Jak Huawei „řádil“ v Česku. Platil si texty, hrozbu zlehčoval i Zeman, připomíná expertka

Jádrem sporu je nový kybernetický zákon, který již prošel prvním čtením ve Sněmovně. Česko na něm začalo pracovat kvůli evropské bezpečnostní směrnici NIS2, bylo třeba přijít s úpravou, do které bude směrnice zařazena. Směrnice míří na střední a velké podniky, které má lépe chránit před kyberútoky.

Návrh zákona vypracoval NÚKIB. Zařadil do něj přitom další věc, kterou Evropská unie nepožaduje – ostatně ani nemůže, protože tuto oblast si upravuje každá země sama – možnost vyřadit určité firmy z dodavatelského řetězce pro kritickou infrastrukturu. Tou jsou třeba informační nebo komunikační systémy.

Žádné konkrétní firmy, které by měly mít zakázaný přístup do kritické infrastruktury českého státu, zákon nejmenuje. NÚKIB ale v roce 2018 vydal varování před čínskými firmami Huawei a ZTE, podle něj se tyto subjekty neměly podílet na budování sítí 5G v Česku. Důvod? Komunistická Čína je může zneužít ke špionáži.

Zahoďte 5G mobily z Číny, varuje ministerstvo. Smartphony špehují a cenzurují?

„Tento krok učinil z České republiky jeden z prvních států v Evropě, který vyjádřil pochybnosti o bezpečnosti 5G technologií ve spojitosti s Čínou. Varování české agentury odráželo obavy ze záměrů čínského státu, které sdílely i Spojené státy a několik dalších evropských zemí,“ popisuje pro Blesk Zprávy Karásková, která je vedoucí projektů MapInfluenCE a China Observers in Central and Eastern Europe (CHOICE).

Analytička připomíná, že prezident Miloš Zeman tehdy kritizoval a zlehčoval možná bezpečnostní rizika ze strany Huawei, tvrdil, že jde o součást obchodní soutěže mezi USA a Čínou. Podle Karáskové to přitom nebyl jediný příklad, kdy čínská společnost ovlivňovala politiky v Česku.

Záhadná cesta Babišova muže

Mezi hlasité kritiky nového kybernetického zákona se řadí poslanec ANO Marek Novák. Upozorňoval na údajné byrokratické dopady na české firmy a postavil se i proti záměru vyřazovat určité podniky z dodavatelských řetězců pro kritickou infrastrukturu. Server Radiožurnál přitom zjistil, že Novák se nedávno vydal do Číny na pozvání Čínské hospodářské komory a jednal zde s vedením společnosti Huawei.

Poslanec ANO jel prý do Číny pro pandu. „No to je blb,“ hřímá Babiš

„Byl jsem v Huawei, byl jsem se podívat ve výrobě. Ale to je samozřejmě nic proti ničemu. Nevím, proč by to mělo být jakkoliv škodlivé. Zmínili jsme ten problém (návrh nového kyberzákona – pozn. red.). Nicméně Huawei mi v této věci přijde spíš takový odevzdaný. Prostě říká: už si s tím něco udělejte. My hlavně chceme vědět, co s tím uděláte. Ale že by přesvědčovali… Ano, pozastavili se nad tím, že moc nechápou proč, ale to bylo tak všechno, dále jsme to nekomentovali,“ vysvětloval pro Radiožurnál.

Dodal, že zároveň chtěl zajistit, aby Česko od Číny dostalo pandu. Veškerá tato slova odmítl jeho stranický šéf Andrej Babiš (ANO), jenž jej označil za blbce.

Sponzorované texty na internetu

Podle Karáskové nejde jen o politiky. Huawei se v minulosti snažil ovlivnit i veřejné mínění v Česku. „V roce 2020 Aktuálně.cz popsalo případ ‚nezávislé analýzy‘, která tvrdila, že vyloučení Huawei z 5G sítí bude Českou republiku stát 38 miliard Kč. Později se ukázalo, že tato analýza byla sponzorována samotnou společností Huawei,“ připomíná analytička.

A příkladů podobného rázu je více. „Během října 2020 publikoval Deník.cz čtyři komerční články, které byly přímo sponzorovány Huawei. Jeden z nich se pozitivně vyjadřoval o 5G sítích, ale zůstal neutrální ve vztahu k Číně. Ostatní články nesly spíše neutrální tón, i když některé upozorňovaly na rizika spojená s produkty Huawei,“ poukazuje Karásková.

Odstrašující zkušenost z Afriky

Podle náčelníka Generálního štábu Armády ČR Karla Řehky bychom měli být na pozoru. V září na výboru pro obranu ve Sněmovně, když návrh kybernetického zákona obhajoval, popisoval, co se stalo zemím, které si čínskou firmu do kritické infrastruktury pustilo.

„Čína zaplatila, vyprojektovala a pomáhala postavit nové sídlo Africké unie, Huawei se stal hlavním dodavatelem. A v roce 2018 vyšlo najevo, že ve večerních hodinách pravidelně dochází k nelegitimnímu kopírování dat na servery v Šanghaji,“ popisoval Řehka poslancům. „Dále v roce 2020 bylo zjištěno, že čínští hackeři měli přístup k záznamům z bezpečnostních kamer v budově,“ dodal.

Šéf české armády připomněl, že kybernetická doména je dnes už jednou ze standardních operačních domén. Útok přes dodavatelský řetězec je podle něj nejnebezpečnější a nejzákeřnější a zároveň obrana proti němu nejsložitější. „Dnes víme, že v Číně mají platnou legislativu, která nutí každou společnost v podstatě spolupracovat se zpravodajskými službami. (…) Je bláznivé nemít žádný nástroj, kterým jsme schopni tohleto omezit,“ argumentoval Řehka.

Šéf BIS Koudelka varuje: Zařízení Huawei mohou být hrozba! Jako závislost na ruském plynu

Je přesvědčen, že bychom se měli podívat na Ukrajinu a poučit se z ní. „Poučili jsme se v energetice, ale nepoučili jsme se v IT. Pořád si budujeme závislost na režimech, jako je Čína, která s námi není v pohodě,“ varoval.

Také šéf Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka na nedávné konferenci ve Sněmovně uvedl, že zařízení od Huawei stále představují riziko. „Kdyby došlo ke konfliktu, kde budeme stát na straně svobodného světa, na straně NATO, budeme v takovém případě v podobné závislosti na těchto technologiích, jako jsme byli v případě Ruska na plynu,“ řekl.

Řehka: Vždycky přišel brutální odpor

Proti současnému návrhu zákona a právě možnosti vyřazovat firmy z dodavatelského řetězce se ale postavil prezident Asociace provozovatelů mobilních sítí Jiří Grund. Podle něj není problém potřeba ochrany jako taková, ale síla navrhovaných opatření.

„Obáváme se, že pokud se vydáme cestou, že budeme zakazovat dodavatele, tak dosáhneme toho, že to bude největší zásah do svobody podnikání od roku 1989. To je kanon na vrabce, který nepřinese kýžený efekt,“ řekl Grund na sněmovním výboru pro bezpečnost s tím, že čeští operátoři se sami zavázali, že čínské technologie ve svých kritických systémech do roku 2026 přestanou používat. Podle něj nyní hrozí, že podnikatelský sektor bude nepředvídatelný.

Řehka, který v minulosti stál v čele NÚKIB, uvedl, že podobné výtky poslouchá roky. „Vždycky když se jednalo o nějaké regulaci, která měla sáhnout do byznysu a někomu zvýšit náklady, a častokrát ne tak, že by ho zlikvidovala (…), vždycky to naráželo na brutální odpor. Pod stejnými záminkami, které slyším dneska,“ konstatoval šéf armády.

Podle Karáskové je dobře, že v Česku vzniká zákon, který zajistí efektivnější ochranu české kritické infrastruktury. „Je nezbytné mít legislativní nástroj, který ČR umožní vyřadit problematické dodavatele z této klíčové oblasti, obzvlášť pokud jejich působení může představovat bezpečnostní riziko,“ míní analytička.