už ale řekněme rozhýbaly – v Rumunsku zrušily prezidentské volby kvůli ruskému vměšování do volebního procesu ve prospěch prezidentského kandidáta Calina Georgesca. V České republice jsme za poslední dva roky měli dvě vyhoštění, bezpečnostní služby se mnohem víc zaměřují na aktivity aktérů ruské dezinformační kampaně. Co by se tedy mělo dělat víc?
Například v případě Německa by mě zajímalo, proč tamní bezpečnostní služby a politici nechávají působit ruskou RT (státní televize Russia Today, pozn. red.) a jiné zpravodajské kanály napojené na ruskou státní bezpečnost a na Kreml. Jsou hrozbou nejen pro Německo, ale i pro mezinárodní společenství, protože směřují své materiály i k mezinárodnímu publiku. Mám na mysli například RT Deutsch, což je jedna z nejagresivnějších poboček. Proč je jí stále dovoleno působit? Už léta se ví, že je součástí ruské mašinérie informační války. Jejich vlastní šéfredaktor otevřeně říká, že jde o zbraň informační války Kremlu.
A není to otázka hranice mezi svobodou slova a útokem na demokracii? Protože úplně stejnou diskusi jsme vedli v roce 2022 tady v České republice, kdy jsme se rozhodli zablokovat několik proruských a dezinformačních webů. Případ u soudu později neobstál, jejich činnost se obnovila a fungují nadále.
Svoboda slova je lidské právo, takže je určeno pro lidi. Je to tak napsáno i ve Všeobecné deklaraci lidských práv z 50. let 20. století. Nemá chránit ruské bezpečnostní služby a jejich operace. Tyto weby jsou součásti ruské maskirovky, klamu, a je to klamání vojenskými procesy. Na to se svoboda slova nevztahuje.
Expertka: Rusové to vnímají jako informační válku
Někteří politici a experti dokonce mluví o tom, že jsme kolektivně jako Západ ve válce s Ruskem, konkrétně v informační válce. Souhlasíte s tím? Vnímáte současný stav těchto informačních kampaní jako informační válku?
Ano, a hlavně Rusové to tak vnímají. Rusové používají informační psychologický vliv, což je koncept a pojem informační války. Takto popisují své operace proti nám. Zdůvodňují to tím, že se brání naší údajné informační válce proti nim. To je však také lež, protože my informační válku proti Rusku nevedeme. Kromě kybernetického velení Spojených států amerických, které provádí obranné operace proti ruským informačním operacím. Například v roce 2018, kdy se konaly volby v polovině volebního období (volby do americké Sněmovny reprezentantů a dalších státních úřadů v polovině volebního období prezidenta, tzv. midterms, pozn. red.) a ruská továrna na trolly na ně opět útočila, kybernetické velení na továrnu na trolly zaútočilo a na jeden den ji vyřadilo z provozu.
Nicméně opravdu nebezpečný obrat nastal asi před měsícem. Pete Hegseth, nový ministr obrany Spojených států, veřejně řekl, že kybernetické velení Spojených států zastaví všechny operace proti Rusku. Čili už nejsme tak dobře chránění před operacemi Ruska, jak jsme byli dosud. Takže ano, Rusko proti nám bohužel vede informační válku.
A pokud ji vedou proti nám, měli bychom ji vést i my proti nim? Myslím konkrétně na to, že pokud jde o NATO, máme článek 5 alianční smlouvy, a pokud na nás někdo zaútočí tanky, nebo dokonce v kyberprostoru, můžeme ho aktivovat a společně se agresorovi bránit. Proč jsme článek 5 nespustili, když musely být kvůli ruskému vměšování zrušeny rumunské volby, nebo když nám ovlivňovali evropské volby? Měli bychom o tom vůbec uvažovat?
To je skvělá otázka a myslím si, že to mělo být učiněno již dříve. Například před rokem 2016, kdy se Rusko vměšovalo do amerických voleb a prosazovalo Trumpa, tak to dělali s využitím trollů, důstojníci GRU vedli falešné zpravodajské weby a na sociálních sítích zveřejňovali falešné informace. Dále serverům jako WikiLeaks dodávali důstojníci GRU hacknuté informace. Už tehdy to byl poměrně těžký akt informační války. Dobrou zprávou však bylo, že se to důmyslně vyšetřovalo, takže jsme se o ruských operacích hodně naučili. Nicméně neviděli jsme mnoho obranných operací a později se kyberochrana vypnula úplně, to je nejhorší.
Takže pokud se USA dostatečně nebrání, můžeme my jako Evropa kolektivně něco udělat? Existuje dostatečná politická vůle? Když mluvíte s představiteli jiných zemí, s novináři v jiných zemích, je vůle něco dělat, nebo jsou to jen řeči?
Je to ta druhá možnost. Je to spousta řečí, ale také především nedostatek znalostí. Lidé si stále neuvědomují, jak masivní jsou tyto operace, jak silně na nás Rusko útočí a jak nechutné a znepokojivé prostředky používá. Součástí ruské informační války je popírání ruské informační války a každého, kdo o ní mluví, stavět do role nějakého blázna s alobalovou čepicí, kterému se nemá moc věřit. Je to taková hloupost, protože stačí umět číst a najdete si ruská prohlášení, doktrínu informační bezpečnosti, koncepce nebo třeba veřejné komentáře a vyjádření ruského generála o hybridní válce a uvidíte, jak to dělají. A rovněž to známe z mnoha vyšetřování, která provádí Západ.
Například zpravodajská komunita Spojených států těsně před volbami v roce 2024 neustále zveřejňovala informace pro veřejnost o ruských operacích proti Spojeným státům, o tom, jak se snaží útočit na voliče. A vždy to bylo namířeno vůči demokratické straně a jejich kandidátům.
A pokud mluvíme o politicích, tak už asi v každé zemi vidíme extrémní politickou stranu nebo strany buď na levé, nebo na pravé straně spektra, které tyto dezinformace šířené ruskými zdroji využívají k vlastnímu politickému prospěchu, nebo podle nich dokonce jednají. A tyto strany získávají politické body, nebo dokonce vyhrávají volby, jak jsme to viděli v regionálních volbách v Německu nebo v Nizozemsku. Je demokracie ohrožena? A pokud ano, jak ji můžeme zachránit?
Nejprve by měla existovat obrana proti informační válce, kterou by měli vést bezpečnostní činitelé a měli by jsme se bránit podobnými metodami. Pak jde o jakékoliv základní hodnoty demokracie a jejich prosazování, mnohé z nich vyžadují peníze a aktivitu občanů, ale také aktivní podporu ze strany států a hlavních politiků.
Pokud se však naši hlavní politici a budoucí hlavní politici přikloní spíše k autoritářské straně, pak se to nepodaří. A bohužel se zdá, že část lidí skutečně chce podporovat autoritářské vůdce. Což je v zásadě taky trochu demokratické, ne? Mají taky svůj názor, a když si je zvolí, tak je to demokratické. Problém jsou ale instituce, protože nejenom demokracie jako pojem, ale i demokratické instituce jsou napadány. To se týká například novinářů, svobodného akademického výzkumu, organizací, které prosazují lidská práva a další základy liberálních demokracií. I ty jsou již dlouho pod útokem a potřebují podporu.
Expertka: Pro běžného občana je nemožné zjistit, odkud informace pochází
Pokud se podíváme na narativy proruských dezinformací, viděli jsme, že se zaměřují na válku na Ukrajině, volby, ekonomiku, politiky navrhované Evropskou komisí, dekarbonizační proces. Třeba dezinformace o Zelené dohodě taky pocházejí od nich, jak nedávno odhalila polská tajná služba. Jak si tedy můžeme být jisti, že současné společenské a politické debaty nejsou vytvářeny nebo ovlivňovány ruskými dezinformačními kampaněmi? Dá se snad říci, že o nějakém tématu nemluvíme jenom proto, protože nás k tomu v Petrohradě nebo Moskvě donutili?
Existují opravdu dobré projekty, které se zabývají ruskými dezinformačními narativy v různých zemích Evropské unie, například projekt EUvsDisinfo. Každý týden sledují dezinformační zprávy, které se rodí v Rusku. Je však vidět, jak jste zmínil, že jich je tolik, že pro běžného občana je v podstatě často nemožné zjistit, odkud nějaká informace pochází.
Vraťme se ještě k vaší první knize Putinovi trollové. V ní jste popsala, jak vám tehdy dezinformační kampaně zničily život a jak daleko aktéři ruské dezinformační kampaně zašli, aby vás a vaši práci zdiskreditovali. Přestaly ty útoky nakonec, nebo je stále zažíváte a musíte jim čelit?
Pokračují a nyní, po vydání mé druhé knihy Putinova světová válka, která vyšla ve Finsku v květnu loňského roku, jsem se stala terčem ještě většího zájmu. Začínali o mně šířit informace, aniž by mě požádali o komentář. Napsali, že jsem krajně pravicová propagandistka, a podobně. Mimochodem, právě kvůli této kampani jsem přišla i o českého nakladatele.
Vy máte své zkušenosti i s administrativou Donalda Trumpa, a to z jeho prvního volebního období. V roce 2019 vám znemožnili převzít mezinárodní ocenění Woman of Courage Award, protože jste Trumpa veřejně na sociálních sítích kritizovala. Nyní, během jeho druhého funkčního období, jsou tito takzvaní bojovníci za svobodu slova opět u moci a zdá se, že jsou ještě silnější. Jak se díváte na současný stav Spojených států a jejich vztahů s EU či spojenci? Je to horší než tehdy?
Ano, je to horší než předtím. A teď je v administrativě ještě méně lidí, kteří se s Trumpem a jeho okolím mohou domluvit. Zpravodajská komunita je taky mnohem rozdělenější než dříve a je to přímý důsledek Trumpovy politiky a Trumpova šíření dezinformací, třeba o „ukradených“ volbách v roce 2020. Čtyři roky předával konspirační teorii, že volby v roce 2020 byly ukradeny, mezi tím podněcoval k útoku na Kapitol na začátku roku 2021. Tím vytvořil rozkol uvnitř bezpečnostních struktur, které by nás měly bránit. O všem vypovídá reakce Nikolaje Patruševa, šéfa ruské bezpečnostní rady, který prohlásil, že určité síly pomáhaly Trumpovi, aby byl zvolen a teď je čas, aby to Trump začal vracet.
„Chemický závod Něvinnomyssk Azot, který je klíčovým dodavatelem pro vojensko-průmyslový komplex Kremlu, pozastavil výrobu v důsledku útoků ukrajinských dronů,“ uvádí The Kyiv Independent. Něvinnomyssk leží ve Stavropolském kraji v Severokavkazském federálním okruhu, několik set kilometrů od fronty.
„Záchranné práce v Kyjevě musely být přerušeny kvůli hrozbě dalších ruských vzdušných útoků.“ Zpravodaj Českého rozhlasu Martin Dorazín retweetuje video kanálu Trucha.
Při ruských nočních útocích na Kyjev zahynulo nejméně 14 lidí, uvedl podle agentury AFP šéf kyjevské vojenské správy Tymur Tkačenko s tím, že po dalších obětech se nadále pátrá v sutinách. Kyjevský starosta Vitalij Kličko již dříve uvedl, že při jednom z útoků zahynul americký občan. Ruská armáda podle Klička na město útočila ze tří směrů, píše agentura Reuters. Podle Tkačenka ruská armáda na Kyjev udeřila kombinovaným útokem dronů a raket.
Jeden z prvních dronových útoků zasáhl vrchní patro obytné budovy v Solomjanské čtvrti a podle prvotních informací zranil nejméně 11 lidí. Podle ministra vnitra Ihora Klymenka bylo při útocích v Kyjevě zraněno nejméně 44 lidí a v Oděse dalších šest, píše AFP. V Kyjevě bylo zasaženo 27 objektů včetně obytných budov, vzdělávacích zařízení a kritické infrastruktury, dodal ministr Klymenko.
