Za zajatou Viktoriji (†27) se přimlouval i papež František. Novinářku Rusové umučili?
Tělo ukrajinské novinářky Viktorije Roščynové, která zemřela v ruském zajetí, vykazuje známky mučení, vyplývá z informací ukrajinské prokuratury. O případu sedmadvacetileté reportérky, která v roce 2023 zmizela na Rusy okupovaném území a zemřela za nejasných okolností, dnes podrobně informuje několik médií včetně portálu Forbidden Stories, deníku The Guardian nebo serverů Ukrajinska pravda či Važnyje istorii. Společně se pokusily rekonstruovat události vedoucí k novinářčině zajetí, její další osud i okolnosti její smrti.
Roščynová se dostala do ruského zajetí v létě 2023 poblíž Záporožské jaderné elektrárny. Byla to její přinejmenším čtvrtá reportážní cesta na okupovaná území, píše The Guardian. Reportérka Ukrajinské pravdy podle šéfredaktorky listu Sevhil Musajevové na své poslední pracovní cestě pátrala po místech, kde ruské složky používaly u výslechů civilistů mučení. Novinářka se na okupovaná území podle médií vypravila přes Polsko, Pobaltí a Rusko, přičemž zmizela několik dní po odjezdu.
Její rodina teprve loni v dubnu dostala od ruského ministerstva obrany dopis, ve kterém stálo, že novinářka byla zajata a nachází se na území Ruské federace, píše The Guardian. Rusové podle něj Roščynovou drželi v zajetí bez obvinění a přístupu k právníkovi. Jejím jediným známým kontaktem s okolním světem byl čtyřminutový telefonát rodičům rok po zajetí. Loni v září pak Rusko podle The Guardianu informovalo rodiče o její smrti. V říjnu smrt reportérky potvrdil mluvčí ukrajinského koordinačního štábu pro otázky zacházení s válečnými zajatci. Letos Rusko její tělo vydalo, ovšem za zvláštních okolností.
V únoru Rusko předalo Ukrajině pozůstatky 757 lidí. U každého těla bylo číslo, jméno, místo, někdy i příčina smrti. Na konci seznamu se nacházel záznam pod zkratkou „NM SPAS 757“, píší média, podle nichž jsou písmena zkratkou znamenající „neidentifikovaný muž“ a „rozsáhlé poškození srdečních tepen“. Vyšetřovatelé pak ovšem na noze našli štítek s ručně napsaným V. V. Roščynová a následný test DNA prokázal shodu s jejími rodiči. Informace o okolnostech její smrti ale zůstávají omezené, ukrajinská generální prokuratura už dříve podle Ukrajinské pravdy uvedla, že vzhledem ke stavu těla nebylo možné příčinu úmrtí přesně stanovit.
Média, která se pokusila rekonstruovat její poslední měsíce života, s odvoláním na ukrajinskou prokuraturu a vyšetřovatele píší, že tělo Roščynové vykazuje známky mučení a vráceno bylo bez některých orgánů. „Na těle zemřelé byly nalezeny četné známky mučení a krutého zacházení, zejména odřeniny, krevní výrony na různých částech těla, zlomené žebro, poranění krku a možné stopy po zásazích elektrickým proudem na nohou,“ řekl podle webu Važnyje istorii Jurij Bělousov z ukrajinské generální prokuratury.
Z těla Roščynové byly před odesláním na Ukrajinu odstraněny oční bulvy, mozek a část hrtanu, píší dále zmíněná média s odvoláním na zdroj blízký vyšetřování novinářčiny smrti. „Hrtan může být důkazem zardoušení. Když člověka škrtí, často mu zlomí jazylku. V případě zardoušení lze vidět v očním bělmu krvácení a lze zjistit nedostatek kyslíku v mozku,“ citují Važnyje istorii nejmenovaného soudního znalce. Dodávají, že podle zdroje z ukrajinských bezpečnostních služeb Rusko někdy vrací těla Ukrajinců bez vnitřních orgánů, což vysvětluje protokoly o manipulaci s těly, ale důvodem může být i snaha zakrýt stopy po mučení.
The Guardian píše, že informace získal ve spolupráci s mediálními partnery díky více než pěti desítkám rozhovorů s přeživšími ruského zajetí, rodinami zadržovaných, ale také od právních zdrojů působících v Rusku či na okupovaných územích a pracovníků tamního vězeňského systému, kteří ze své práce odešli kvůli tomu, čeho byli svědky.
ANALÝZA: Bezpečnostní situace na Ukrajině zůstává před koncem roku podle analytiků oslovených ČTK napjatá, ale bez očekávání zásadního zlomu. Shodují se, že Rusko má na bojišti převahu a iniciativu, vývoj je však spíše setrvačný a případné územní zisky Moskvy jsou pomalé a vykoupené vysokými ztrátami. Těžiště bojů se nadále soustředí především na východ Ukrajiny, zejména do oblasti Donbasu.
Pokud Evropa nasadí vojenské síly na Ukrajině v rámci takzvané koalice ochotných, stanou se legitimním cílem pro ruskou armádu, řekl v dnes zveřejněném rozhovoru s agenturou TASS ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Šéf ruské diplomacie vzkázal evropským zemím, že se nemusejí obávat toho, že Rusko na některou z nich zaútočí. Pokud však někdo zaútočí na Rusko, bude mu zasažena devastující rána, řekl Lavrov. Koalice ochotných je označení pro evropské země podporující Ukrajinu v konfliktu s Ruskem, které svého menšího souseda napadlo v roce 2022.
Lavrov uvedl, že po nástupu administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa se Evropa a Evropská unie projevily jako hlavní překážky v dosažení míru na Ukrajině. „Netají se faktem, že se připravují na souboj s Ruskem na bojišti,“ prohlásil ministr o Evropanech. Evropští lídři jsou podle něj zaslepeni svými ambicemi Rusko porazit.
„Nejenže jim nezáleží na Ukrajincích, ale nezáleží jim ani na svých lidech. Jedině tak lze vysvětlit fakt, že se v Evropě stále hovoří o vyslání vojenských sil na Ukrajinu v rámci takzvané koalice ochotných. Mnohokrát jsme řekli, že naše ozbrojené síly by je v takovém případě považovaly za legitimní cíl,“ řekl Lavrov.
Dobré ráno, vážení čtenáři,
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se dnes sejde se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. V Trumpově rezidenci Mar-a-Lago na Floridě se budou snažit dosáhnout dohody na takzvaném americkém mírovém plánu, který by ukončil téměř čtyři roky trvající plnou ruskou vojenskou invazi na Ukrajinu.
Setkání obou prezidentů je známkou významného pokroku v rozhovorech, píše BBC. Trump dříve uvedl, že se se Zelenským setká, pouze pokud bude mít pocit, že dohoda je blízko. Zelenskyj řekl, že Trumpův plán byl schválen z „90 procent“, ale nechtěl sdělit, zda se na setkání bude podepisovat dohoda.
Roščynovou Rusové podle ukrajinské prokuratury ze začátku zadržovali v okupovaném Melitopolu a jedna z dalších zadržovaných později vypověděla, že viděla na novinářce modřiny nebo stopy po bodnutí. Ke konci roku 2023 ji podle svědků převezli do zařízení v ruském Taganrogu, kde podle svědectví dalších vězněných přestala jíst. Do pokusu o její záchranu se podle The Guardian zapojil i nedávno zesnulý papež František, který přes své kontakty v Rusku požádal, aby byla zařazena na seznam pro výměnu zajatců. Podle svědků měla být součástí výměny loni v září. Proč se tak ale nestalo, není jasné. O několik týdnů později ruské úřady napsaly rodině, že žena 19. září zemřela.
Ačkoliv otázky zůstávají, jedna věc je jistá: Roščynová se stala obětí právě těch zločinů, které se chystala odhalit, dodal The Guardian. Zpráva o jejím osudu je součástí projektu, jenž se zabývá vyšetřováním únosů a systematického mučení podle ukrajinských úřadů až 16.000 civilistů. Jsou mezi nimi humanitární pracovníci, novináři, majitelé firem, regionální politici, církevní představitelé a kdokoli podezřelý z odporu proti invazi, píše britský list, podle něhož jsou takoví lidé drženi ve více než 180 zařízeních na okupovaných územích i v Rusku.
