Za únosy dětí a útoky na civilní infrastrukturu na Ukrajině si ruský diktátor Vladimir Putin (70) včera „vysloužil“ zatykač mezinárodního soudu v Haagu (ICC). Podle odborníků bude ale složité mu něco takového prokázat. Co Putinovi aktuálně hrozí? Rusku ze zatykače nevyplývají žádné povinnosti, více než 120 států ale má povinnost Putina zatknout.
Ačkoliv vedení Ruska popírá, že by na Ukrajině páchalo válečné zločiny, soud si vyžádal zatykač jak na Putina, tak zmocněnkyni Kremlu pro práva dětí Marii Lvovou-Bělovou (38).
„Existují rozumné důvody se domnívat, že Putin nese individuální trestní odpovědnost za výše uvedené zločiny,“ stojí ve vyjádření ICC. Tomu se ale ruské ministerstvo zahraničí vysmálo a uvedlo, že zatykač nemá žádný význam, protože Rusko mezinárodní soud neuznává.
Počet zraněných při dnešním ruském útoku na Dnipro se zvýšil na osm, informoval gubernátor Dněpropetrovské oblasti Serhij Lysak.
Ruské úřady dnes informovaly o zadržení náměstka ruského ministra obrany Timura Ivanova kvůli podezření z braní úplatků. Ivanov patří k důležitým úředníkům ministerstva, uvedl portál Meduza. Na starosti měl záležitosti spojené s výstavbou.
Ivanov zodpovídal například za projekt takzvané obnovy okupovaného ukrajinského Mariupolu, výstavbu hlavního chrámu ruských ozbrojených sil nebo kosmodromu Vostočnyj, píší média. Náměstkem ministra obrany Sergeje Šojgua byl od roku 2016.
Ukrajinské úřady oznámily zadržení devíti členů zločinecké organizace včetně šesti Čechů, kteří z Ukrajiny obvolávali z falešných čísel české občany a vylákali z nich v přepočtu přes tři miliony korun. Informovala o tom ukrajinská policie, na jejíž sdělení upozornil server Novinky.cz.
Podvod zorganizoval čtyřicetiletý Ukrajinec, pro něhož pracovali z ukrajinské Oděsy dva ukrajinští občané a šest Čechů. Ti byli mezinárodně hledaní kvůli podvodům.
„Zatčení prezidenta Vladimira Putina, tedy prezidenta, který je v Rusku stále u moci, je prakticky neproveditelné. Předpokládám, že stejně tak tomu bude i u Bělovové. Není cesty, jak jej před tribunál předvést, pokud by se nezměnila situace v Rusku a nebyl by Putin fakticky svržen,“ řekl iDnes.cz bývalý vyšetřovatel u Mezinárodního trestního tribunálku pro bývalou Jugoslávii Vladimír Dzura.
„Toto je důležité rozhodnutí pro spravedlnost ve světě i pro lidi na Ukrajině. Je to pouhý počátek procesu, který přivede Rusko a jeho vedení k odpovědnosti za zločiny a zvěrstva páchaná na Ukrajině. Beztrestnost nemůže existovat,“ vzkázal však šéf diplomacie EU Josep Borell.
Vydání zatykače na Putina je však bezprecedentní krok, protože směřuje na představitele stálého člena Rady bezpečnosti OSN, upozornila vedoucí Katedry mezinárodního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy Veronika Bílková.
ICC oznámil, že vydal zatykač na Putina a zmocněnkyni Kremlu pro práva dětí Mariji Lvovovou-Bělovovou. Soud zahájil jejich stíhání v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu, konkrétně kvůli únosům ukrajinských dětí z okupovaných území do Ruska.
„Rusku z toho nevyplývají žádné povinnosti, nicméně pokud by Putin vycestoval do nějaké země, která je stranou Římského statutu, tak by ten stát byl povinen ho zatknout bez ohledu na personální imunity. Čili omezuje se mu počet zemí, kam se může vypravit,“ uvedla Bílková. Na základě Římského statutu mezinárodní soud vznikl.
Po zatčení by následovalo vydání do Haagu. „Reálně nelze očekávat, že by se do některé této země (Putin) vypravil,“ uvedla Bílková.
„Jsou to všechny evropské země, celá Jižní Amerika (včetně takových ruských spojenců, jako je Venezuela), Tádžikistán – Putin tam byl naposledy v červnu 2022. Ruskému prezidentovi jsou také uzavřené: Afghánistán, Brazílie, Jižní Afrika, Středoafrická republika a Nigérie,“ vypočítává na twitteru zpravodajský kanál Nexta TV, podle kterého jde o 123 zemí.
Detaily Římského statutu Mezinárodního trestního soudu popisuje např. web osn.cz.
Česká expertka Bílková zmínila, že zatykač není veřejný. „Nevíme přesně, co v něm je, s odvoláním na ochranu práv svědků soud rozhodl, že text nezveřejní,“ řekla ČTK. Nelze tak podle ní odhadovat, jak propracovanými důkazy trestní soud nyní disponuje.
„Soud poprvé vydal zatykač na představitele jednoho ze stálých členů Rady bezpečnosti OSN, což je opravdu bezprecedentní,“ upozornila Bílková. Soud aktuálně může dál sbírat důkazy a pokračovat v přípravných pracích, samotné řízení ale nemůže vést v nepřítomnosti Putina, doplnila Bílková.
I kdyby se v budoucnu nakonec povedlo Putina před soud dostat, něco mu dokázat bude komplikované. „Soud by musel prokázat, že tito představitelé věděli anebo mohli vědět, že ke spáchání zločinu dojde,“ řekla v Epicentru Blesku česká velvyslankyně v Nizozemsku Kateřina Sequensová, která je zároveň viceprezidentkou Shromáždění smluvních stran ICC.
Podle ní se Rusko nucenými deportacemi a únosy dětí netají, jen to jejich představitelé nazývají jinak. „Moskva to prezentuje jako humanitární misi na ochranu opuštěných ukrajinských dětí,“ popsala Sequensová.
Kvůli zatykači samotnému se Putin nemusí nijak skrývat, o tom, kde se však ukrývá, se spekuluje opakovaně. Putinovi totiž nehrozí nebezpečí „jen“ při vycestování mimo zemi.
„Nebudeme si nic nalhávat. Zatykač je nevymahatelný. Putina nejspíš zlikviduje jeho nástupce. Závažné zločiny je ale třeba dále vyšetřovat, sbírat důkazy a svědectví. Lidé, kteří jsou v klíčových funkcích Ruské federace, budou také voláni k odpovědnosti za tuto zbytečnou válku,“ upozornil na twitteru stínový ministr zahraničí Jaroslav Bžoch (ANO).
O tom, že se Putin z bezpečnostních důvodů skrývá, se během války na Ukrajině mluvilo opakovaně. A to i kvůli údajné Putinově silné nedůvěřivosti, paranoii a obavám z atentátu na ruského prezidenta. Ruský investigativní portál Proekt uvedl, že má Putin patrně více než 20 sídel po celém Rusku a také na anektovaném Krymu.
Putin během války pobývá v Kremlu, v Moskevské oblasti však má i další sídlo Novo-Ogarjovo v Odincovském rajónu. Letní sídlo má Putin v Soči, na břehu Černého moře vyrostl během Putinovy nadvlády nad Rusy luxusní palác v letovisku Gelendžik v přepočtu za 30 miliard korun, spekuluje se však i o tajném bytě v Petrohradě či dače na Krymu, odkud však v průběhu ruské invaze prchali Rusové pryč během ostřelování ze strany Ukrajinců.
Po rozhodnutí Mezinárodního soudního tribunálu se nabízí historická paralela. Tribunál v Haagu v minulosti shledal vinnými z genocidy někdejšího velitele bosenskosrbské armády Ratka Mladiče a bývalého politického vůdce bosenských Srbů Radovana Karadžiče.
Dobytí enklávy Srebrenica srbskými jednotkami a následný masakr tisícovek lidí se staly jedním z tragických vrcholů tříleté občanské války v Bosně a Hercegovině.
Vojáci pod velením Mladiče ovládli Srebrenici v červenci 1995. Podle odhadů se u základny vojáků OSN ve vsi Potočari severně od města tísnilo až 30 000 lidí, mezi nimiž byla jen asi tisícovka mužů. Právě z nich se o několik desítek hodin později staly první oběti vraždění. Celkový počet obětí masakru, který za genocidu označil i Mezinárodní soudní dvůr OSN, se dodnes jen odhaduje, nejčastěji se hovoří o 8000 mrtvých. Mrtví civilisté přibývají i na Ukrajině, ačkoliv Moskva nadále tvrdí, že na civilní cíle nemíří.
„Pokud bychom to srovnali s tribunálem pro bývalou Jugoslávii, například Slobodan Miloševič (býv. jugoslávský prezident - pozn. red.) se před soud dostal až v roce 2001, přestože válka skončila už v roce 1995. Nikdo nevěřil tomu, že se to stane. Ovšem pak nastaly změny v politickém přístupu Srbska k tomuto tribunálu a jeho představitelé rozhodli o zatčení a následném předání Miloševiče do Haagu. Na Radovana Karadžiče byla žaloba podána v roce 1995 a zatčen byl v roce 2008. Na Ratka Mladiče ve stejném roce, ale zatčen byl až v roce 2011,“ upozornila pro iDnes.cz bývalá prokurátorka někdejšího Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii Anna Richterová, která ohledně srovnání s případem Putina dodává: „Nedá se dělat nic jiného, než čekat.“
Video
Ohavný masakr civilistů v Buči: Těla se válí po ulicích
Video se připravuje ...
7°C
