Washington už dříve oznámil, že nový plán mírového řešení izraelsko-palestinského konfliktu zveřejní brzy. Poslední kolo izraelsko-palestinských rozhovorů pod záštitou USA v roce 2014 ztroskotalo na otázce židovských osad na okupovaném Západním břehu Jordánu, na kterém Palestinci chtějí svůj stát. V uplynulých měsících k napětí mezi Izraelci a Palestinci přispěl i přesun americké ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma a krvavé zákroky izraelských bezpečnostních složek při protestech u hranice s Pásmem Gazy.

Členové amerického diplomatického týmu podle Bílého domu hovořili o humanitární pomoci Gaze, kde od 30. března Palestinci protestují, někdy i násilně, proti Izraeli a kde izraelská armáda od té doby 128 palestinských demonstrantů zabila. "Jednali také o trvajícím závazku Trumpovy administrativy a Izraele pokročit v zajištění míru mezi Izraelci a Palestinci," stálo v prohlášení Bílého domu.

Netanjahuova kancelář vydala podobné prohlášení, v němž izraelsko-palestinský mír označila za "diplomatický proces". Izrael si přeje, aby do jakýchkoliv nových mírových rozhovorů byly zapojeny i další arabské země, píše Reuters.

Kushner a Greenblatt přijeli do Izraele poté, co navštívili Jordánsko, Egypt, Katar a Saúdskou Arábii. Témata při setkáních se rovněž týkala palestinsko-izraelského konfliktu.

Zástupci USA se nesetkali s představiteli palestinské samosprávy na Západním břehu Jordánu, kteří je bojkotují od prosince, kdy se Trump rozhodl uznat Jeruzalém jako hlavní město Izraele.

Jeruzalém je nejožehavějším bodem izraelsko-palestinského konfliktu. Palestinci chtějí jako svou metropoli převážně arabsky mluvící východní část města, kterou Izrael obsadil v roce 1967 a později anektoval. Izraelská vláda naopak Jeruzalém považuje za nedělitelné hlavního město židovského státu. Většina světových mocností neuznává izraelskou anexi východního Jeruzaléma a konečný status města by podle nich měl být vyřešen při mírových rozhovorech.