Pozor na to, s kým sdílíte byt. „Žití na hromádce“ vás může přijít draho
Mladí lidé spolu stále častěji žijí bez toho, aby byli manželé. A často neřeší ani majetek, který společně pořizují. Vztahový poradce Petr Šmolka varuje před riziky „nemanželské“ domácnosti, jakým může být snadný vyhazov z bytu. Nevázané soužití ale podle něj stát podporuje nízkými finančními příspěvky do budoucích rodin.
Na 75 procent Čechů s partnerem při nákupu majetku neřeší, komu připadne, kdyby se případně rozešli. Čtvrtina proto kupuje do partnerova bytu jen ty věci, které se dají snadno odnést. Průzkum agentury STEM/MARK ukázal, že Češi, kteří spolu žijí na „psí knížku“, mezi sebou majetek neřeší a spoléhají, že se při rozchodu domluví.
„Co sezdaný pár pořídí, je až na výjimky společným jměním manželů. Když nejsou oddáni, jsou mnohem méně chráněni z hlediska bydlení. Protože vystěhovat manžela nebo manželku ze společného bydliště je dost obtížné, kdežto vystěhovat z vlastního bytu partnera, se kterým se rozejdu, je velmi snadné, protože v tu chvíli je to prakticky cizí člověk, byť by spolu měli děti,“ řekl pro Blesk.cz vztahový poradce Petr Šmolka.
Páry v Československu se přitom braly možná nejčastěji na světě, jen zhruba devět procent žen a mužů manželstvím neprošlo. Podle Šmolky v tom prim hrály právě majetkové výhody jako pořízení bytu, menší daně nebo peněžitá podpora.
„Kdyby hypoteticky bylo v zájmu státu, aby se lidé brali, tak budou jinak postavené dávky, protože dosáhnout například na dávky hmotné nouze je mnohem snazší, když nejsou sezdaní, ještě úspěšně tvrdí, že spolu nežijí, než aby tvrdili, že prokazatelně žijí ze dvou platů v jedné domácnosti,“ vysvětlil Šmolka.
Východoněmecké matky samoživitelky ve výhodě
Jako příměr vzpomněl nedávnou minulost, kdy východní Němky, žijící v totožném prostředí jako „Čechoslovenky“, uzavřely okolo 20 procent nesezdaných soužití a porodily do nich mimomanželské děti. Ve východním Berlíně dokonce ve 40 procentech případů, zatímco Československo vykazovalo jen asi osmiprocentní bilanci.
Ekonomicky bylo totiž výhodné pro východní Němky být svobodnou matkou, manželství uzavíraly, až když čekaly druhé dítě, protože s ním o finanční výhody přišly.
„Rozhodně není možné nízkou sňatečnost přičítat jen psychologické motivaci, roli to hraje, ale lidé se nemění tak rychle, aby se za 25 let takhle výrazně změnila situace,“ dodal Šmolka.
Vysoký počet nemanželských dětí? Expert: Úchylka
Myslet si, že se lidé místo majetku teď víc soustředí na duchovno, je ale mylné. Od roku 1998 totiž mohou lidé po novele zákona o rodině uzavírat předmanželskou smlouvu tak, aby nevznikalo žádné společné jmění manželů. Sňatky to přesto nezvyšuje, naopak. Šmolka ale dál uvedl, že se tento trend bude měnit zpět.
„Dá se očekávat, že se to přeci jen trošku zvrátí. Počet dětí narozených mimo manželství, tak to je trochu příliš velká úchylka, i na to, co je běžné v zemích, kde spolu rodiny žijí na hromádce běžně,“ informoval.
Manželstvím proti rozchodům
Podle průzkumu jsou ale Češi ve svém jednání zodpovědní. Až polovina lidí souhlasí s tím, aby si věci odnesl ten z partnerů, který je zaplatil. Většina se přiklání k názoru, že jsou hlavně pro klidné vyřešení sporu. I partnerský vztah jde ošetřit smluvně, pokud v minulosti prožili nešťastnou zkušenost. Šmolka dodal, že některé „malicherné“ spory v případě, že jsou lidé v manželství, pomůže zastavit tzv. rozvodová bariéra.
„Když se chtějí manželé rozejít, tak musí absolvovat pár úkonů – jak to bude s dětmi, řeší rozvod, majetek, to poskytuje prostor proto, aby zvážili, jestli je to krok, který chtějí absolvovat. Zatímco žití na hromádce může vést k tomu, že se po konfliktu rozejdou, není tam žádná pojistka, že se ještě uvidí a že spolu budou muset něco řešit. Přesto, že můžou tiše trpět, že spolu nejsou, už se k sobě nemusí vrátit,“ uzavřel Šmolka.
Porodné, rodičovský příspěvek,přídavek na dítě. Proč nežít jen na hromádce a moci vykázat jen nejnižší úříjem. I blbec si tohle umí spočítat.