14°C
Podle Malého se dovolání týkalo Horáka spíše okrajově, nezpochybňovalo skutková zjištění, pouze upozorňovalo na údajnou dílčí nesprávnost právního posouzení. Ve vztahu k dalšímu obviněnému však NS podle Malého odmítl stanovisko pražských soudů, podle kterých se Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) v kauze dopustila policejní provokace.
„Podle NS totiž ve shodě s naším dovoláním z relevantních zjištění vyplývá, že GIBS přistoupila k předstíranému převodu až poté, co se dozvěděla o možném podezření na korupční jednání, takové jednání tedy nijak nepodněcovala,“ uvedl Malý. Případ tak musí částečně znovu otevřít Obvodní soud pro Prahu 6. Podle databáze InfoSoud svolal jednání na 26. ledna.
Žádná korupce
Podle původní obžaloby se Horák dopustil korupce, neoprávněného přístupu k počítačovému systému a zneužití pravomoci úřední osoby. Druhého muže státní zastupitelství vinilo z podplácení a návodu ke zneužití pravomoci. Obvodní soud Horáka předloni v prosinci zprostil obžaloby. Rozhodnutí loni v březnu potvrdil Městský soud v Praze.
Vše se točilo kolem údajně neoprávněné lustrace jistého trestance v systému Vězeňské služby, kterou prý Horák zadal podřízené, a údajné nabídky úplatku za jeho přesun do jiné věznice. K přesunu nedošlo, vězeň neměl zájem. Obvodní soud v rozhodnutí naznačil, že kauza mohla být částečně výsledkem policejní provokace. Podle Stříže ale zjištěné okolnosti jakoukoli formu provokace „zcela vylučují“.
Žalobci už v dovolání netrvali na obžalobě v plném rozsahu, připouštěli, že u Horáka se žádná korupce neprokázala. Domnívali se však, že Horák měl být uznán vinným alespoň z neoprávněného přístupu k počítačovému systému a nosiči informací. Pro lustraci v systému neměl důvod. U druhého muže prosazoval Stříž trest za nepřímé úplatkářství. Horák kauzu opakovaně označil za nesmyslnou, vinu popíral. V obvinění viděl mstu. Na funkci ředitele věznice rezignoval.
