"Je nesporné, že obžalovaný Polák byl spolupachatelem činu. Jeho obhajoba je zjevně účelová, odporující nezpochybnitelným faktům a jejich logickému hodnocení," uvedl předseda odvolacího senátu Martin Zelenka.

Pětašedesátiletého obchodníka vylákal tehdy šestadvacetiletý Polák v březnu roku 1994 do svého rodinného domu pod smyšlenou záminkou směny německých marek pro českého emigranta. Podle soudu se na činu předem dohodl s dalším mužem, Tomášem Volejníkem. Buď on sám, nebo tento muž na obchodníka zaútočili kuší a bodnou zbraní a poté se zmocnili jeho peněz.

Obchodník zemřel na následky poškození mozku, které mu způsobily dva šípy. Polák následně ukryl mrtvolu ve sklepě v jímce na vodu a překryl ji několika vrstvami betonu a kovovou deskou.

Při prvotním vyšetřování obchodníkova zmizení policisté v domku nalezli pouze klíče od jeho auta, tělo ne. Polák a Volejník shodně tvrdili, že na ně muž vystřelil a utekl pryč.

K ostatkům přivedl policii až loni v únoru Volejník, který pak přiznal pouze to, že Polákovi pomohl odklidit mrtvé tělo, za což prý dostal 250.000 korun. Před zahájením hlavního líčení spáchal sebevraždu, takže soudy jej již nemohly vyslechnout a vyhodnotit míru jeho spoluúčasti na činu.

Obžalovaný vinu odmítal, o zavražděném ve svém domě prý nevěděl. "Nic jsem nespáchal, můžu se v klidu komukoliv podívat do očí. To, že jsem měl dvacet let v nemovitosti mrtvolu, je pro mě zlý sen. V tom baráku jsem vychovával své dítě. Nemám rád zbraně, násilí, nikdy jsem se nepral, nikomu jsem neubližoval. Jestli mě odsoudíte, odsoudíte nevinného a odnese to celá moje rodina," řekl soudcům v závěrečné řeči. Obvinění na něj prý "navlékl" Volejník. "V té době měl na krku dva soudy," poznamenal Polák.

Jeho advokát Tomáš Sokol marně poukazoval na zásadu, podle níž má soud v pochybnostech rozhodnout ve prospěch obviněného. "Jediným reálným důkazem, že došlo k vraždě, je nález mrtvoly. Pak je tu výpověď pana Volejníka a to je vše. Zbytek jsou spekulace soudu a doplňování chybějících míst děje vlastními úvahami," tvrdil. Mimo jiné prý neexistuje důkaz o tom, že by se muži předem vzájemně domluvili.

Soudce Zelenka však poukázal na to, že pistolová kuše není běžným vybavením v domácnosti, takže musela být v místnosti, kde došlo k vraždě, dopředu připravena. Poznamenal také, že kdyby byl pachatelem jen Volejník, neměl by Polák žádný důvod nechat mrtvolu ukrýt ve sklepě svého domu.

Muži, který byl stíhaný na svobodě a kterého dnes k soudu přišla podpořit jeho žena a syn, hrozilo 12 až 15 let vězení nebo i výjimečný trest. Podle verdiktu musí pozůstalým mrtvého obchodníka, kteří zasedání sledovali přímo v jednací síni, zaplatit přes milion korun jako náhradu nemajetkové újmy. Rodina zavražděného se navíc domáhala peněz, jež měl muž v okamžiku smrti při sobě - jeden ze svědků uvedl, že to byla částka 2,5 milionu korun. Soud však příbuzné s tímto nárokem odkázal na občanskoprávní řízení, protože skutečnou výši obnosu se nepodařilo prokázat.