"Budou vzestupy a pády. Jeden den uslyšíme, že něco půjde, a druhý den, že něco jiného je nemožné," řekl Cameron novinářům při příchodu na summit. Je prý ale rozhodnutý rozhovory o reformě dotáhnout do konce, aby občané Británie měli před referendem o setrvání v EU skutečnou možnost volby. Nebude prý ale vyjednávat veřejně a přes média.

Referendum v případě svého vítězství v nedávných parlamentních volbách v Británii Cameronovi konzervativci slíbili uspořádat do konce roku 2017, nyní se už ale proslýchá možnost jeho konání urychlit.

Evropská komise i významné státy unie daly po volbách v Británii z počátku května najevo, že teď je míč na straně Londýna a že Cameron musí jasně sdělit, jaké změny vzájemných vztahů si představuje.

Sérii prvních dvoustranných jednání zahájil britský ministerský předseda už dnes. Novinářům řekl, že se sešel s předsedou Evropské rady Donaldem Tuskem a vrcholnými představiteli Polska, Švédska, Maďarska a Lotyšska.

Podle Camerona je třeba nový vztah Británie s EU dojednat, protože britští občané nejsou s jeho stávající podobou spokojeni. "A jednoduše řešeno: Já také ne," poznamenal konzervativní premiér. Stále těsnější evropské integrace podle něj není to, co si jeho spoluobčané přejí.

V pondělí bude v Británii jednat předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker, který dal v minulosti najevo přání dohodnout s Londýnem "spravedlivý vztah". Britský premiér přitom loni patřil k nejhlasitějším kritikům nástupu lucemburského politika do čela nové Evropské komise.

V příštím týdnu čeká Camerona také diskuse s francouzským prezidentem Francoisem Hollandem a německou kancléřkou Angelou Merkelovou. "A navštívím také další hlavní města. Nečekám ale, že rovnou dohodneme řešení," řekl. O věci prý chce diskutovat "vždy, když se sejdeme".

Cameron si také myslí, že výsledná dohoda nebude výhodná jen pro Británii, ale také pro reformovanou unii. "Bude mít prospěch z toho, že zůstaneme součástí takové EU," upozornil a připomněl, že Británie je čistý plátce do rozpočtu osmadvacítky, představuje druhou největší ekonomiku bloku a je kupříkladu také silnou vojenskou mocností s rozsáhlou sítí velvyslanectví.

Britský premiér dal dnes najevo, že jednou z otázek k diskusi bude možnost omezit přístup občanů z jiných členských zemí unie k britskému sociálnímu systému. Především země z východu EU ale upozorňují, že zachování svobody pohybu v unii je pro ně klíčovým tématem.

Například litevská prezidentka Dalia Grybauskaitéová dnes v Rize varovala, že zachování volného pohybu osob v unii je zásadní. Lepší než se snažit si v rámci EU vyjednat výhody a výjimky by podle ní byla snaha o nalezení takového výsledku, který by vyhovoval všem.

Další otázkou je podle Camerona například fungování jednotného trhu, kde si společná měna vynucuje stále silnější integraci. Zásadní diskuse o tom, co vlastně Britové od EU chtějí, se přitom čeká na příštím unijním summitu, plánovaném na konec června. Ostatní země dosud v zásadě vylučovaly možnost diskuse o změně základních evropských smluv. Dánská premiérka Helle Thorningová-Schmidtová ale v Rize prohlásila, že se v rozhovorech určitě najde "dobré řešení pro Evropskou unii".

Téma snahy Británie o reformy EU společně s diskusemi kolem řešení tíživé hospodářské situace Řecka do jisté míry zastínily skutečný důvod, proč se ve čtvrtek evropští politici do Rigy sjeli. Summit Východního partnerství potvrdil pokračující zájem EU na spolupráci se šesti zeměmi z východu Evropy, byť v míře, kterou si postsovětské státy určí samy.