Pavlův „nízký průlet“ Ústeckem: Návrat na místo činu a vyloučené lokality jako téma č. 1

Petr Pavel se do Ústeckého kraje vrátil po dvou měsících. Podle expertů to byl právě mítink před druhým kolem prezidentských voleb, který mu pomohl k vítězství ve volbách. Na náměstí v krajském městě tehdy přišlo nečekaně několik tisíc lidí. „Já jsem neměl žádné očekávání od této návštěvy. Možná to, že se potkám s pár lidmi a s někým se vyfotím, ale tohle jsem opravdu nečekal, takže jste mě zaskočili,“ uvedl 17. ledna Pavel. Následovaly obří mítinky v Ostravě a Brně a následně přesvědčivé vítězství ve druhém kole voleb. Andreje Babiše (ANO) porazil o téměř milion hlasů.

Rozdílný den kandidátů: Pavel v Ústí obklopen tisíci lidmi, Babiš v kostele a na klenotech

I když v kraji Babiš zvítězil v prvním i druhém kole, v samotném Ústí nad Labem Pavel druhé kolo vyhrál o 99 hlasů. Hlasovalo pro něj 50,11 procenta voličů, Babiš dostal 49,88 procenta hlasů. V prvním kole přitom Babiš zvítězil s výrazným náskokem, když dostal 43,29 procenta hlasů. Pavel skončil za ním s 33,34 procenty.

Petr Pavel projel dva okresy ze sedmi - zavítal na Děčínsko a Ústecko. První zastávka byla ve Šluknovském výběžku, konkrétně ve Šluknově, a následovala zastávka v Mikulášovicích ve společnosti Mikov, což je výrobce legendárních nožíků rybička. V České Kamenici se pak na náměstí setkal s obyvateli - i tady na zvoleného prezidenta čekal dav lidí. Následovaly zastávky v Ústí nad Labem, a to na základní škole, krajském úřadě a Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně.

Pavel na Ústecku: Od školáků dostal prezidentský portrét. S ministry chce řešit vyloučené lokality

Na dotazy všech ani na všechny žádosti o fotky se nedostalo. Prezident přiznal, že při dalších výjezdech přijdou změny právě proto, že neměl na diskuzi se samosprávami a lidmi dost času. Sám cestu krajem nazval s nadsázkou „nízkým průletem“. „To nebylo ani tak moc o setkávání jako spíš o nízkém průletu, protože to bylo všechno ve velkém tempu. Musím říct, že mě mrzí, že jsem neměl čas si s nimi promluvit trochu déle,“ řekl prezident, jenž se starostům i obyvatelům omluvil. Příště chce návštěvy v regionech naplánovat tak, aby měly sice menší počet zástavek, ale více času na diskuze. Prezident ostatně po obědě nabíral zpoždění, které nakonec nabobtnalo zhruba na hodinu, program v Ústí se proto posouval.

Nebývalou odezvu vzbudila návštěva Petra Pavla na základní škole v ústecké čtvrti Mojžíř. Ta je považována za sociálně vyloučenou lokalitu. Zdejší školu navštěvuje zhruba 450 až 470 žáků, jejich počet se podle ředitele Karla Bendlmajera mění doslova každý den právě proto, jaké je složení žáků. Většina z nich pochází ze zdejšího sídliště. Vztah rodičů ke vzdělání považuje Bendlmajer za největší problém. „Tady už žije několikátá generace, která nepracuje. Oni si potřebují splnit povinnost, pak někteří končí třeba v sedmé třídě,“ řekl ředitel. Část dětí nemá ani pomůcky, s rodinami se škole složitě spolupracuje. „Musíme děti dovybavovat. Část žáků je opravdu problémových, zvláště těch, kteří přijdou na tři měsíce. Tam se setkáváme i s agresivitou rodičů,“ dodal Bendlmajer.

Děti bez dozoru, výkaly i kšeft s chudobou. Mojžíř v Ústí je peklem starousedlíků

Už při příjezdu čekala na Pavla řada školáků, dokonce i někteří rodiče. Ve škole se setkal s vedením i učiteli a nakoukl na odpolední hodinu němčiny. Od jedné z žákyň dostal svůj portrét.

Do školy za prezidentem dorazily i děti ze základní školy v části Brná, kde mají novinářský kroužek. „Ve škole jsem měl nejraději tělocvik,“ odpověděl jim na dotaz, jaký předmět měl rád. Zvolený prezident jim také prozradil, že má z jídel nejraději boloňské špagety a svíčkovou od své ženy Evy. Jako malý prý chtěl být Old Shatterhandem.

Se starosty Petr Pavel probíral témata, která region trápí, tedy vyšší nezaměstnanost, nízkou vzdělanost a sociální problémy z toho pramenící. Takzvaných sociálně vyloučených lokalit je podle posledních dat v Česku kolem 400, nejvíce z nich je právě v Ústeckém kraji. Prezident považuje za problém byznys s chudobou, tedy to, že část majitelů nemovitostí ve vyloučených lokalitách účtuje chudým lidem extrémně vysoké nájemné.

V případě lidí závislých na dávkách pak přemrštěné nájmy platí z valné většiny stát. Například v Mojžíři není nikterak výjimečné nájemné až 20 tisíc korun za sedmdesátimetrový byt. Ceny v jiných částech města jsou přitom minimálně o třetinu nižší. „Tihle lidé jsou předmětem činnosti obchodníků s chudobou a nemají možnost se z toho bludného kruhu nějak vymanit. Tohle jsou všechno problémy, které je potřeba řešit komplexně. Není možné řešit jeden po druhém, protože jeden bez druhého prostě nebudou fungovat,“ řekl Pavel.

Vedle Lenčina domu vzniklo ghetto: Křik, vandalismus a splašky z oken

Zároveň chce zprostředkovat užší dialog mezi starosty a ministry či vládními úředníky, aby například u projektů byly co nejvíce zohledněny zkušenosti a požadavky samospráv. „To, co je na prvním místě, je vyřešit disproporci mezi vnímáním ministerstva, které má pocit, že celá ta problematika je dostatečně koordinována s kraji a s místními starosty. Ten pohled zespodu je opačný. To, co mě bude zajímat, je skutečně, zda je dostatek koordinace, případně to, jak ji zlepšit, aby byla skutečně adresná a aby řešila přesně ty problémy, které v místech mají,“ vysvětlil prezident.

Zatímco v Karlovarském kraji Petra Pavla doprovázela manželka Eva, sever Čech brázdil sám. Budoucí první dámu na Ústecko a Děčínsko nepustily jiné pracovní povinnosti. „Má v Praze jiné jednání společně se ženami, tentokrát z justice. Budou se bavit o tom, jak pomoci ženám samoživitelkám a těm, které mají nějaké problémy. Takže už se také zapojila aktivně do toho, co by mělo být náplní její práce,“ vysvětlil Pavel nepřítomnost své ženy.

Tajemství šatníku první dámy Pavlové: Kabáty jako Macronová s Obamovou a letní outfit podle Diany

Na závěr programu v Ústeckém kraji zamířil Petr Pavel na večerní neformální setkání v Činoherním studiu. Určené bylo pro nevládní a neziskový sektor a také spolky, které v kraji působí a chtějí ho změnit. I v tomto sektoru se často řeší sociální situace regionu. „Je to chudoba celkově, nejen ta ekonomická a finanční, tedy to, co máme v peněžence. Ale chudoba i v přístupu, který mají jak děti, tak dospělí, tak senioři… Aby udrželi svůj životní standard, aby se udrželi ve zdraví, aby žili kvalitní život. To je to, na čem z různých sfér potřebujeme zapracovat. A líbí se mi, že pan prezident sbírá postřehy a náměty ze všech sfér, aby vytvořil společný záměr, společný cíl, který nám, doufám, představí,“ řekla Blesk Zprávám ředitelka Dobrovolnického centra Lenka Vonka Černá, jež setkání s Petrem Pavlem zorganizovala.

Neformální setkání prezidenta Petra Pavla v ústeckém Činoherním studiu (23. 2. 2023) | Blesk Zprávy/Tereza Malecká

Řeč přišla na nedostatky v psychiatrické péči, opomíjený venkov i kulturu nebo sport. Občerstvení připravili klienti organizace Fokus Labe, která se zaměřuje na lidi s duševním onemocněním. Stejně jako ve škole, na univerzitě či náměstích absolvoval i tady zvolený prezident maraton focení. Z Činoherního studia si odvezl sochu lva.

Tečku za návštěvou zvoleného prezidenta udělalo vystoupení sboru Volodymyr Dolja, který v krajském městě spontánně založili ukrajinští váleční uprchlíci. Dvě písně zpívané v ukrajinštině dojaly v předvečer prvního výročí vpádu Ruska na Ukrajinu celý sál. „Začali jsme se skládat koncem loňského března. Pořád rozšiřujeme repertoár, jsme strašně rádi, když nás někdo pozve,“ řekl Blesk Zprávám Karel Karika, jenž se zapojil do pomoci uprchlíkům hned na začátku války.

Sbor a veškeré aktivity s ním spojené jsou podle Kariky jednou z mála možností, kdy lidé, kteří prchli před válkou, na hrůzy zažité na Ukrajině mohou zapomenout. „Každá naše zkouška, každé naše setkání, každé naše vystoupení je absolutní odreagování od války,“ doplnil.