O životě či smrti rozhodují detaily. Expert: Útočníka zaujme třeba barva šatů

„Pokud je žena závažně psychicky nemocná a trpí psychózou, tak mohla proběhnout nějaká asociace na něco, co ji kdy v životě ohrozilo, a proto zaútočila. Nemusí to být ani na základě konfliktu nebo ho může záměrně vyvolat. Může jít také o okamžitý impulz, který se odehraje v útočníkovi samotném,“ vysvětluje odbornice.  

Asociaci a znovuprožití traumatu může spustit vaše podoba s někým z minulosti narušeného člověka, specifická barva oblečení či výraz tváře. 

„Samozřejmě může jedinec reagovat na neznámého člověka tak, že se mu znelíbí a útočit i z toho důvodu,“ popsala Lhotová.  

Připomíná, že je třeba vycítit emoci, která potenciálního útočníka vede. Pokud je vystrašený, je třeba ho uklidnit, pokud je agresivní, vykřikuje nebo vyhrožuje a chce se prát, uklidňování nepomůže a je potřeba reagovat silou nazpět. 

Co dělat, když je útočník „mimo“? Strach z vás vycítí, varuje psycholožka

Kabelku darovat a začít utíkat 

Při incidentu na Andělu se ženy zřejmě přetahovaly o kabelku. „Majetek je samozřejmě majetek, ale zdraví a život je přednější. Lidi si to neuvědomují, bojují za každou cenu. Nikdy nevíte, na koho narazíte. Když se to stane, nejlepší je vzdát se věcí, utéct a křičet. Rozhodně se nezdržovat v blízkosti útočníka,“ řekl lektor sebeobrany Jaroslav Stich pro Blesk.cz. 

Podle něj platí zásady asertivní komunikace. Tedy dostat se na „vlnu“ dotyčného, nějak ho podpořit nebo naopak, když začne řvát, zvýšit na něj hlas. „Může se stát, že ho překřičím a on se stáhne, podobně jako se to říká v případě psů, kteří nekoušou. Může to ale také vyvolat agresi, takže to je nutné umět vypozorovat. Obecně ale platí do konfliktu nechodit,“ dodal.

Pokud člověk ovšem brání rodinu, je to podle Sticha něco jiného, než když je sám.

Vražedkyně z Teska škrtila ženu v pražské kavárně. Už před 2 týdny neovládla touhu zabíjet

Nenechat se pasivně napadat ani nevyvolat konflikt 

Stich doplnil, že nemá smysl hrát si na hrdinu. Nikdy nevíme, s kým se setkáme. „Když dojde k útoku, je důležité mít distanc, využít vozík, košík nebo regál. Dostat ho mezi útočníka a sebe. Jakýkoliv předmět vzít a hodit ho proti útočníkovi a utíkat. Rukama se ubráním, budu posekaný a pořezaný, ale než se stočit do klubíčka a čekat, je důležité si chránit hlavu, krk, obličej a břicho,“ upřesnil. 

„Těmto útokům nedá předcházet ani je odrazit. Když se něco odehraje v psychice člověka, tak se to zprvu nedá poznat. Po ulicích chodí mnoho lidí, co nejsou léčeni, a když se s nimi setkáte za nepříznivých situací, tak se něco může stát, aniž by činu předcházela varovná reakce,“ potvrzuje Lhotová.

Dodává, že je vždy nutné na podobný útok reagovat. Účinnou reakcí podle ní je udělat něco neobvyklého, co útočníka překvapí a vyvede ho z míry. Nemusí to ale platit vždy.

VŠE O VRAŽDĚ V TESKU ČTĚTE ZDE