Strčte si Putina do zadku! Vtipálek začal vyrábět anální kolíky s podobou ruského prezidenta
Poněkud netradiční sexuální pomůcku lze sehnat na internetu. Zájemci si za zhruba 900 korun mohou zakoupit dildo vytvarované do podoby ruského prezidenta Vladimira Putina.
Na internetu je možné sehnat opravdu téměř cokoliv. Americká společnost Shapeways se specializuje na prvotřídní 3D tisky a ve své továrně zvládne vyrobit opravdu vše. Jeden z tamních modelářů se rozhodl, že dá najevo svůj názor na aktuální situaci na Ukrajině. Představil tak speciální anální kolík, na kterém je vyobrazen ruský prezident Vladimir Putin, který válku koncem února rozpoutal. Výjimečná sexuální pomůcka vyjde v přepočtu na zhruba 900 korun.
Původně měl být Putin vúdú panenka
„Chtěl jsem Putina zesměšnit, takže jsem z něj chtěl původně udělat vúdú panenku, aby si s ním lidé mohli dělat, co chtějí, v soukromí svého domova. Ale tohle je lepší způsob, udělat z něj špunt,“ popisuje produkt na webu jeho modelář Fernando Sosa. Druhým dechem ale dodává, že tento produkt je vyroben 3D pískovcovým tiskem, který má poměrně drsný povrch. Má ale v plánu anální kolík ve tvaru Vladimira Putina prodávat a to aby splňoval všechny kritéria pro tento typ „hračky“.
Dildem se stal už i Trump nebo Kim Čong-un
Nejedná se ale o první autorův politický výtvor. V minulosti už vyrobil sexuální pomůcku s bývalým americkým prezidentem Donaldem Trumpem, Georgem Bushem nebo s vládcem KLDR Kim Čong-unem.
Na produkt upozornil twitterový účet Poslední skaut a lidé se originální nápadu nemohli přestat smát. „Za 37 euro? Tak to ať si to strčí do p***le!“ smála se uživatelka Tereza. „Pokud uvnitř není svítilna, kleštičky na nehty, pytlácká udička, provázek, křída, náplast a hroznový cukr, je to docela nemístné plýtvání,“ zamýšlel se vtipně jiný komentující.
V Estonsku se zřítil nejspíše ukrajinský dron, který vlivem rušení ruskou obranou do pobaltské země zabloudil při útoku na cíle v Rusku. V Tallinnu to dnes uvedl ředitel estonské bezpečnostní policie (KaPo) Margo Palloson. V Estonsku jde o první incident svého druhu.
„Nic neukazuje na to, že by to mohl být ruský dron,“ prohlásil serveru Delfi. Zatím není jasné, zda přiletěl z Ruska, anebo přes Lotyšsko. O troskách v poli poblíž města Tartu vyrozuměl úřady na tísňové lince místní farmář. Při obhledání místa nálezu se ukázalo, že dron se nejspíše zřítil ještě v neděli ráno a explodoval. Nikdo nebyl zraněn.
Česko plánuje ukrajinským školám v Zakarpatské oblasti darovat 67 stolních počítačů a monitorů v hodnotě zhruba 1,5 milionu korun. Jde o techniku, kterou ministerstvo vnitra pořídilo mezi lety 2015 a 2018 a kterou s ohledem na její stáří a kybernetickou bezpečnost už nadále nemůže používat. Cílem daru je podpořit veřejné služby ve školství na Ukrajině.
Počítače plánuje Česko rozdělit do tří okresů Zakarpatské oblasti. Podle materiálu se v nich nacházejí školy, které jsou chudé, některé jsou v horských nebo podhorských oblastech. Každá škola by podle velikosti měla obdržet sedm nebo osm počítačů. Do programu má být zařazena i specializovaná škola v Chustu pro neslyšící a němé děti.
Projekt podle ministerstva zaštiťuje kraj Vysočina. Ředitel tamního krajského úřadu Zdeněk Kadlec je podle vnitra zároveň předsedou dobročinného fondu ViZa, který naplňuje partnerství mezi krajem a Zakarpatskou oblastí Ukrajiny. Fond podle ministerstva zajistí přepravu daru na Ukrajinu, státu tak nevniknou žádné náklady.
Evropská komise pracuje na novém, devatenáctém balíčku sankcí proti Rusku, který by měl být zveřejněn začátkem září. Zatím řeší, na co se soustředit nyní a jak dále zvýšit ekonomický tlak na Kreml. Neočekávají se nová zásadní opatření týkající se ropy a plynu. Mnohem intenzivněji se však začíná mluvit o českém návrhu, který je na stole již delší dobu a týká se omezení pohybu ruských diplomatů po schengenském prostoru.
Brusel podle zdrojů serveru Politico doufá, že se Evropské unii podaří přesvědčit amerického prezidenta Donalda Trumpa k většímu tlaku na ruskou ekonomiku v případě, že se Moskva odmítne podílet na plánovaných mírových rozhovorech. Další oblastí, ve které se zvažují nová omezení, je právě volný pohyb ruských diplomatů po schengenském prostoru. Znamená to, že diplomat s vízem například z Portugalska se může objevit ve střední či severní Evropě, kde je Moskva opakovaně obviňována ze sabotáží a dalších podobných útoků.
Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského se celá řada špionážních aktivit odehrává pod diplomatickým krytím, což je „veřejně známým faktem“. Česko proto požaduje, aby ruští diplomaté dostávali víza a povolení k pobytu, která umožní pohyb jen v hostitelské zemi, a nikoli po celém schengenském prostoru. Zároveň chce, aby EU přijímala jen biometrické pasy, které je obtížnější padělat či propojit s falešnou identitou.
Český návrh je na stole již téměř dva roky, ale dosud neměl dostatečnou podporu. Některé země, například Německo, Maďarsko či Itálie, měly s tímto opatřením problém a obávaly se zejména recipročních kroků ze strany Moskvy.
