Mír v nedohlednu? Západ ani Ukrajina na jednání nejsou připraveni, tvrdí Lavrov. Trump hrozí sankcemi
Připravenost Ukrajiny a Západu k mírovým rozhovorům dnes zpochybnil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Navzdory všem prohlášením o potřebě jednání prý podle něj objektivně nenásledovaly žádné praktické kroky, citovala jej ruská státní agentura TASS.
„Navzdory stále hlasitějším prohlášením o potřebě mírových rozhovorů objektivně nenastaly žádné praktické kroky naznačující, že jsou Kyjev a Západ na ně opravdu připraveny,“ řekl Lavrov podle přepisu novinářských dotazů a odpovědí, které dnes na svém webu zveřejnilo ruské ministerstvo zahraničí.
„Naopak, západní vojenské dodávky ukrajinským ozbrojeným silám pokračují, Rusku jsou předkládána ultimáta, je tu právní zákaz vyjednávání (na základě dekretu ukrajinského prezidenta) a není řešena otázka legitimity ukrajinských úřadů,“ prohlásil Lavrov. Americký prezident Donald Trump ve středu Moskvě pohrozil vysokými cly a dalšími sankcemi, pokud nebude brzy uzavřena dohoda o ukončení války na Ukrajině.
Ruský prezident Vladimir Putin v prosinci řekl, že Rusko si neklade žádné podmínky pro zahájení rozhovorů s Ukrajinou a že je ochoten jednat s každým, včetně ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Dodal ale, že Zelenskyj, jehož funkční období vypršelo loni, ale bylo prodlouženo kvůli stannému právu, bude muset být znovu zvolen, pokud ho má Moskva považovat za legitimního signatáře jakékoli dohody.
Kyjev a jeho západní podporovatelé trvají na tom, že legitimita Zelenského není nijak zpochybněna a že cílem ruských řečí o této otázce je podkopat autoritu ukrajinského prezidenta.
„Mírová jednání, která mají význam, lze vést jen v kontextu příměří nebo trvajícího a významného klidu zbraní,“ uvedli německý kancléř Friedrich Merz, britský premiér Keir Starmer a francouzský prezident Emmanuel Macron, kteří spolupředsedali dnešnímu dálkovému jednání koalice ochotných. Pokud Vladimir Putin nebude na pátečním rusko-americkém summitu s příměřím souhlasit, je podle nich třeba uvalit na Rusko další sankce, které by zvýšily tlak na ruské válečné hospodářství.
Trojice státníků rovněž v prohlášení odmítla, aby se mezinárodní hranice měnily za použití násilí. „Ukrajina musí dostat robustní a důvěryhodné bezpečnostní garance, aby mohla účinně bránit svou suverenitu a územní celistvost,“ uvedly dále Německo, Británie a Francie. Koalice ochotných je podle nich připravena hrát v tomto směru „aktivní roli, a to i prostřednictvím plánů těch, kteří jsou ochotni nasadit zklidňující síly, jakmile přestanou nepřátelské akce“.
„Mohu oznámit, že jsme k dnešnímu dni prostřednictvím české muniční iniciativy letos na Ukrajinu dodali již jeden milion kusů velkorážové munice,“ ohlásil po dnešním on-line jednání takzvané koalice ochotných premiér Petr Fiala (ODS). Loni pomohla česká muniční iniciativa Ukrajině, jež se čtvrtým rokem brání ozbrojené ruské agresi, dodat 1,5 milionu nábojů. Koalice ochotných je skupina států, které aktivně podporují Ukrajinu v jejím boji proti agresi.
Český ministerský předseda při dnešní virtuální schůzce ocenil koordinaci postojů s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a uvítal, že se schůzky koalice ochotných poprvé zúčastnil i viceprezident USA J. D. Vance (Republikánská strana).
Pokud Vladimir Putin po summitu na Aljašce nebude souhlasit s ukončením války na Ukrajině, bude to mít velmi vážné důsledky, řekl podle AP Donald Trump.
