Putinův patriarcha agentem KGB? Kirill u nás dělal špiona, tvrdí ve Švýcarsku

Začátkem 70. let sloužil jako zástupce moskevského pravoslaví v neutrálním Švýcarsku, v Ženevě vedle dalších mezinárodních organizací sídlí i Světová rada církví. Do Švýcarska jel během několika let nejméně třiačtyřicetkrát, píše Le Matin Dimanche.

Kromě diplomatické funkce tam vedl i malou faru, kde se scházel kroužek zapálených souvěrců. „Byl velmi mladý, ale byl si sebou velice jistý, měl mocný hlas,“ vzpomíná nyní jeden ženevský pamětník. „Bylo vidět, že je ambiciózní.“

Tahal ze známých informace

Podle odtajněných archivů KGB byl agentem KGB už v únoru 1972. A o jeho skryté funkci věděla i švýcarská federální policie, vedla ho v análech coby „Monsignora Kirilla“. Novináři do svazků nyní směli nahlédnout. Jeho krycí jméno ve svazcích KGB znělo Michajlov - snad s odvoláním na otcovo jméno, patriarcha se totiž roku 1946 narodil jako Vladimir Michajlovič Gunďajev.

„Říkalo se, dávejte pozor na kněží, jsou to agenti KGB,“ vzpomíná jeden jeho někdejší známý. „Vždy jsem z něj měl dojem - když jsem se s ním bavil - že se snaží získat informace. Byl velmi přátelský a hodně se ptal na exilovou komunitu i na duchovenstvo.“

Vedle sbírání informací měl též za úkol ovlivňovat situaci v radě církví - tak, aby ekumenické hnutí odsuzovalo Spojené státy a jejich spojence a naopak přivíralo oči nad útlakem v sovětském bloku.

Kirillův pobyt ve Švýcarsku (který si užíval třeba i díky bílému BMW, o jakém se jen tak někomu ve východním bloku nemohlo ani zdát) po autonehodě, v listopadu 1974 zemi opustil. V církvi však povýšil a nadále do Ženevy oficiálně dojížděl coby člen výkonného výboru Světové rady církví. V březnu 1976 už z něj byl biskup a za rok a půl arcibiskup.

S koncem komunistické éry měl mj. na starosti pravoslaví v Maďarsku a Nizozemsku. 6. prosince 2008 byl po smrti patriarchy Alexeje zvolen do čela ruské církve.

Putin přišel o dalšího spojence: Zemřel jeho „parťák“ z KGB Čerkesov (†72)

Světová rada církví sdružuje v rámci ekumenického hnutí většinu hlavních křesťanských církví - ale ta největší, římskokatolická, se účastní jen coby pozorovatel. Nyní rada na dotazy novinářů odpověděla, že o takovém působení Kirilla nemá informace. Ruská pravoslavná církev nereagovala.

Novinářům však odpověděl Kirillův synovec, který jeho post v Ženevě zdědil. Strýc prý nebyl agentem, jen byl podřízen „přísnému dohledu KGB“. „Neovlivnilo to upřímnost jeho angažmá v ekumenické práci po boku ostatních církví,“ ujišťuje.

Kirill je významným spojencem Kremlu. Tři dny před zahájením „speciální vojenské operace“ hlásal, kterak je Ukrajina součástí „ruské země“ a Západ ji nutí organizovat pochody homosexuálů gay pride a navádí k materialismu.

Ještě před čtyřmi lety ale tolik síry na Západ nedštil, přinejmenším ne na Švýcarsko: „Vůči vaší zemi chovám zvláštní city. Ze všech zemí světa jsem ji patrně navštívil nejvíckrát,“ vítal roku 2019 v Moskvě předsedu Rady států - horní komory švýcarského parlamentu. Nebyla to jen slova - i dlouho po skončení své diplomatické/špionážní mise tam jezdil lyžovat, roku 2007 si tam zlomil nohu.

Ukrajinská veřejnost má o patriarchově minulosti jasno. „Kirill je kágébák a podporuje veškerou agresi vůči Ukrajině,“ popsal reportérce Guardianu Jurij z volyňské Počajivi, který dříve chodil do pravoslavného kostela, než církev začala tak okatě podporovat Kreml. „Prdlajz náboženský vůdce, ha*zl je to, !“