„Spolupráce pro nás není možností, ale nutností,“ prohlásil Brown, který do Bruselu přijel na pozvání labouristických europoslanců. Ve spojení s unií se bude podle něho Británie lépe vyrovnávat jak s ekonomickými, tak bezpečnostními riziky.

Člen strany, jejíž velká většina podporuje setrvání v EU, připomněl, že Británie má být ve druhé polovině roku 2017 předsednickou zemí osmadvacítky. Londýn by v té době podle Browna měl vést unii k řešení několika zásadních témat, které expremiér nyní použil jako argumenty pro zachování současného vztahu Británie s EU.

Patři mezi ně podpora zaměstnanosti, energetická unie, potírání daňových rájů či společný boj proti terorismu a ilegální imigraci. „Neexistuje způsob, jak by si jediná země mohla poradit s ilegální imigrací, to musí udělat společnými silami EU,“ prohlásil pětašedesátiletý politik, který vedl Británii v letech 2007-2010.

Právě omezení imigrace do Británie je přitom jedním z hlavních argumentů zastánců takzvaného brexitu, kteří tvrdí, že bez přímých vazeb na Brusel bude moci Londýn regulovat množství lidí přicházejících z nových členských zemí EU a zároveň sníží riziko terorismu spojené se současnou vlnou migrantů z islámských zemí.

Podle Browna je však potřeba, aby Británie právě kvůli této otázce zůstala v EU a přispěla k zásadní změně imigrační politiky. „Potřebujeme moderní Marshallův plán... Musíme se zaměřit na lidi, kteří utíkají proto, že nemají žádné příležitosti,“ použil paralelu s plánem americké finanční pomoci Evropě po druhé světové válce. Pokud nyní EU masivně investuje do zemí Blízkého východu a severní Afriky, z nichž proudí nejvíce uprchlíků, sama se tím zbaví velké části migračního břemene, dodal.

Dva ze tří Britů navíc podle něho říkají, že chtějí evropskou spolupráci v boji proti terorismu.

Brown rovněž s nadsázkou odpověděl na jedno z hesel kampaně pro odchod, které zní „Opusťme Evropu, vstupme do světa“. „Jediný člověk, který by to ve světě chtěl, je Donald Trump,“ řekl v narážce na to, že většina světových obchodních partnerů EU preferuje setrvání šedesátimilionové země v rámci společného evropského trhu.

Zatímco vládní konzervativci premiéra Davida Camerona, kteří jsou v otázce brexitu méně jednotní než labouristé, argumentují většinou ekonomickými tématy a varují před negativním dopadem odchodu na finanční situaci Britů, labouristé se zaměřují spíše na sociální benefity plynoucí z unijních pravidel či na otázky bezpečnosti.

Podle labouristického europoslance Richarda Corbeta se levice poučila z kampaně před předloňským referendem o skotské nezávislosti, kdy se spojila s konzervativci proti odtržení Skotů, což prý poškodilo její obraz u voličů. Nyní proto obě hlavní britské strany vedou svou vlastní kampaň. Corbet připustil, že současný šéf strany Jeremy Corbyn se zpočátku stavěl ke kampani poněkud rezervovaně, avšak v posledních dnech podle něho začal zřetelněji vystupovat proti brexitu. "Není největším eurofilem z posledních labouristických vůdců...ale v poslední době objíždí zemi a natočil videoklipy vysvětlující, proč je třeba setrvat v EU," řekl Corbet českým novinářům v Bruselu.

Dosavadní průzkumy veřejného mínění nepřinášejí jasné odhady výsledků hlasování chystaného 23. června. Mnozí investoři i analytici proto kvůli nejasným výhledům více sledují sázkové kurzy, které dlouhodobě za výrazně pravděpodobnější označují britské setrvání v EU.