Téměř 40 metrů vysoká vodárenská věž na kopci svatého Jana v Hradci Králové je jednou z dominant města. Vznikla v letech 1936 až 1937 a svému původnímu účelu stále slouží. "I po rekonstrukci vodojemu v roce 1995 zůstal zachován vysoký počet autentických prvků, jako je konstrukce objektu, fasády, schodiště se zábradlím, okna, dveře či zábradlí," uvedl vedoucí hradeckého odboru památkové péče Jan Falta. Stavba nese prvky funkcionalismu i moderního klasicismu.

Věžní hodiny na kostele sv. Jiljí v Markvarticích na Jičínsku pocházejí pravděpodobně z poloviny 19. století. Zajímavostí hodinového stroje je užití málo rozšířeného kolíčkového klidového kroku Roberta de Sancerre. Stroj je již delší dobu nefunkční, znečištěn a napaden korozí, ale i tak je podle památkářů významným dokladem vývoje hodinových strojů a hodinářského řemesla.

Klasicistní škola v Krčíně na Náchodsku pochází z 20. let 19. století. Později přestávala kapacita školy stačit a byla rozšířena o další učebny a nové hospodářské stavení. Svému účelu sloužila škola do roku 1892, později byla přeměněna na obecní chudobinec a ještě později na byty. Podobně zachovaných škol z počátku 19. století v ČR mnoho není a stále zanikají.

V areálu fary v Rokytnici v Orlických horách byl loni prohlášen kulturní památkou vrcholně barokní krucifix se sochou Panny Marie Bolestné z roku 1750 a také hospodářské stavení s ohrazením. Jedna část stavení byla vystavěna pravděpodobně ve stejné době jako fara, tedy na počátku 18. století. Druhá část pochází pravděpodobně z poloviny 19. století, kdy byl areál fary přestavován.

Na hřbitově ve Vrchlabí na Trutnovsku byly za památky prohlášeny tři hřbitovní stavby, které dokládají vysoké uměleckořemeslné požadavky místních objednatelů. Jde o klasicistní pohřební kapli rodiny Ignaze Rottera, hrobku rodiny Františka Rottera a náhrobek rodiny vrchlabského obchodníka s přízí Johanna Kostiala.