Zlotřilý šéf ruské církve: Patriarcha Kirill podlézá Putinovi, žehná k popravám i atomovkám
Zatímco ve většině světa se představitelé křesťanských církví snaží hlásat ideje míru a odpuštění, Ruská pravoslavná církev má víceméně v čele válečného štváče věrného Kremlu. Opakovaně se vyjadřoval na podporu vpádu ruských vojsk na Ukrajinu, velebil jaderný arzenál zděděný po Sovětském svazu - a překvapily i jeho výroky o trestech smrti.
„Pán Ježíš Kristus neodsoudil trest smrti, ačkoli sám trest smrti nezaslouženě podstoupil. Zabití člověka jako trest za jeho provinění je samozřejmě krajní opatření. A tak by bylo ideální, aby se lidé nedopouštěli takových trestných činů, za které by následoval trest smrti. Církev však nikdy netrvala na tom, aby byl tento trest zrušen,“ odpověděl patriarcha Kirill na dotaz o potřebě trestu smrti v Rusku podle agentury TASS.
„Církev nikdy neodsuzovala trest smrti, pokud byl trest smrti vykonáván podle zákona, ale samozřejmě nikde trest smrti nevítala,“ zdůraznil primas Ruské pravoslavné církve. Citoval Ježíše podle Prvního listu Korintským a jeho slova „vyžeňte ze svého středu zkažené“. „To znamená, že pokud existuje člověk, který je pro společnost nejnebezpečnější, a pokud není možné ho jakkoli izolovat, je třeba ho odstranit. Pán neříká ‚zabijte ho', ale ‚vyžeňte toho zlého z vašeho středu',“ prohlásil patriarcha. Ovšem výkon trestu smrti také připustil.
Náboženská pozorovatelka Natalja Frolovová uznává, že v bibli nenajdete odmítnutí trestu smrti. „Ale i v zákoně, jak se říká, je litera a duch. A první bez posledního není nic. Duch evangelia je potvrzením života. Jedním z hlavních rozdílů mezi Novým zákonem a Starým zákonem je to, že Ježíš vyzývá lidstvo, aby se k sobě chovalo lidštěji,“ píše v komentáři na serveru The Insider. „Starý zákon říká: ‚Kdo udeří člověka tak, že zemře, zemře‘ (Exodus 21:12). Ježíš navrhuje opustit zásadu ‚oko za oko, zub za zub‘ a naopak natočit levou tvář při úderu pravou. Tedy naučit se to nejtěžší – odpouštět.“
Zákony Ruské federace s kapitálním trestem počítají, ovšem od roku 1996 se nevykonává a moratorium dvakrát formálně stvrdil i Ústavní soud. Mimo jiné kvůli tehdejšímu přistoupení Ruska do Rady Evropy a k jejímu Evropskému soudu pro lidská práva, které po vpádu na Ukrajinu Rusko zase vyloučily. A v poslední době se ozývají četní politici, že by to chtělo zase začít popravovat. Mj. tak hřímal exprezident Dmitrij Medveděv i další po teroristickém masakru v koncertní hale Crocus. „V tuto chvíli se takových diskusí neúčastníme,“ (ne)reagoval tehdy Kreml slovy Putinova mluvčího Dmitrije Peskova.
Patriarcha tak nechává na státu, ať popravy třeba dál vykonává, vyjadřuje jen jakousi vágní nelibost - zatímco třeba katolický papež František II. nebo nejvyšší představitel pravoslaví, konstantinopolský patriarcha Bartoloměj, výslovně proti trestům smrti vystupují.
Podobně však Kirill schvaluje zabíjení v konfliktech - ruské angažmá v syrské občanské válce nazval „svatou válkou“, stejně tak prohlašoval, že smrt ruských vojáků na bitevním poli na Ukrajině „smývá všechny hříchy“. Dokonce jeho podřízení světili atomové zbraně.
„Sovětští vědci vytvářeli zbraně pod ochranou svatého Serafíma Sarovského, protože z nevýslovné Boží prozřetelnosti byly tyto zbraně vytvořeny v klášteře svatého Serafíma,“ pronesl Kirill podle deníku The Moscow Times. A atomovky prý podle něj vůbec zachránily ruskou existenci.
Překrucování křesťanství
„Zkušený řečník obratně žongluje s křesťanskou slovní zásobou, aby ospravedlnil jakékoli kroky úřadů,“ hodnotí Frolovová Kirillovo vystupování. „V Putinově souřadnicovém systému vytváří svou vlastní církev: je sestavena ze správných a krásných slov o církvi, Bohu a křesťanech, ale je to ‚dům vzhůru nohama‘.“ Vysvětlení podle ní vězí v tom, že jsou Kirill a jeho církev poplatní ruské vládě. „Ruská pravoslavná církev neví, jak existovat jinak než v závislosti na světské moci, impériu, třetím Římě, Kremlu a tak dále,“ líčí Frolovová, že to tak bylo po staletí, včetně éry bolševické diktatury - i krátkého období svobody.
„Církev s tak složitou historií se během Jelcinových let nenaučila nezávislosti. A později se stala věrným ideologickým spojencem, dirigentem agresivních imperiálních myšlenek Vladimira Putina – od podpory anexe Krymu po výzvy k útočné válce proti Ukrajině a svěcení zbraní. Úkolem Ruské pravoslavné církve dnes není bojovat o život, ale ospravedlňovat smrt, pokud je to ‚v souladu se zákonem‘,“ glosuje komentátorka.
Církev také třeba dělala problémy pozůstalým po Alexeji Navalném, opozičním politikovi a prominentním kritikovi Putina, když jej chtěli pohřbít - několik chrámů odmítlo rozloučení uspořádat, jak psala Al Jazeera. Potrestán byl i kněz Dmitrij Safronov, který vedl obřad na disidentově hrobě 40 dní po jeho smrti.
