„Úplně původně - jako náctiletý - jsem tíhl spíše k hudbě. Hrál jsem na bicí a na kytaru. Pořád jsem ale hledal nějaký prostředek, jak ze sebe dostat vnitřní pocity a jak zacházet sám se sebou. Proto jsem se dal na herectví,“ přibližuje herec.

Z Plzně do Prahy

Na „prkna, která znamenají svět“ vstoupil prvně v roce 1994 coby dvaadvacetiletý mladík. Tehdy šlo o ochotnické divadelní spolky v Plzni. Následně se oklikou přes profesionální angažmá v Mostě nebo Chebu dostal do Prahy. Nejprve do Divadla na Vinohradech, na dlouhá léta pak do nuselského Divadla Na Fidlovačce.

„Za asi svou nejvýznamnější divadelní roli považuji Othella, kterého jsem hrál v Západočeském divadle v Chebu, nebo Pilota v Malém princi, kterého nyní hraji v Národním divadle,“ přemítá Petr. Před kamerou se představil i v několika filmech a seriálech.

Umění vžít se do role

V rámci svého projevu Petr sází především na přirozenost, hodnověrnost a uvěřitelnost. „Vždy mi byli sympatičtí herci, kteří hrají osobitě a naplno, dokáží se vžít do své postavy. Mých vzorů, co se herectví týče, není mnoho, ale kdybych měl některé jmenovat, byli by to například Ladislav Županič, Josef Abrhám nebo Jack Nicholson,“ uvádí Batěk.

Velice oblíbenou atrakcí projektu Zažijte to znovu byla patnáctiminutová výuka v obecné škole, kde pan učitel (Petr Batěk) improvizovaně zkouší z dějepravy.
Velice oblíbenou atrakcí projektu Zažijte to znovu byla patnáctiminutová výuka v obecné škole, kde pan učitel (Petr Batěk) improvizovaně zkouší z dějepravy.
Autor: Zazijtetoznovu.cz

Svůj přístup naplno zúročuje v řadě nejrůznějších projektů mimo divadelní jeviště v rámci takzvaného „pouličního divadla“. Například loni podpořil putovní projekt Zažijte to znovu, který návštěvníky názorně uváděl do atmosféry První republiky. Zhostil se při něm role učitele v obecné škole, kde improvizovaně při ukázkové patnáctiminutovce »školil« návštěvníky z řad veřejnosti z tehdejší školní nauky.

Vyvlečen za »potulku«

V improvizačním divadle vůbec nalezl Petr zalíbení. V rozmezí let 2003 a 2004 s přáteli vymyslel kostýmové prohlídky hradů a zámků známé pod názvem Živé obrazy. „Zpočátku jsme se setkávali spíše s negativními názory ve smyslu, že do památek a muzeí herectví nepatří. Dneska už je to fenomén,“ říká.

Do své role se přitom uměl vžít natolik, až jej při jedné takové prohlídce museli návštěvníci hradu Hasištejn rovnou vyvést! „Vymyslel jsem, že budu v roli bivakujícího trampa, který bude od začátku rušit prohlídku. Tak jsem si k jedné zdi lehl ve spacáku na zem. Když kolegyně před výpravou začala přednášet historický výklad, začal jsem do toho hrát na kytaru a zpívat,“ líčí s úsměvem.

Zájemce o historické zajímavosti svým výkonem upoutal možná až přespříliš. „Normálně mě popadli za flígr, málem mi při tom rozbili kytaru a táhli mě ven,“ vypráví herec. „Je to takové úsměvné, že vlastně člověk, který to celé vymyslel, napsal a zrealizoval, je z představení v zápalu výkonu vyhazován samotným divákem,“ směje se nad takovým svým malým úspěchem. „Kdo tohle může říct?

Nejen herectvím je herec živ

Mimo hereckou a muzikantskou dráhu je Petr i spisovatelem. Letos veřejnosti představil svou třetí knihu poezie Mezi svými rýmy. Co je pro herce náročnější – pamatovat si cizí texty, nebo si vymýšlet ty vlastní? „Dnes už jsem v takové fázi, že ani nevnímám, co je těžší. Oboje vnímám hlavně jako radost. Divadlo je pro mě vším, mohu se díky němu převtělit do jiného člověka, dostat se do jiného světa. Z hudby čerpám energii a v poezii zase mohu zachytit své vnitřní pocity,“ svěřuje se.

Výtěžek z knihy se autor odhodlal věnovat na podporu kadaňského florbalisty Radka Zelinky (27), kterého v Petrově rodné Plzni bezdůvodně napadla skupinka Ukrajinců. Radek Zelinka brutální útok přežil, přišel ale o nohu a dodnes se potýká se zdravotními problémy.

„Když jsem vydával svou druhou knihu básní, chtěl jsem pomoci lidem s Alzheimerovou nemocí,“ vysvětluje Petr. „To se nakonec nepodařilo, ale ta snaha propojit básně s něčím, co někomu může pomoci, ve mně zůstala. Shodou okolností jsem se seznámil s příběhem Radka Zelinky a napadlo mě, že by bylo nejvhodnější podpořit právě jeho,“ uzavírá Petr. „Rád bych panu Baťkovi poděkoval za to, že výtěžek z knihy půjde na konto, které mi pomůže v další rekonvalescenci,“ cení si Radek Zelinka pomoci.
Petr Batěk věnuje výtěžek ze své knihy Mezi svými rýmy na podporu mladého florbalisty Radka Zelinky, který ne vlastní vinou málem přišel o život v pouliční šarvátce.
Petr Batěk věnuje výtěžek ze své knihy Mezi svými rýmy na podporu mladého florbalisty Radka Zelinky, který ne vlastní vinou málem přišel o život v pouliční šarvátce.
Autor: Jaroslav Hauer

Pomoci Radkovi můžete i vy - buď zakoupením výše zmíněné knihy, nebo laskavým přispěním na účet veřejné sbírky č. 286632969/0300, který mu nechali zřídit spoluhráči z kadaňského klubu.

Fotogalerie
20 fotografií