9°C
Prokrastinace není lenost, vede k depresím a úzkostem. Trpíte jí i vy?
Máte odevzdat daňové přiznání, ovšem raději jdete vyklidit skříň? Nebo máte právě zkouškové období a místo učení neustále sjíždíte Facebook nebo YouTube? Možná nejste líní, ale máte daleko větší problém – jste prokrastinátoři.
Lenost versus odkládání věcí
„Prokrastinace je odborný termín pro chorobné odkládání úkolů a povinností. Tento pojem nelze zaměňovat s leností. Líný člověk dělat nic nechce a s tím stavem je spokojený. Prokrastinátor na druhou stranu dělat něco opravdu chce, ale selhává ve schopnosti začít,“ řekl Blesk.cz Petr Ludwig, autor knihy Konec prokrastinace.
Prokrastinace se projevuje jednoduše – místo něčeho, co byste měli dělat, nebo dokonce chcete dělat, děláte něco naprosto nepodstatného.
Prokrastinaci nelze zaměňovat ani s odpočinkem, který po práci energii obnovuje. Prokrastinace se odehrává ještě před prací a energii ještě vyčerpává.
„Prokrastinace může představovat rizikový faktor pro duševní zdraví – člověk je nešťastný, že nic nestíhá, a může skončit s depresemi a úzkostmi,“ uvedla Pavlína Langerová, lektorka ze společnosti AUDICA.
Kreativní a chytří prokrastinátoři
Nejčastěji prokrastinují lidé kreativní. „Inteligentní a kreativní člověk si dokáže vymýšlet propracované výmluvy, a to i často sám před sebou,“ vysvětluje Ludwig. Největšími prokrastinátory jsou vysokoškoláci. Ti, místo toho, aby se učili, najednou velmi rádi uklízí, případně zvládnou zhlédnout deset dílů svého oblíbeného seriálu najednou. „Měli jsme paní, která nám říkala, že má tolik práce, že neví, kde začít, tak raději vezme konev a jde zalévat květiny. Byla to ředitelka firmy o sto padesáti lidech,“ uvádí příklad Ludwig.
Doba přeje prokrastinaci
Podle odborníků je kolem nás příliš mnoho lákadel, které odkládání povinností nahrávají, např. televize, internet a sociální sítě. „Míra prokrastinace roste. I když zmínky o prokrastinaci najdeme v těch nejstarších textech, to slovo pochází z latiny, lidé žijící v dnešní době mají s prokrastinací výrazně větší a větší problémy,“ upozorňuje na tento nepříjemný fenomén Ludwig.
Prokrastinací se už důkladně zabývají světové univerzity. Jedna studie už ukázala, že prokrastinátoři se cítí hůře, mají psychické problémy, méně úspěšné vztahy, kariéru, mají častější sklon k depresím a dožívají se i méně let, protože dokážou odkládat i návštěvu lékaře.
Pomůže trénink
Prokrastinace samozřejmě není věc vrozená, dá se odnaučit. „Naše vůle funguje podobně jako svaly. Člověk ji může postupnými krůčky posilovat,“ říká Ludwig.
Pokud máte pocit, že vám prokrastinace otravuje život, nebojte se navštívit odborného kouče nebo výcvikový seminář. V horších případech může pomoci i psychoterapeut.
„Už naše babičky říkávaly: ‚Pokud se ti do něčeho nechce, jdi a udělej to jako první‘,“ radí jednoduché pravidlo koučka Pavlína Langerová, případně zkuste následující postupy:
- Prožívejte každý den naplno
- Uvědomte si hodnotu času, nejde vrátit žádná vteřina
- Pracujte s vlastní energií
- Zlepšete svoje motivace
- Vyhrajete vlastní sebedisciplínou
- Ukliďte si stůl a nenechte se rozptylovat
- Využijte své výkonové křivky (pokud jste tzv. skřivánek, lépe se Vám soustředí v 7, 8, 12 a 15 hodin, sova podá skvělý výkon kolem 10, 11, 17, 18, u studentů a lidí, co pracují večer, i po 21 hodině. Pozor, sova musí jít spát do půlnoci, jinak druhý den žádný výkon nepodá a zase může spadnout do prokrastinace.
- Zkuste akční plán – napište si vlastními slovy, na čem chcete pracovat a co vám přinese zvládnutí prokrastinace.
Furt se nemůžu přinutit, abych dodělal ty topůrka k sekyře a paličce. Když ona je to taková zkur.vená práce! Je zdlouhavá a nejednoznačná. Ale teď už vím: může za to prokrastinace.