14°C
Dnes už řada lidí ví, že je škoda vyhazovat organické zbytky do běžného komunálního odpadu. Navíc nám zbytečně zvětšují jeho objem, hnijí a zapáchají, a my tak musíme chodit s odpadky velmi často. Majitelé zahrad tak opět zakládají komposty, a dokonce i obyvatelé bytů se učí, že také ve městě lze šetrně nakládat s bioodpadem. Odměnou za trochu námahy je vedle dobrého pocitu především kvalitní ekologické hnojivo, v nějž se organické zbytky přemění – tzv. humus.
Mám zahradu
Z každé zahradnické práce, úklidu nebo přesazování zbude nějaký odpad, který do klasické popelnice nepatří. Kam s ním? Jednoduše si najděte to správné místo v odlehlejší části zahrady a postavte si tam kompostér nebo založte kompost. Záleží na vašich představách a hlavně na velikosti pozemku. Každopádně platí, že by kompost neměl obtěžovat vaše nebo sousedovo bydlení. Založit si ho můžete kdykoli během pěstební sezony, nejlépe se k tomu ale hodí podzim, kdy je nejvíce bioodpadu ze zahrady. A když nechcete nevzhlednou hromadu? Pak stačí udělat pevné stěny a nechat kolem dostatek místa, aby byl kompost dobře přístupný. Založit byste ho měli na polostinném místě chráněném před ostrými slunečními paprsky – jinak by se uvnitř příliš přehříval – a také před větrem, aby rychle nevysychal. Žijí v něm totiž drobné mikroorganismy, žížaly nebo svinky, které odpad pomáhají rozkládat a ke svému životu vláhu potřebují.
Zakládáme kompost
Pomocí kolíků si vytyčte půdorys, pak vykopejte půdu do hloubky asi 15 až 20 cm a tuto plochu vysypte drenáží. Dobře se k tomu hodí menší kamínky, kačírek nebo hrubý písek. Kompost můžete obehnat latěmi. Dospod pak rozložte větší kousky odpadu (štěpky z větví nebo proutí), aby mohl kompost dobře větrat. Postupně přidávejte další vrstvy smíšeného odpadu. Každou je vhodné prosypat vrstvou močoviny a poprášit troškou vápna, případně můžete použít i speciální biologický urychlovač kompostu. Ten obsahuje směs bakteriálních kultur a enzymů, které zrychlí zrání směsi při zachování živin. Než začnete přidávat na kompost další zahradní odpad, dejte navrch tenčí vrstvu zeminy a vrstvu slámy, suchého listí nebo posečené trávy. A pokud je kompost suchý, občas ho prolijte vodou. Za vydatných dešťů ho naopak zakryjte. Velké přemokření by mohlo způsobit hnilobu. A pamatujte na to, že hromada by se měla postupně zužovat a kompost by měl být vysoký maximálně 150 až 160 cm.
Kompostér, jednoduché řešení
Pro menší zahrady, kde není dostatek místa, se vyplatí pořídit si bytelný plastový kompostér. Je přenosný, lze ho jednoduše složit a neruší celkový vzhled zahrady. Objem si zvolíte většinou podle velikosti zahrady, například kompostér s objemem 700 l odpovídá zahradě o rozloze zhruba 800 m2. Jednotlivé modely mají většinou provzdušňovací otvory, boční dvířka pro snadné odebírání uzrálého kompostu a také otočné ventily pro větrání a regulaci vzduchu v kompostéru. Nemají dno, aby k uloženému odpadu měly přístup žížaly a drobné mikroorganismy kvůli rozkladu.
A jak kompostér naplnit? Stejně jako do klasického kompostu patří dospod kousky větví, pak do něj můžete střídavě dávat listí a posečenou trávu, kůru, piliny, štěpky dřeva i kuchyňský odpad.
CO DO KOMPOSTU ROZHODNĚ NEPATŘÍ? Z potravin určitě maso a kosti, oleje a tuky, vařené jídlo, dále pak plasty, sklo, sutě a kamení, chemikálie, sáčky z vysavače a nedopalky cigaret.
Domácí kompostování
Malý přenosný kompostér vám pomůže zbavit se zbytků z kuchyně, třeba slupek ze zeleniny a ovoce, zbytků kávy a čaje nebo skořápek. Celý proces má dvě výhody: nezaplníte tolik odpadkový koš a pak popelnici, navíc si v takzvaném vermikompostéru „vyrobíte“ úrodnou zeminu pro pokojovky. Vermikompostéry se většinou skládají ze tří na sebe přiléhajících částí, ve dně dvou horních jsou otvory. Do horní se dávají zbytky, v prostřední je násada kalifornských nebo hnojních žížal a dolů propadá humus a odkapává tekuté hnojivo, tzv. žížalí čaj. Násadu žížal si můžete pořídit na internetu, ceny se pohybují zhruba od 80 do 260 Kč. Nebo můžete využít mapu majitelů vermikompostérů, kteří se s vámi o své svěřence rádi podělí. Najdete ji např. na mapko.cz nebo kompostuj.cz. Žížaly dorůstají do délky 15 cm a rychle se množí.
Komunitní kompostování
Ve větších městech jsou otevřeny sběrné dvory, kde vám většinou zdarma vaše odpadky vezmou. Nebo si pořiďte speciální hnědé popelnice z polyetylenu na bioodpad, které umožňují redukci náplně až o 30 %, a navíc eliminují zápach. K dostání jsou dvě velikosti o objemu 120 a 240 litrů za zhruba 800 a 1200 Kč. Některá města nabízejí možnost pronájmu popelnic a za poplatek také pravidelný odvoz. Další alternativou jsou komunitní zahrady. Domluvte se se sousedy a založte spolek, který bude spravovat společnou zahradu. Řada měst to již podporuje, je tudíž možné využít i veřejné prostranství. Někde vám městské úřady na činnost dokonce přispějí. Kompost z vlastního bioodpadu tam využijete pro maximalizaci svých pěstitelských úspěchů.
Tento článek pro vás připravil časopis Blesk Hobby. Březnové číslo je plné jarní a velikonoční inspirace. Najdete tu také užitečné tipy a spoustu rad k jarní práci na zahradě. Jako dárek dostanete navíc krásné velikonoční samolepky, které se vám budou hodit na nejrůznější zdobení. Časopis koupíte v každé trafice nebo si ho můžete v tištěné či elektronické podobě objednat v našem iKiosku ZDE.
