Léta, desetiletí ba dokonce staletí platilo, že děti z vesnic nejčastěji docházely do škol v okolí, které stávaly ve větších obcích. Zatímco dnes mívají děti školy a školky takřka přes ulici, pohodlně je dovezou rodiče nebo je sveze MHD, potažmo meziměstská doprava, ještě i okolo poloviny 20. století musely chodit pěšky často několik kilometrů. Přes lesy, přes kopce, přes hory. Radotínské děti, které nechodily do místní obecné školy, to měly ještě ztížené.
Nalodit!
Nejbližší školu měly dlouho až na Smíchově, jenž je od Radotína přes 10 kilometrů vzdálený. Až roku 1905 vznikla škola v nedaleké Zbraslavi. Jenomže řeči o nepříliš velké dálce jsou v tomto případě trochu zavádějící. Suchou nohou se tam neměly jak dostat, jelikož mezi Radotínem a Zbraslaví proudí Berounka. Díky přívozu, který stál čtyři haléře, jak v Knize o Radotínu uvádí Andrea Gruberová, Iva Smutná a Jana Hrkalová, však děti nemusely jezdit vlakem až do Smíchova.
Další škola? Netřeba
O zbudování měšťanské školy se ve vážném duchu začalo rokovat až v roce 1921, kdy rozrůstající se obec obývalo zhruba 4 500 obyvatel. Kapacity zdejší obecné školy nedostačovaly. O to více udiví postoj samotných obyvatel.
„Ačkoliv bylo postavení samostatné budovy opravdu akutní,“ píší Gruberová, Smutná a Hrkalová v Knize o Radotínu, „vyskytlo se 207 místních občanů, kteří proti projektované stavbě podali námitky.“ Místo nové školy preferovali přístavbu ke stávající obecné škole, která byla s kapacitami na štíru, popřípadě vyklidit některý z již stojících domů a umístit školu tam. Jenže i s možnou přístavbou dalšího patra by se všechny děti z Radotína nevešly.
Tím spíše, že začátkem školního roku 1922 se do prvních tříd „přihlásilo sto žáků,“ uvádí autoři Knihy o Radotínu. S výstavbou nové školy se začalo až v roce 1927, kdy obec získala nejen kýžený architektonický návrh, ale především také úvěr od Zemské banky. Ten tehdy činil 1 250 000 Kčs. Hotovo bylo za rok. „Dne 28. října 1928 byla Masarykova měšťanská škola slavnostně předána veřejnosti.“
Třída pro 19 obcí!
Jak prozíravý tento krok byl, ukázaly už tehdejší roky. Nejenže radotínské děti měly kam chodit, ale školní škamna se stala útočištěm i pro děti z blízkého a dalekého okolí! Konkrétně se bavíme o dětech z Cikánky, Černošic (tehdy Dolní a Horní), Chotče, Chuchle, Kosoře, Lahovic, Lochkova, Mokropsů (tehdy Dolních a Horních), Ořechu, Roblína, Řevnic, Slivence, Solopisk, Třebotova, Vonoklasů, Všenor a Zadní Kopaniny. V roce 1934 se do školních lavic dennodenně vtěsnalo 421 dětí.
Na střídačku
Krušné časy nastaly radotínským obyvatelům během protektorátních let a po nich. Třeba květnové události roku 1945 se dotkly právě i měšťanské školy. Badatel a ředitel nakladatelství Academia Jiří Padevět ve svém Průvodci protektorátní Prahou uvádí, že „v budově měšťanské školy byl 7. května 1945 zřízen povstalecký lazaret, ve kterém bylo během bojů ošetřeno téměř 150 zraněných a ohledáno 26 zemřelých.“
V ty dny pochopitelně děti do školy nechodily, nicméně výuku bylo po válce třeba obnovit co nejdříve, jenomže obecná škola byla dílem povstání značně poničena. Proto bylo rozhodnuto o tom, že do měšťanské školy budou chodit i děti z té obecné. „Vyučování měšťanské školy probíhalo v pondělí, ve středu a v pátek, ostatní dny využívala prostory obecná škola,“ stojí v Knize o Radotínu.
Méně dětí, nový účel
Jenomže s otevíráním škol v okolních obcích začalo do Radotína pozvolně dojíždět méně a méně dětí. Zatímco ve 20. a 30. letech se jednalo téměř o široširé okolí, před rokem 1948 už to byly, krom místních, „jen“ děti z „Velké Chuchle, Lochkova, Cikánky a Zadní Kopaniny. A pak nastal nechvalně známý rudý únor.
„Změna režimu v roce 1948 se významně dotkla školství,“ píší Gruberová, Smutná a Hrkalová. „Dosavadní měšťanská škola byla zákonem přeměna na střední školu koedukační, do níž přešli i ti, kteří dojížděli do Prahy do gymnázií a reálek.“ A „dekretem ministerstva školství a osvěty ze dne 30. července 1953 byla v Radotíně zřízena jedenáctiletá střední škola,“ čímž se Radotín „stal významným školským střediskem celého tehdejšího okresu Praha-jih,“ uzavírají autorky.
Víte, že…
… původní Masarykova měšťanská škola v Radotíně dosud stojí a slouží svému původnímu účelu? Nalezneme ji na adrese Loučanská 520/1. Akorát už pod novým názvem a zaměřením – gymnázium Oty Pavla. Tento název nese škola od roku 2000.
