Alternativa pro Německo, které na vrcholu migrační krize výrazně stouply preference, dosahovala v průzkumech veřejného mínění svého času až na zhruba 15 procent, nyní se její podpora pohybuje kolem procent devíti. Amannová, která o AfD napsala i knihu, vidí tři hlavní příčiny poklesu.

"Za prvé je důvodem Martin Schulz, jehož kandidatura na kancléře za SPD vedla k tomu, že méně možných voličů sociální demokracie tíhne k AfD. Za druhé je to Björn Höcke a strach voličů, že by volbou AfD dali hlas pravicově extremistické straně, a za třetí vnitřní spory," řekla dnes Amannová zahraničním novinářům v Berlíně.

Kolem Höckeho, který je stranickým šéfem v Durynsku, se rozhořel spor, poté co v lednu hovořil o "hloupé politice vyrovnávání se (s minulostí)" a památník holocaustu v centru Berlína označil za "památník hanby", za což sklidil kritiku i uvnitř AfD. Vnitřní spory ve straně vyvrcholily prozatím na nedávném sjezdu AfD, kde strana odmítla návrh své předsedkyně Frauke Petryové na budoucí směřování. Petryová nakonec nebude ani volebním lídrem strany.

Amannová nepředpokládá, že by se za současné situace v Německu mohla AfD znovu přiblížit svým dřívějším vrcholným preferencím. Změnit by to podle ní ale mohl například další teroristický útok nebo podobné dramatické události.

O voliče bude podle Amannové strana před parlamentními volbami v září usilovat i za použití neférových metod. "AfD pracuje už teď s částečně špinavými prostředky na sociálních sítích," míní. Jako příklad uvádí zmanipulovanou fotku šéfa SPD Schulze, kterou strana umístila na facebook. Na fotce přitom kdosi zvýraznil Schulzův nos nebo pozměnil jeho uši, takže podle novinářky vypadala téměř jako typická antisemitská karikatura.

Podobně podle ní strana pracuje i se zprávami, kdy vyjde z pravdivého základu, ale zprávu překroutí, tak aby odpovídala jejím cílům. Týká se to podle Amannové třeba zpráv o uprchlících.