Z čtyřměsíčního výzkumu archeologů a antropologů vyplynulo, že válečný hrob vznikl v květnu a červnu roku 1757 na jihozápadní straně kláštera. „Na ploše přibližně 500 m² jsme vyzvedli celkem 1055 kosterních ostatků z deseti liniových hrobů, dlouhých cca 15 metrů, širokých dva metry a hlubokých 1,4 metru. Každý obsahoval dvě až šest vrstev pietně pohřbených jedinců. Kromě pozůstatků uniforem byly nalezeny různé ráže projektilů, a zbytky kartáčových střel,“ uvedl archeolog Matouš Semerád z Národního památkového ústavu.
Zlomeniny i sečné rány
Kromě množství tříštivých fraktur byla podle Semeráda u mnohých prokázána sečná poranění. Výzkum přináší možnost dozvědět se více o zdravotním stavu tehdejší armády, o zraněních vojáků a o tom, jak byli léčeni. Zkoumání kostí a analýza chemického složení může také prozradit, odkud pohřbení lidé pocházeli nebo jestli byli příbuzní.
Vznikl tu lazaret
Za vlády Marie Terezie, při sedmileté válce a pruském vpádu do českých zemí, si vojáci pruského krále Fridricha II. zřídili v Břevnovském klášteře lazaret. Na jihozápadním okraji, za barokní sýpkou, vzniklo pohřebiště, které bylo po roce 2004 označeno jako válečný hrob. Kvůli stavbě kotelny na dřevní štěpku ministerstvo povolili jeho přesun.
Víte, že...
Kosterní pozůstatky jsou nyní uložené v klášteře, kde se provádí výzkumy. Poté budou přemístěny do nového hrobu, takzvaného ossária.
