Návštěvníci si mohou prohlédnout na 1500 sbírkových předmětů, jež mapují vývoj na Slovensku od pravěku po přelom devátého a desátého století, tedy po období zániku Velké Moravy a počátky formování Uherského státu, jehož součástí pak Slovensko po staletí bylo.

"Tvůrci výstavy stáli před problémem, které z více než 150.000 předmětů instalovat, aby se dostali do (vymezeného) prostoru," uvedl na vernisáži ředitel bratislavského Archeologického muzea Juraj Bartík.

Mezi exponáty nechybí zlatý náramek ze Zohoru. Šperk o hmotnosti téměř 305 gramů z prvního až počátku druhého století patřil germánskému velmoži a řadí se k nejvzácnějším šperkům svého druhu v Evropě. Zájemci si ho ve slovenské metropoli mohli prohlédnout i loni v rámci výstavy věnované archeologickým unikátům ČR a Slovenska.

Součástí expozice o dějinách země, historických meznících a každodenním životu obyvatel jsou také plakety z Bojné, které představují první stopu křesťanství na Slovensku. Doplňují je také keltské mince, keramika, zbraně a šperky z mladší a pozdní doby bronzové.

"Z nejstarších období přítomnosti člověka na slovenském území nemáme žádné písemné zprávy. Jediným svědectvím jejich života jsou archeologické a antropologické nálezy. Ty dokazují, že první lidé se zde usídlili již před půl milionem let," uvedlo Slovenské národní muzeum, které výstavu zastřešuje.

Již v průběhu letošního roku by stálou expozici měly doplnit další panely, které se zaměří postupně na středověk, novověk a na vývoj země od 20. století.