Oběd bývá hlavním pokrmem dne a pro většinu lidí v Česku také mnohdy jediným teplým jídlem. Skládá se většinou z polévky nebo předkrmu, pak hlavního jídla a někdy i z dezertu. Oběd by měl být hlavním zdrojem bílkovin jako je maso nebo luštěniny. Zároveň se doporučuje nejíst žádná těžká jídla jako jsou vepřo, knedlo, zelo. Knedlík s omastkem vás sice zaplácne a zasytí, ale zároveň utlumí pro další pracovní výkony. Vedle bílkovin se podávají také sacharidy v podobě brambor, rýže nebo těstovin. Vhodně poskládaný salát také výborně poslouží jako lehký a zdravý oběd.
Ne vždy ale oběd býval druhým nejdůležitějším pokrmem dne. Ještě v 18. století se jednalo spíše o svačinu. Až v roce 1850 se usídlil oběd jako stálice mezi snídaní a večeří. U nás v Česku se většinou obědvá mezi 12. a 14. hodinou, ale není tomu tak všude. Například v Polsku se jí až mezi 14. a 16. hodinou. Obecně je za nejdůležitější považován nedělní oběd, kdy je více času k vaření a rodina se sejde společně u jednoho stolu. Z tohoto důvodu bývá oběd bohatší, pestřejší.
