14°C
Metroid Dread - trailer Nintendo
Záhadná planeta ZDR
Příběh se točí kolem planety ZDR, na které byl údajně zachycen žijící parazit X, jenž je považován za vyhubeného. Toto nebezpečné stvoření dokáže napodobovat jakéhokoliv tvora, kterého asimiluje. Galaktická federace proto vysílá na ZDR sedm E.M.M.I. (Extraplanetary Multiform Mobile Identifier) – nebezpečné pátrací roboty, aby ho zlikvidovali. Jenže spojení s nimi bylo přerušeno, a tak na planetu vyráží námezdná lovkyně Samus Aran. Jak fandové dobře vědí, pod jejím skafandrem se nachází pohledná blondýnka.
Příběh Metroid Dread hraje jako vždy druhé housle a je vyprávěn dosti vágně. To ale vůbec nevadí. Zde jde především o dechberoucí sci-fi atmosféru. Hra je klasickým zástupcem metroidvanie ve 2,5D provedení (2D hratelnost a 3D grafika). Planeta je rozdělena do několika různorodých regionů, které obývají roztodivní nepřátelé. Jejich design je nápaditý, schopnosti zajímavé a nebezpečné. Na každou potvoru platí jiná taktika a žádnou není radno podceňovat. Samus Aran není bezbranná.
Čím dál tím silnější Samus Aran
Jenže na začátku hry toho po ruce příliš nemá. Jakmile se ale postupně bojuje a dere se dál, stává se opět tou smrtící námezdnou lovkyní. Hrdinka umí sklouzávat, volně mířit, provádět protiútoky a časem se i ikonicky schoulit do koule, vystřelovat háky nebo díky skafandru Varia pohybovat v žhavých oblastech. Postupem hraní si budete též upgradovat palebnou sílu blasterového kanónu. Čím více schopností bude protagonistka mít, tím dále se dostane. Hratelnost je vypilovaná.
Tohle je metroidvania jedna radost. I když je někdy backtrackingu (vracení se zpět) až příliš. Kromě řadových nepřátel samozřejmě nechybí bossové, kteří vám dají pořádně zabrat. Jsou těžcí a mají několik fází. Přiznám se bez okolků, že jedno takové náročné dostaveníčko mi zabralo i hodinu, než jsem velkého šéfa poslal do věčných lovišť. A to stále není vše. Zmiňované E.M.M.I. totiž někdo přeprogramoval a jdou vám po krku. Jsou to roboti, kteří se dokážou skládat a měnit podobu.
E.M.M.I. děsí a nakonec prudí
Setkání s nimi jsou nepříjemná a adrenalinová. Často musíte utíkat nebo použít neviditelnost, aby vás tito roboti s náturou terminátora minuli. Jediným způsobem, jak je zlikvidovat, je nejdřív najít centrální jednotku v dané oblasti. Ta zastává roli sub bosse, po jehož poražení získáte protonový. A právě s jeho dvěma typy útoku lze E.M.M.I. zlikvidovat. Musím přiznat, že Samus Aran neustále pronásledující roboti, kteří operují ve vymezeném prostředí, mě zpočátku bavili.
Jenže konflikty s nimi se rychle okoukají a brzy začnou prudit. Je také nutné si uvědomit, že tohle je skutečně videohra pro zkušené pařany. Pro příležitostné hráče jde o naprosto nehratelnou hru. I já jsem měl často co dělat, aby mi neruply nervy a neklepla pepka. Co se týče technického zpracování, je rozporuplné. Switch není kvůli svému hardwaru platformou, která by oslňovala nejhezčími hrami v multiformátovém slova smyslu. Přesto je na něm spousta krásných her a rozhodně krásnějších než Metroid Dread.
Hra je hezčí v handheld režimu
Přesto rozhodně nejde o ošklivou hru, jen je grafika nic moc. Některé lokace zaujmou. Hra celkově vypadá lépe na displeji v handheld režimu než na velké televizní obrazovce. Hudba je pak atmosférická jako celá hra. Z některých motivů naskakuje husí kůže. Metroid Dread je celkově vítaným návratem Samus Aran v klasické podobě, která jí podle mě sluší nejvíce. Pokud máte rádi pařby, které jsou skutečnou výzvou, a hry, které toho nabízí hodně, tohle je ta správná potrava pro váš Switch.
