Byla středa 2. října a maminku našel pan Tomáš, který o ni pečoval, bezvládně ležet v posteli. „Zavolal jsem sanitku, která ji převezla do nemocnice v Havířově,“ říká. Maminku Libuši přijali na urgentním příjmu. „Vezli ji tam v 18:32 hodin a o hodinu později jsem volal, kam ji umístí. Sestra mi řekla, že je dále na urgentu, že si mám zavolat za dvě hodiny...,“ pokračuje Bernatík.
„Druhý den jsem maminku navštívil hned ráno a ptal jsem se po jejím ošetřujícím lékaři,“ tvrdí Bernatík s tím, že se mu ho nepodařilo odchytit… Při návštěvě získal ale na lékaře číslo, aby mu zavolal. „Řekl mi, že je v pořádku. Volal jsem mu pak každý den a každý den od lékaře stejná odpověď. I když při návštěvě 11. října mi připadala maminka hodně špatná,“ tvrdí.
Den poté přišla ta nejhorší zpráva. „Ráno v 6:32 hodin mi telefonicky oznámili, že maminka ve spánku zemřela. A dál mi nikdo nic neřekl, nevysvětlil, akorát řekli, že si mám přijít pro její osobní věci. Na co či jak zemřela, nevím. Jenom že ji nalezli mrtvou při ranní kontrole,“ tvrdí syn s tím, že maminka se léčila dlouhodobě se srdcem, docházela pravidelně na kardio vyšetření a měření EKG. A že brala plné hrsti tabletek.
Velká chyba
Při rozhovoru pro Blesk také přiznal, že došlo v nemocnici k incidentu, kdy v bojové náladě vyrazil zjišťovat situaci, pln vypjatých emocí. „Řediteli jsem psal pár naštvaných e-mailů, a protože jsem psychiatrický pacient, tak mě zavřeli na psychiatrii a vyšetřovala policie,“ říká.
Moc dobře si uvědomuje, že udělal velkou chybu. „Nikomu jsem nechtěl vyhrožovat, jenom jsem chtěl vědět, proč a nač skutečně maminka zemřela. Prostě vysvětlit situaci a nic víc,“ uvedl.
„Žil jsem s maminkou celý život a staral jsem se o ni, ona byla na vozíčku. Jsem sám postižený, musím nyní vrátit pronajímateli byt, žiju jen z toho, co mi dá charita. A na invalidní důchod prý nemám nárok, chybějí mi dva odpracované roky,“ popsal stávající situaci bývalý horník Bernatík.
Úmrtí a vztek řeší strážci zákona
Policisté vedou v případu skonu jeho maminky dva spisy. Jeden se zabývá údajným vyhrožováním syna zdravotníkům, druhé syn podal sám, a to na domnělé zanedbání lékařské péče havířovské nemocnice.
„Vyhrožováním pracovníkům jedné z nemocnic na Karvinsku se policisté zabývali a na základě zjištěných skutečností věc odevzdali příslušnému správnímu orgánu k projednání podezření ze spáchání přestupku proti občanskému soužití,“ řekla policejní komisařka Daniela Vlčková s tím, že trestním oznámením v souvislosti se zanedbáním péče se zabývají kriminalisté územního odboru Karviná. „Věc je v současnosti ve stadiu prověřování, nikdo nebyl obviněn,“ dodala Vlčková.
Co na to nemocnice?
Vyjádření za nemocnici poslal její ředitel Norbert Schellong: „Nemáme informaci o vyšetřování ze strany policie, nevíme o žádném zanedbání péče, informace osobám blízkým poskytujeme včas, řádně a srozumitelně jak ústně, tak v případě vyžádání i písemně, v současné době neevidujeme nevyřešený podnět či stížnost v souvislosti s nepodáním podobných informací.“
Ombudsman Blesku: Co dělat při nejasnostech smrti
„Pan Bernatík jako syn zemřelé má právo na informace obsahující důvody, proč došlo k úmrtí jeho maminky,“ uvádí hned na začátek Ombudsman Blesku Mgr. Roman Moussawi.
Běžný postup je podle něj takový, že pozůstalí informace dostanou od ošetřujícího lékaře, nejčastěji ústně. „Pokud takové informace pan Bernatík neobdržel ústně nebo měl nějaké pochybnosti, tak měl právo se obrátit na lékaře písemně. Případně se také mohl rovnou písemně obrátit na ředitele nemocnice s písemnou žádostí,“ říká dále Moussawi.
Pokud by mu ani poté nebyly tyto informace sděleny, tak se mohl obrátit se svou žádostí a případnými stížnostmi na krajský úřad, pod který nemocnice spadá, na Českou lékařskou komoru ohledně jednání lékaře, na zdravotní pojišťovnu, která má přehled o všech proběhlých zdravotnických úkonech (protože je proplácí), případně i na ministerstvo zdravotnictví.
„V krajním případě, kdy měl podezření na zanedbání péče nebo jiný případný trestný čin, tak mohl podat trestní oznámení, což tedy zjevně pan Bernatík i udělal,“ konstatuje Roman Moussawi s tím, že v případech, kdy jsou pochybnosti, se pozůstalí také mohou dožadovat provedení pitvy.
Pokud by vás lékař odmítl, opětovně je možné se domáhat pitvy v konkrétním případě u ředitele nemocnice, příslušného krajského úřadu nebo u ministerstva zdravotnictví.
Velká ztráta, velká bolest
Je třeba podle Ombudsmana Blesku dále dodat, že ztráta blízké osoby je pro většinu lidí opravdu strašná věc. Pro většinu je to úplně nejhorší zážitek v celém jejich životě. „Zvenku je pak velmi těžké odlišit, zda jde o případ, kdy pozůstalý oprávněně upozorňuje na zanedbání péče, nebo jde jen o projev (pochopitelného) vnitřního nastavení pozůstalého, který hledá nějakého »viníka« za tu strašnou věc, která se mu stala.
V praxi jsem se opakovaně setkal s oběma případy, a to jak se zanedbanou péčí, tak s častějším případem, kdy se pozůstalí snažili pouze přebít svou bolest zlostí na konkrétní osoby a najít si prostě nějakého viníka, který za to celé může. Pro mnoho lidí je prostě jednodušší uvěřit, že byl jejich blízký »zabit« špatnou péčí, než že prostě jenom nadešel jeho čas.
V případě úmrtí by měl zdravotnický personál přistupovat k pozůstalým zvlášť citlivě a snažit se maximálně vysvětlit a uklidnit celou situaci a uvědomit si, že zatímco pro ně je to jen další pracovní den, pro pozůstalé je to často jejich vůbec nejhorší den v celém životě,“ shrnul na závěr Roman Moussawi.
POTŘEBUJETE POMOC ČI RADU OMBUDSMANA BLESKU?
NAPIŠTE NÁM SVÉ PŘÍBĚHY
Na adresu redakce: Blesk OMBUDSMAN, náměstí Marie Schmolkové 3493/1, 100 00 Praha 10-Strašnice nebo na e-mailovou adresu: ombudsman@cncenter.cz Nezapomeňte připsat také svoje telefonní číslo.
Podmínkou je zveřejnění vašeho příběhu v deníku Blesk a reportáže na Blesk.cz!
Prosíme čtenáře, aby nám nezasílali originály dokumentů – vzhledem k množství je nemůžeme vracet. Upozorňujeme na to, že jednotlivé příběhy redakce sama vybírá dle uvážení.
Historik o zdravotním stavu papeže: Rezignační dopis je připraven, chybí podpis. Vzdá se František funkce? Pavlína Horáková
