"Pokud je postoj EU takový, že bude ke každému návrhu Spojeného království jen říkat ´ne´ a my nakonec kapitulujeme, skončíme buď jako Norsko, nebo v EU zůstaneme, tak v takovém případě se v hodnocení britského lidu hluboce zmýlili," řekl Hunt. Narážkou na Norsko připomněl model vztahů mezi Oslem a Bruselem, kdy skandinávské království sice není členem EU, je ale s blokem těsně svázáno a podílí se na jeho jednotném trhu. Ačkoli musí Norsko dodržovat unijní pravidla, rozhodnutí přijímaná v Bruselu nemůže přímo ovlivňovat.

Hunt, který v britském referendu v roce 2016 hlasoval pro setrvání v EU, rovněž řekl, že Britové jsou stále více odhodláni opustit unii i bez dohody. Varoval také před tím, aby si EU nepletla britskou vstřícnost se slabostí.

Francouzská ministryně pro evropské záležitosti Nathalie Loiseauová v debatě s rozhlasovou stanicí France Info řekla, že v brexitovou dohodu s Londýnem věří, ale je nutné se připravit i na druhou možnost. "Představme si, že se nedohodneme. Proto říkáme, že se musíme připravit i na to," řekla.

O takové možnosti očividně uvažuje i kabinet německé kancléřky Angely Merkelové. Ten podle magazínu Der Spiegel odpověděl na dotaz strany Levice, že vystoupení Británie z EU bez dohody bude mít na německý pracovní trh relativně malý dopad.

Británie opustí Evropskou unii příští rok 29. března. S blížícím se termínem se ale krátí čas potřebný k uzavření dohody o odchodu. EU chce, aby dohoda byla v zásadě jasná na nadcházejícím říjnovém summitu EU, poté by se konala mimořádná vrcholná schůzka EU, která by takový dokument finálně potvrdila.