Vizuální dokumentaci architektonických detailů poutního kostela ve Staré Vodě provedli památkáři ve spolupráci s odborníky z Katedry kybernetiky Českého vysokého učení technického v Praze. "Poskytnutá data zprostředkují jasnou představu o stavu nástropních i nástěnných maleb včetně štukové výzdoby, a poslouží jako podklady pro rozvahu o tom, které části výzdoby je nutné sanovat nejdříve," uvedl Staněk.

Stará Voda byla jako poutní místo nejznámější obcí v oblasti Libavé už koncem 16. století. V pramenech je první zmínka o kostelíku nebo kapli svaté Anny ve Staré Vodě z roku 1529, kdy byla komendou farního kostela v Libavé. "Drobná stavba nestačila pozdějším nárokům a spolu s vybudováním piaristické koleje v jejím sousedství vznikla v letech 1681 až 1689 nová svatyně podle projektu císařského architekta Giovanni Pietra Tencalliho," uvedl Staněk. Na výzdobě kostela se podíleli místní i zahraniční umělci.

Obec Stará Voda zanikla v roce 1946. Kostel se pak stal terčem při výcviku sovětské a československé armády. Od loňského ledna patří kostel k Městu Libavá, do roku 2015 spadal do vojenského újezdu Libavá. Na obnově kostela a jeho okolí se podílejí dobrovolníci, zejména skauti, už dvě desítky let.

Dálkově řízené helikoptéry při mapování stavu odborníkům ulehčily práci. "Ke zjištění aktuálního stavu je zapotřebí obvykle postavit lešení, aby se dala detailně prozkoumat míra poškození i v obtížně dostupných místech, což bývá finančně i časově velmi náročné," uvedl Staněk.

Dron využili památkáři loni ve farním kostele Zvěstování Panny Marie ve Šternberku na Olomoucku při mapování stavu fresky. Vyslali jej do výšky přesahující 20 metrů, stav velkolepé nástropní malby z konce 19. století zmonitoroval z bezprostřední blízkosti. Ve spolupráci s technickovýzkumným týmem specialistů z ČVUT v Praze hodlají památkáři při mapování stavu památek pokračovat, dodal Staněk.