16°C
V jeho věku sportovci zdaleka nepomýšlejí na konec své kariéry. Nepřemýšlel by nad ním ani Radek, nebýt osudného listopadového večera předešlého roku. „Poslední rok jsem hrál jako útočník. Docela mi to i začínalo jít,“ usmívá se Radek, který ve třetí lize sbíral kanadské body jako na běžícím pásu. Poslední zápas si připsal 27. října. „Potom jsem se s kamarády ocitl na blbém místě v blbou dobu,“ krčí posmutněle rameny.
Procitnutí až po měsíci
To se psal 3. listopad 2018, den před zápasem kadaňských florbalistů s Plzní. „Šli jsme spolu s kamarádem a dvěma kamarádkami po Klatovské ulici v Plzni, kde jsme potkali tři kluky. Nic jsme jim nedělali, nijak jsme se jim nevnucovali, snažili jsme si jich nevšímat. Ale oni pak šli za námi, něco na nás křičeli. Z jejich přízvuku jsme poznali, že to jsou Ukrajinci,“ loví v paměti Radek okamžiky, které mu změnily život.
K čemu přesně došlo? „Provokovali nás. Řekl bych, že byli opilí, že si na nás chtěli něco dokázat, protože není úplně normální, aby někdo na ulici jen tak bezdůvodně napadl druhého,“ myslí si Radek. „Pak už si nic nepamatuji. Jen, že jsem se probudil v nemocnici s bolestmi, zhruba po měsíci v umělém spánku, což mi v tu chvíli samozřejmě nedocházelo.“
Na pokraji smrti
Paradoxně on z celého napadení vyvázl nejhůř, ostatním přátelům se nic nestalo. Jeden z agresorů, podle policie teprve devatenáctiletý Ukrajinec, na něj vytasil nůž, kterým Radka několikrát bodl a pořezal na hrudníku a břichu. Čepel nože zasáhla zadní stěnu aorty i žaludek. Boj o svůj život v péči plzeňských lékařů Fakultní nemocnice Plzeň vyhrál. I když ne zadarmo. Jelikož se mu v důsledku zranění špatně prokrvovala levá noha, museli mu ji lékaři amputovat.
V důsledku poranění také prodělal celkové selhání orgánů, které nejcitelněji zasáhlo ledviny a játra. Z toho důvodu byl z Plzně převezen do pražského Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM). „Je to v podstatě zázrak, že mne doktoři dali dohromady,“ oceňuje Radek péči plzeňských i pražských doktorů.
Směrem kupředu, zpět už ne
„Když jsem přicházel k sobě, uvědomoval jsem si, co se vlastně stalo. Říkal jsem si: je ti 27 let, jsi sportovec, a nemáš nohu,“ vypráví Radek. První okamžiky pro něj byly krušné, než se se vším dokázal srovnat. „Asi bych ostatním, kterým by se nedejbože stalo něco podobného, doporučil, aby se nevzdávali a mysleli pozitivně, koukali dopředu a ne zpátky,“ říká z vlastní zkušenosti. „Předejít se tomu asi stejně nedalo. Nikdy nevíte, co lidé nosí po kapsách.“ Útočník byl přitom dopaden policií a podle dřívějšího vyjádření mluvčí plzeňské policie Markéty Fialové mu hrozí až 18 let vězení.
Dnes Radek žije s protézou, na kterou si zvyká, zrovna jako i na kolečkové křeslo. Jeho profesionální florbalová kariéra je bohužel u konce, což si sám nejlépe uvědomuje. Že je ale Radek bojovník, nehodlá na sport úplně zanevřít.
„Jen jsem si ještě nerozmyslel, kterému sportu bych se chtěl věnovat. Na to bude ještě čas, až se úplně vyléčím,“ uvádí. Sílu při rekonvalescenci mu dodávala hlavně rodina, přátelé a spoluhráči z florbalového týmu FBC DDM Kati Kadaň, kteří pro svého kamaráda dokonce zorganizovali veřejnou sbírku, ze které je financovaná Radkova rehabilitace.
Kniha, která pomáhá
Nedlouho poté, co se Radkovi příhoda stala, celou republiku zaplavila vlna solidarity. Spoluhráči, protihráči i jiné osobnosti z mnoha odvětví vyjadřovali Radkovi podporu. Jedním z nich je i herec a hudebník Petr Batěk, který se rozhodl věnovat výdělek ze své nové knihy Mezi svými rýmy právě na podporu Radka Zelinky.
„Když jsem knihu psal, rozhodl jsem se, že bych ji spojil s pomocí někomu konkrétnímu. Shodou okolností jsem se seznámil s příběhem Radka Zelinky a napadlo mne, že by bylo nejvhodnější podpořit právě jeho,“ uvedl Blesk.cz herec známý například z Národního divadla. „Rád bych panu Baťkovi poděkoval za to, že výtěžek z knihy půjde na konto, které mi pomůže v další rekonvalescenci,“ uzavírá Radek.
Pomoci Radkovi můžete i vy - buď koupením výše zmíněné knihy, anebo laskavým přispěním na účet veřejné sbírky č. 286632969/0300, který mu nechali zřídit spoluhráči z kadaňského klubu.
