Do seznamu UNESCO bylo před dvěma lety zapsáno české loutkářství, v oblasti nemovitých památek ale nová z Česka nepřibyla už 15 let. "Zápis do národního seznamu památek tradiční lidové kultury je podmínkou pro návrh na zápis vorařství do reprezentativního seznamu UNESCO. A společná přihláška s Němci a Rakušany zvyšuje naše šance," řekl ČTK Camplík. Zápis se podle něj může projevit na snadnějším přístupu k různým dotacím.

V národním seznamu památek tradiční lidové kultury je v současné době 22 položek. "Pro nás je zapsání obrovský úspěch. Cesta k němu začala už v roce 2015, kdy jsme se rozhodli zintenzivnit činnost vltavanských spolků a usilovat o zápis," uvedl Camplík, který představil i další aktivity společnosti vorařů. Patří mezi ně například stavba repliky šífu, stavba voru nebo vydání knihy Historie voroplavby v Čechách.

Vorařství mělo v Čechách dlouholetou tradici a patřilo mezi vážená, uznávaná, ale i nebezpečná povolání. První doložená písemná zpráva o voroplavbě na Vltavě je podle většiny zdrojů z roku 1316.

Nejblíže k zápisu do seznamu UNESCO má Žatec jako město chmele. ČR předložila poslední dvě nominace na seznam nemateriálního kulturního dědictví loni na jaře. Jde o nadnárodní nominaci Modrotisku a národní nominaci Ruční výroba ozdob z foukaných skleněných perlí pro vánoční stromek.

Vedle předloni zapsaného loutkářství a sokolnictví jsou z Česka na seznamu nehmotného dědictví zapsány slovácký verbuňk, masopustní obchůzky a masky na Hlinecku a jízdy králů na jihovýchodě České republiky. Nominovat by ČR chtěla v budoucnu například i valašský odzemek, tradiční léčebné procedury a odkaz Vincenze Priessnitze nebo betlémskou cestu v Třešti.

K zapsáni na seznam památek tradiční lidové kultury je podmínkou, aby se jednalo o ´živý prvek´. "Vorařství skončilo, proto se nominace postavila na jeho tradicích," vysvětlila Zuzana Malcová, ředitelka odboru regionální a národnostní kultury z ministerstva kultury.