Francouzský ministr financí Michel Sapin uvedl, že Evropská centrální banka (ECB) by neměla snižovat nouzové financování řeckých bank, a naznačil, že by měla být snížena dluhová zátěž Řecka. Podle britského ministra financí George Osbourna se naděje na šťastné vyřešení řecké krize snižují a rizika následků pro Británii se zvyšují. Americký Bílý dům dnes vyzval k tomu, aby lídři Řecka a zbytku eurozóny hledali kompromis ohledně řecké krize, který by umožnil setrvání Řecka v eurozóně.

"Teď je důležité, aby jednání se zástupci eurozóny byla brzy obnovena tak, aby bylo Řecku umožněno zůstat v eurozóně," uvedl francouzský ministr Désir. Řecké hlasování podle něj automaticky neznamená, že Řekové touží euro opustit.

I podle španělského ministra hospodářství Luise de Guindose by Řecko mělo zůstat součástí eurozóny a země by měla mít právo požádat si o třetí záchranný balík. Rajoy ale upozornil, že je připraven Řecku pomoci, ale Atény musejí provést nezbytné reformy. Rutt upozornil, že jeho vláda už nechce posílat Řecku další peníze, ledaže se pustí do reforem.

Německý poslanec z CDU kancléřky Angely Merkelové je ale jiného názoru. V rozhovoru s BBC Klaus-Peter Willsch uvedl, že "hlasování znamená, že už nemohou dále fungovat v eurozóně a Evropská centrální banka musí přestat s financováním zbankrotovaného řeckého státu". Lídři EU by podle něj nyní měli jednat o "zorganizování Grexitu", tedy odchodu Řecka z eurozóny. "Snažili se nás vydírat. Snaží se udělat z daňových poplatníků v jiných zemích rukojmí," dodal Willsch.

Podle francouzského ministra financí Sapina je nyní na řecké vládě, aby předložila návrhy, jak dosáhnout dohody s věřiteli. "Jestliže získali zpátky svou hrdost, mohou se vrátit k jednáním," prohlásil Sapin v rozhovoru s řeckou rozhlasovou stanicí Europe 1.

Ohledně řeckého dluhu prohlásil: "Dluhové zatížení na měsíce a roky dopředu je pro Řecko příliš vysoké, aby mu bylo umožněno vrátit se zpátky na nohy." Podle něj by Evropská centrální banka neměla snižovat nouzové financování, které poskytuje řeckým bankám a které je drží nad vodou.

"Nyní je na řecké vládě, aby vysvětlila, co výsledek referenda znamená v praxi. Druhý záchranný program pro Řecko skončil a nemůže pokračovat," uvedl ve svém prohlášení finský ministr financí Alexander Stubb. "Blízká budoucnost bude pro Řecko velmi obtížná. Bez ohledu na to, co se bude dít dál, konsolidace řecké ekonomiky bude vyžadovat rozsáhlé reformy," dodal. Jednání podle něj mohou být obnovena pouze tehdy, když řecká vláda ukáže ochotu spolupracovat, přijme opatření, která stabilizují veřejné finance a zavede strukturální reformy. "Míč je nyní na řecké straně hřiště," uzavřel.

Podle italského premiéra Mattea Renziho by měly úterní schůzky představitelů eurozóny vyřešit krizi v Řecku jednou provždy. Jak napsal na své facebookové stránce, i Evropská unie by se měla reformovat, aby kladla důraz na hodnoty a nikoli jen čísla nebo proměnné. Jestliže i nadále zůstaneme nečinnými vězni pravidel a byrokracie, Evropa skončila. Vytvořit jinou Evropu nebude jednoduché, ale nyní je na nás všech, abychom to společně zkusili," dodal.

Slovinsko, které je členskou zemí eurozóny, očekává, že Řecko na úterním summitu předloží nový návrh týkající se řešení krize. Slovinci nicméně nebudou souhlasit s "žádnými experimenty řecké vlády," jejichž cílem by nebylo jednat konstruktivně a dosáhnout dohody o další pomoci pro Řecko, uvedl dnes kabinet ve svém prohlášení.

Podle šéfa portugalské opoziční Socialistické strany Antónia Costy řecké problémy ukazují, že je třeba finanční problémy v eurozóně řešit jinak. Úsporná opatření jsou "špatným přístupem" a ohrožují evropskou jednotu, dodal.

Šéf britských financí Osbourne řekl, že hrozí, že již beztak špatná situace v Řecku povede ještě k horšímu, pokud nedojde dohodě na úterním summitu eurozóny. Vyzval proto eurozónu a Atény, aby se domluvily na "udržitelném řešení".

Podle mluvčího amerického Bílého domu je v nejlepším zájmu Evropy a Spojených států, aby byla řecká krize vyřešena.